Křižáček

Po celou dobu projekce jsem byl jaksi rozpačitý a vystřídal všechny druhy emocí a dojmů, které jsrm z filmu měl. Ale říkal, jsem si, že film jako zfilmovaná poezie obstojí. A pak mi vlastně došlo, že snaha o co největší lyriku a zachovaný odkaz Vrchlického, mu spíše hazí klacky pod nohy. Filmu třeba hrozně ubližují ty dialogy, které jsou skutečně jak z básně. Takové nemůžou ve filmu působit přirozeně. Výsledkem, je že jakmile příšel nějaký dialog, měl jsem pocit, že mé uši vybuchují. Navíc kazí atmostféru. Ještě, že se tady skoro vůbec nemluví. Ruku na srdce, je to dobře. Film si totiž pro mě vybral, své nejlepší momenty, v těch nejpodivnějších sekvencích. Velmi mě třeba bavili Rodenovy halucinace. Zajímavý jev a dobrý klam na diváka. Úžasná byla taky scéna s rytíři. Ale ta byla ve filmu zcela ojedinělá. A tady je další překážka, způsobená velkou poeziíí a úměním. Filmu by možná občas prospěla větší syrovost, aby se divák mohl koupat v pocitu rodičovské beznaděje nad ztratý vlastním ditětem. Také musím podotknout, že některé scény byli úplně zbytečné a na úmění si jenom hráli. Neumím najít nic zajímavého na tom, když kamera dlouho zabírá záběr na zavřené dveře. To prostě jenom natahuje stopáž a evokuje úmělý dojem toho, že sledujete něco zajímavého. Není tomu tak. Koukáte jen na zavřené dveře a na vnímaní příběhu to vliv nemá. Ale scény s Rodenem na koni, mi nevadili. Ty své opodstatnění v příběhu měli a naopak dělali atmostféru, emoce a pocity. To samé, platí u konce s mincí. Ten je napínavý a pro běžného diváka asi nejzajímavější. Závěr také není vůbec hloupý. Má svůj osobitý dvojvýznam a nechává v divákovi velký otázník. Ale to není chyba, ale záměr. Jinak Roden předvedl opět úžasný výkon. Uměl vždy přesně odhadnout výraz a roli jsem mu vážně věřil. Je to velký úmělec na světové úrovni. Film u mě má 3 a půl. Na cenu to vážně není. Ale já to tvůrcům i přesto přeju a budu rád, když film uspěje třeba i někde v zahraniční. (27.08.2017)

Celý film je jen o tom, jak Karel Roden jede na koni, ukazuje lidem kresbu svého syna a ptá se, kde ho najde. V celém filmu je asi 20 vět. Údajně podle básně Jaroslava Vrchlického, takže to mělo být jakože lyrické, ale je to čirý amatérismus, který by natočil každý po absolvováni tutorialu ve Windows Movie Maker. Film se nelíbil vůbec nikomu kromě hlavní poroty karlovarského festivalu, která mu udělila hlavní cenu. Pro zajímavost: divácká známka deníku Právo - 2,53 a 162. místo z cca 170 filmů. (24.07.2017)

Divné a pomalé filmy mám rád. Pokud je předlohou příběh od básníka J. Vrchlického, pak jsem očekával poetický film. Televizní kamera mě ovšem těžce zklamala. U snímku, který chce vyprávět především obrazem (což vždy vítám), je to smutné. Několikrát jsem si vzpomněl na českou novou vlnu, tedy ne zrovna hned Vláčila, ale třeba na Němce, Sirového, Juráčka a možná i Kachyňu. Jak by asi Křižáček v jejich pojetí vypadal? A jak by mu slušel černobílý šerosvit? A proč lépe nevyužili tvůrci talentu Havlových? Zcela výjimečně se hodnocení zdržím, jelikož nechci film zatratit, ale nijak velký počet hvězdiček bych mu asi nedal. (01.07.2018)

Road movie Karla Rodena (vypadá strašně), v níž padne dohromady asi 60 slov. Proti kameře nelze moc namítat, ale hudba se asi nebude líbit každému. Když si tenhle film rozhodnete pouštět před spaním, děláte největší chybu svého života (a budete se na něj dívat nadesetkrát). Aleš Bílík je nějaký český Ken? Líbil se mi hrad na pláži, kdepak to asi je v Itálii? (25.08.2018)

Otec a syn. Hm... Svojanovský křižáček je dílem určeným spíše pro děti a Kadrnka není Vláčil. Obdiv zaslouží toliko jeho filmařská umanutost. ----------- Kolikrát jsem v poslední době užila slůvko "pseudo"? Takže opět? Anebo jde o "pseudo pseudo" a vzniká nová kvalita? Nemyslím si. ---------- Prostě se míjíme. Zůstává jakýsi podzimní smutek, nikoliv pachuť podvodu.------- Třetí hvězdu (zatím) nedám. (06.08.2017)