Sošite čiči ni naru
Like Father, Like Son
Like Father, Like Son
Like Father, Like Son
Režie:
Hirokazu Kore'edaScénář:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Mikija TakimotoHrají:
Masaharu Fukujama, Mačiko Ono, Jóko Maki, Lily Franky, Keita Ninomija, Shôgen Hwang, Kirin Kiki, Džun Fubuki, Isao Nacujagi, Juri Nakamura, Arata Iura (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Vybrali byste si svého biologického syna, nebo syna, o kterém jste si po šesti letech společného života mysleli, že je váš? Hirokazu Kore’eda, celosvětově uznávaný režisér filmů Nikdo to neví, Nehybná chůze a Přání, se vrací na velkou obrazovku s další rodinou – rodinou uvrženou do muk kvůli telefonátu z nemocnice, kde se narodil jejich syn… Ryota si svou tvrdou prací vysloužil všechno, co má, a věří, že mu nic nebrání v cestě za dokonalým životem. Jednoho dne s manželkou Midori obdrží nečekaný telefonát z nemocnice. Jejich šestiletý syn Keita není „jejich“ syn – nemocnice jim dala špatné dítě. Ryota je nucen učinit rozhodnutí, které může změnit celý život – volit mezi „přírodou“ a „výchovou“. Sledovat Midoriinu oddanost ke Keitovi i poté, co zjistila jeho původ, a komunikovat s drsnou, ale starostlivou rodinou, která celou dobu vychovávala jeho biologického syna, se Ryota začíná ptát sám sebe: opravdu byl po všechny ty roky „otcem“? Dojemný příběh muže, jenž se konečně postaví sám sobě, když poprvé v životě narazí na nečekanou překážku. (Film Europe)
(více)Videa (6)
Recenze (57)
"Třebíčská záměna" japonským distingovaným pohledem. Dvě spořádané rodiny rozdílného sociálního statusu stojící před Sofiinou volbou moderního věku. Vzdát se domnělého šestiletého "syna", ve prospěch skutečného šestiletého syna vychovávaného ve zcela jiných (nejen) sociálních podmínkách? Lze ho vůbec mít rád stejně? Zahrané, napsané i natočené s citem, jímavě a přitom Koreeda ani na moment nevydírá, naopak zůstává po celou dobu sympaticky civilní. Ocenil bych snad pouze větší zaměření i na druhou z rodin; chápu sice autorovo rozhodnutí na události nahlížet především skrze Ryota, a tak nejde v žádném ohledu o zápor jako spíše o očividný (a fungující, ne že ne) záměr, ale stejně je to škoda. ()
Poměrně komplexní snímek, který reálně vyobrazuje kritickou situaci dvou rodin, kterou si ani samy nezpůsobily. Film apeluje na subjektivitu principů výchovy a důležitost času tráveného se svými dětmi, charaktery jednotlivých postav jsou napsány zajímavě a důvěryhodně, závěr správný a uvěřitelný, přece jenom jsem názoru, že citové pouto vytvořené během 6 let musí být silnější než vlastní krev a i kdyby - pokud nám opravdu záleží na vlastním, tak bychom mu měli dopřát takovou rodinu, kterou skutečně chce a ne do které se nutí. Cit by měl vyhrát nad ješitností v tomto případě :-) Inteligentní námět, bez výhrad za 5 :-) ()
Kvalitna drama so zaujimavou zapletkou, ale mal som s nou 2 problemy. 1. Ten film je natoceny trochu chladne a len v par scenach dôjde k poriadnej katarzii medzi postavami. 2. Spôsob akym sa postavy rozhoduju riesit problem. Ja na ich mieste by som ani na chvilu neuvazoval o vymene deti a preto som sa s ich uvazovanim nevedel stotoznit. Aspon ze zaverecne vyustenie dava môjmu pohladu na tuto zalezitost za pravdu. Na druhej strane sa mi zase dost pacila linia s postavou architekta, ktora sa venuje jeho postupnemu poľudšteniu prisneho otca. Skoda, ze rodicia v tej druhej rodine boli podani skoro az dokonale, takze tam absentovala akakolvek dramaticka podzapletka a ich linia bola trochu nudna. Takze celkovo to je nadpriemerny film, ktory sa venuje dost neprijemnej zalezitosti o zamene deti po pôrode, ktory rozhodne stoji za pozornost. 7/10. ()
Nádherná rodinná záležitost se zamyšlením na téma rodičovství, v tomto konkrétním případě zejména otcovství.. Záměna dvou chlapců v porodnici sice odstartuje o šest let později nesmírně bolavou cestu pro všechny zúčastněné, přesto poskytne velice cennou výchovnou lekci.. Závěr mě potěšil, dojal a zahřál u srdíčka.. Hirokazu Kore'eda přesně ví, co chce sdělit a u mě se mu to daří opakovaně na výbornou, souzním.. ()
Koreedov najprístupnejší film. Príbeh dvoch rodín ktorým boli v pôrodnici vymenené deti sa po 6 rokov dozvedajú krutú pravdu. Deti cudzieho už považujú za svoje vlastné a odrazu stoja pred rozhodovaním čo ďalej. Ale aj napriek silnej myšlienke Koreedsa neskĺzava do samoúčelnej drámy. Nebuduje napätie, ani sa nesnaží predostierať dva pohľady na vec, hoci tie sa občas vo filme spoja. Film je sondou do života otca snažiaceho nájsť si cestu k synovi. A nielen tomu adoptívnemu, ale aj skutočnému. A v tomto ohľade je film veľmi príjemný aj napriek pomalosti a typickej Koreedovej strihovej rozťahanosti. Pred dôležitou emóciou strihne a dostávame sa do iného priestoru a do iného časového úseku. Bez rozdielu na tento jeho štýl v jeho filmoch bublajú emócie pod povrchom. A pozorný divák ich vie identifikovať a precítiť. ()
Galerie (17)
Související novinky
Ethan Hawke mezi evropskou špičkou
Nový snímek letošního výherce Zlaté palmy z Cannes Hirokazu Kore-edy (Zloději, Po bouři) se začíná pomalu ale jistě rýsovat. Film La Verite bude vyprávět o ženatém páru, který se vrátí ze Spojených… (více)
V Cannes vyhrálo šokující lesbické drama
Explicitní sex mezi herečkami Adele Exarchopoulos a Leou Seydoux samozřejmě není jediným důvodem, proč porota pod vedením Stevena Spielberga udělila Zlatou palmu filmového festivalu Cannes dramatu o… (více)
Reklama