Co by kdyby

Pohodový, takový klasický americký (náboženství) rodinný příběh (hodně dialogů) s velmi dobrým, místy pohledným a velmi sympatickým obsazením a dvěma pro mě osobně jen těžko stravitelnými momenty - rok ho manželka podváděla a když se to konečně provalilo, tak mu po pár dnech navíc sdělila, že s ním čeká tři měsíce dítě .. ťuťu ňuňu ... stará matka čtyř dospělých potomků se při umírání manžela ("s velkým, a to myslím objemem") zařadila nadšeně mezi 4% (já vím, je to teď moderna, ba skoro povinnost, přesto ..) ... přesto příjemná podívaná ... (24.04.2015)

Kdyby se mrtvý ateista nerozhodl být Židem a ještě o tom ani nevědět, tak by se k mým očím nikdy nedostal snímek, na němž je nejvtipnější to čisté žánrové označení komedie. Já jsem to totiž zkoušel, hledal jsem v domě, v autě i v synagoze, ale žádný souvislý humor jsem nenašel. Za to o dramatické okamžiky a o rodinné hodnoty jsem zakopával na každém rohu, ale i v tomto oboru je to tak někde na úrovni třetí ligy. Za největší vtip ovšem považuji závěr, při kterém se nevyřešilo takřka vůbec nic a tak můžeme očekávat další milion dílů trampot rodiny Foxmanových. Tentokrát ovšem beze mne. (26.06.2015)

Nevim jestli to bylo mojim zvlastnim momentalne mentalnim rozpolozenim, hvezdnou konstelaci nebo sympatickou hereckou sestavou, ale... Vypinam na chvili ironii - tenhle film mi udelal dobre, kdyz jsem to potreboval, bez ohledu na par klise ma sve kouzlo, vtip a preci jen cloveka prinuti k zamysleni. Zapinam ironii a premyslim, cim bych svuj komentar odlehcil. Sceny s nocnikem mely az prekvapivy filozoficky rozmer... :) (16.09.2015)

Kto vraví, že Levy nevie? Takúto pohodovú rodinnú seansu som naposledy zažil pri Wish i was here. Bateman v jednej z najlepšie napísaných postáv priamo nemu na telo. Rose Byrne je ako obvykle dychberúca a z Adama Drivera sa začína stávať môj obľúbený herec. Pre mňa rovnaký duševný reštart akým bol pre mňa minulý rok Walter Mitty. Komornejší, zábavnejší a úprimnejší. Tropperov scenár je plný krásnych momentov a detailov a Levy ich umne spája do celku. Nepadá to do sentimentu, je to len čertovsky úprimné a príjemné. Také tie návraty domov, ktoré vás nakoniec posunú na novú životnú cestu a do novej etapy. Na koniec roka príjemné pohladenie pri šálke čaju. Značne motivujúce a s pekným soundtrackom. (27.12.2014)

„VÁŠ OTEC MĚL JEDNU POSLEDNÍ ŽÁDOST A MY JÍ BUDEME BRÁT SE CTÍ. BUDE TO TĚŽKÉ, NEBUDE NÁM TO ZROVNA PŘÍJEMNÉ A BUDEME SI LÉZT NA NERVY. ALE NA DALŠÍCH SEDM DNÍ JSTE VŠICHNI OPĚT MOJE DĚTI. A VŠICHNI MÁTE ZARACHA…“ /// Fotřík to má za sebou. Sjedou se parchanti, aby s ním flákli do hrobu a naplnili poslední vůli. Bejt pospolu- i s matkou, 7 dní. Tak jo. Soutěžej, kdo toho víc nakecá a vobčas se snažej vypustit nějaký moudro. Během toho vylejzá navrch jejich životní bordel, prostě nic, co by jsme jim měli závidět, ale nic, co bysme si nemohli prožít sami. Sleduju nedramatický drama, který by mohlo bejt milý, možná i vtipný…. bohužel není. Sourozenecká vztahovka, která navíc není ani dramatická, natož dojemná. Spíš to votravuje zbytečností, ale to se nám v životě stane ještě hodněkrát. Hlavně probůh nečekejte něco ve stylu „Co jsme komu udělali“! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal Jonathan Tropper, číst nebudu. 2.) Když přijedu domů (k mámě), vyhledám a bejvalku a pořádně ji …. 3.) Thx za titule ,,honzavohralik“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.03.2015)