A Man Called Blade
Režie:
Sergio MartinoScénář:
Sauro ScavoliniKamera:
Federico ZanniHrají:
Maurizio Merli, John Steiner, Martine Brochard, Rik Battaglia, Philippe Leroy, Nello Pazzafini, Bruno Di Luia, Enzo Fiermonte, Riccardo Petrazzi (více)Obsahy(1)
Nájomný zabijak menom Mannaja (Maurizio Merli), ktorý je známy tým, že namiesto zbrane používa sekeru, prichádza do baníckeho mesta Suttonville, potom, čo si poradil s vydedencom Burtom Cravenom (Donald O'Brien). Starosta mesta McGowan (Philippe Leroy), postarší muž na vozíčku, a jeho skorumpovaný námestník Voller (John Steiner) si Mannaju najmú, aby vypátral stratenú starostovu dcéru Deborah (Sonja Jeannine). Mannaja si spočiatku neuvedomuje, že práve Voller, ktorý tajne spolupracuje so skupinou vydedencov, Deborah uniesol. Cieľom zločincov je ulúpiť zásielky striebra zo strieborných baní, ktorých vlastníkom je práve starosta McGregor. Mannaja sa do celej záležitosti zapletie a teraz musí čeliť nielen Vollerovi a jeho bande lupičov, ale aj McGowanovi, ktorý bol zodpovedný za smrť jeho otca. Voller a jeho gang sú pripravení Mannaju zastreliť, ale nepočítajú s jeho schopnosťou oháňať sa vražednou sekerou. (Incantator)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Špagetový dort pejska a kočičky. Ždibec Dolarů, hrst Tenkrát na Západě, několik lžiček Djanga, snad i několik kapek Keomy - a buchví čeho ještě. Jen té boloňské omáčky bylo tentokrát přidáno více, ovšem výsledný dojem to nezachraňuje. Suma sumárum hromada nedotažených náznaků. K tomu na můj vkus nepříliš výrazní protagonisté, snad kromě ústředního padoucha herr Völlera, který se sice usilovně snaží o xicht Henryho Fondy, ovšem na mě působil spíše dojmem Tómy Hluchoněmce. ()
Jeden z posledních Spaghetti westernů. Natáčelo se už ve skoro rozpadlém westernovém městečku. Jelikož produkce nechtěla do upadajícího žánru už moc investovat, odehrávají se scény hlavně v mlze a ve tmě. Filmu to naštěstí pčivodilo správnou hustou atmosféru. Je tu všechno, co fanoušek od spaghetti požaduje. Hlavní hrdina není žádný svatoušek, hlavné záporák slzký až běda, pomsta za smrt otce, zablácené ulice a v nich skvělé pěstní souboje, spousta mrtvol, trochu lásky, saloonové krásky, dost brutality, výborná titulní skladba, prostě ideální spaghetti. Řadím k nejlepším filmům žánru. ()
Stejně jako Fulci nebo Argento i Martino točil westerny. A soudě podla filmu MANNAJA vůbec ne špatné. Martino nepotřebuje žádný vlažný úvod a hned na začátku filmu skončí jeden chlap s useknutou rukou a dalších asi pět s kulkou v kožichu. Příběh teda není nic moc, ale mrtvýma se to v něm jen hemží a pokud do toho hraje hudba Guida & Maurizia De Angelis, je výsledek velmi dobrý. ()
Western porovnávající devastační účinky kulky a sekery a o celý palec, přesněji ruku, vítězí sekyrka. Mannaja působí ve vodách svého žánru jako hejno piraň v Rožmberku před výlovem, krví ani brutalitou opravdu nešetří. A já přes vcelku otřepanou zápletku o pomstě, ani nevím, jestli má nějaký western vůbec jinou či něčím originální, dávám spokojených pět hvězd. ()
Poněkud drsnější spaghetti western, ale každým coulem herec a pistolník Maurizio Merli v hlavní roli, kterého jsem viděl předtím jen v kriminálním žánru, mě docela překvapil. U nás prakticky neznámý herec a takový pozoruhodný zevnějšek, který by mu mohly tutově závidět dnešní americké hvězdy. Nezbývá než napsat, že jde o jeden z těch zajímavějších titulů z dlouhé řady podobných westernových příběhů. A navíc dávám hvězdu za potemnělou hudbu, která měla těžkou rozeznatelnou příchuť, ale omračovala tónem. ()
Reklama