VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(1)
Celých šest týdnů budou moci diváci České televize sledovat osudy tří velmi odlišných párů z různých koutů republiky, které se rozhodly, že v létě roku 2012 vstoupí manželství. V seriálu ale nebudeme pouze svědky předsvatebních příprav a svatebního veselí těchto dvojic, ale především se staneme svědky jejich nejrůznějších partnerských a rodinných peripetií. Proč jsou vlastně spolu a co si od vzájemného soužití slibují? Režisérka dokumentárního seriálu Erika Hníková (Ženy pro měny, Nesvatbov) ve spolupráci se scénáristkou Irenou Hejdovou (Děti noci) zvolila observační metodu natáčení, kdy tvůrci jen minimálně manipulují s natočeným materiálem a nechávají svým hrdinům co nejvíce prostoru a přirozenosti. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (84)
Navždy svoji? (s opravduu velikým otazníkem) Televizní soap dokumenty Eriky Hníkové mají veliký potenciál, kerý je bohužel nedovytěžen. Patrné je to právě i v tomto dokumentárním seriálu, který se zaměřuje na jeden z nejvýznamnějších přechodových rituálů, na svatbu. Zásadní chyba režisérky je výběr hdinů: hloupoučká pornoherečka, lidová máca Běla a naivně věřící Zdeňka (přiznejmě si, že mužské role jsou v tomto seriálu jen vedlejší, nevýrazné a nudné). Tyto svatby vedou ženy. Dobře. Koukáme tedy na svatbu feminisickým pohledem? Oh, nikoli. Optikou je nám tu jakási vesnicko-venkovská kamera, která se snaží proniknout do příběhu, ale nějak se jí o nedaří. Moje bulvární já při jednotlivých dílech plesá. Ale opravdu se dokumenty v České televizi mají vydat tímhle bulvárním směrem? ()
Ano, páry byly vybrány velmi tendenčně, rozhodně nešlo o nějaký sociologický vzorek a nelze tedy říci: Takhle to dopadne, když se lidi chtějí vzít. Myslím ale, že své si tato dokumentární série (nebo reality show chcete-li) splnila. Často to bylo opravdu zábavné a některé lidi by to mohlo vést i k zamyšlení. ()
Tato nepovedená veřejnoprávní reality show smutně dokladuje klesající úroveň zpočátku nadějné dokumentaristiky Eriky H. Navždy svoji je naprosto zbytečný projekt, který zřejmě chce rozvíjet "velké" téma svateb; téma, které Hníková poprvé naťukla v Nesvadbově, ale v tomto případě ho rozbředává do bulvární, myšlenkově impotentní a o ničem nevypovídající homevideové slátaniny. Když Navždy svoji srovnáme s koncepčně podobnými Manželskými etudami od Třeštíkové, tak rozdíl je do očí bijící. Zatímco Třeštíková umožňuje náhled k pochopení různých souvislostí a dobového kontextu, a tedy divák je schopen pochopit "proč", "jak" apod., u Navždy svoji to prostě nejde - Můžeme si zde maximálně vytvořit povrchní názor na konkrétní dvojici, a to ještě pouze ze zkreslených a polovičatých informací! Vybrané dvojice nereprezentují vůbec nic obecného, jen sebe - a navíc to vypadá, jakoby byly záměrně vybrány extrémní páry jen s potenciálem "bavit diváka". Kamera zabírá z větší části především konfliktní situace, nebo naopak pro většinovou společnost situace "divné" (modlení); Hníková se ptá na hlouposti a šťourá se v intimitách, neustále opakuje v různých variacích otázku "co se změní, co se změnilo..."; před kamerou se únavně řeší, co se točit bude a co ne (což opět souvisí s konfliktními situacemi)... Navždy svoji nepoloží žádnou zásadní otázku, nepokusí se na žádnou odpovědět, znechutí pohled na institut manželství a ústí v jeden jediný nevyhnutelný cíl: Prázdná bulvární reality show. ()
Nevím, pokud chce režisérka hledat "sondy do nitra moderní české společnosti" a možnost "přemýšlet o podobě našich mileneckých vztahů i o smyslu svatebního obřadu v současném Česku", jak jí k tomu pomůže to, že záměrně hledala "extrémní dvojice". Navíc dost nepříjemné bylo mlžení ohledně Isabell, o které jinak všichni včetně režisérky ví, že je pornoherečka. Tím víc se místo opravdovosti podpoří povrchnost a nesrozumitelnost kontextu. Chvílemi nebylo jasné, kdo víc režíruje. Isabell: "To se mi nelíbí." Režisérka: "Co?" Isabell: "Že točíš toho pána." Režisérka: "Aha, tak promiň, to jsem nevěděla." ()
Dal bych vyšší hodnocení, protože se rád dívám na lidi s nějakou mentální poruchou. Vyžívám se v tom, že mnozí lidé jsou na tom špatně a vždy mi to dává dobrý pocit, že já jsem na tom dobře. Na druhou stranu je to někdy až příliš a občas si myslím, že je to skoro až hrané. Neznám totiž mnoho takových lidí podobných k účastníkům dokumentu. Nejlepší z panoptika kreténů je vesnický vidlák, jehož korpulentní žena myslí za sebe i za něj. Nejspíše výběr byl záměrný, smyslem je ukázat extrémnosti, v nichž nejméně zajímavým extrémem je slečna s vytetovaným prstenem na prstu, která nemá ráda hlubokou vodu. Nejvíce podivný je onen vidlák a poté sektáři, kterým jsem záviděl jejich jednoduchost bytí. Co bych vytkl je fakt, že Hníková je občas nejspíše znechucena, a nezabíhá do větších detailů a záměrně ukazuje konfliktní nebo vtipné situace. Jo, pro mě osobně je to super, ale přece jenom by měl dokument ukazovat všechny aspekty manželského života. ()
Galerie (31)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Natáčení tét sondy do nitra moderní české společnosti začalo v dubnu 2012 a skončilo v průběhu ledna 2013. (ČSFD)
- Režisérka dokumentárního seriálu Erika Hníková ve spolupráci se scenáristkou Irenou Hejdovou zvolila observační metodu natáčení, kdy tvůrci jen minimálně manipulují s natočeným materiálem a nechávají svým hrdinům co nejvíce prostoru a přirozenosti. (ČSFD)
Reklama