Tenshi no tamago

Nádherné. Depresivní. Temné. Ale zároveň krásné, jímavé a k zamyšlení nutící. Tohle dílo rozhodně není pro lidi bez fantazie, kteří neumí číst mezi řádky (což jsou zřejmě ti s nižšími hodnoceními). Myslím že každý trochu citlivý člověk si z filmu musí odnést poselství, ať už jakékoli, protože Tenshi no tamago rozhodně nemá jednoznačné vysvětlení, to si musíte najít sami, uvnitř sebe. Pro mne jeden z nejlepších animovaných filmů. A nebo ne, je nejlepší. Bůh toto místo opustil a vzal si sebou naději. Zůstali jen rybáři, živí, ale přesto mrtví, honící se nedosažitelným, honícími se v dávno mrtvém světě za malichernými stíny. Úžasné. Kéž by už svět stihla potopa, nač živit strom, který ničí vše okolo. (26.01.2011)

Slovem těžko uchopitelná 70ti minutová metafora, těžící z neuvěřitelně "vodní" hudby a (na rok 85) krásné animace. Každý toto anime o vajíčku pochopí asi jinak:)). Prostě Oshîho láska k temné neutěšené atmosféře, pocit podchlazení a existenciální snová onanie "Am I dreaming of a butterfly or am I the butterfly's dream?" (03.12.2006)

Hodně tlačené na pilu γνῶθι σαυτόν. Buď přijmete otázku na tělo, jak je to s vaší duchovností, nebo ne. Kdo je ta dívka? Inu, to jsem já. Kdo je ten poutník s křížem na rameni a ovázanými stigmaty? Inu, to jsem také já. A kdo jsem já? (nejčastější dialog filmu). Na této arše voda nikdy neopadla, novou šanci jsme nedostali, nebylo koho spasit. Všechno jsou jen stíny minulosti -- zkamenělí tvorové, živé fosilie. Město, které je mystická Praha za Meyrinka, Drážďany zavražděné na konci války, zapomenutá sláva Vídně, Mnichova, Cremony. PS.: vejce je nutné rozbít, abyste mohli dělat omeletu. (we must have died alone, a long long time ago.... who knows? not me -- we never lost control. You're face to face with a man who sold the world) (08.08.2011)

Angel's Egg vypadá, asi jako kdyby Burton a Lynch spojili své síly a natočili animovaný fim... Obzvláště Lynchovu Mazací hlavu mi to připomínalo nejvíc. Dějová linka mlhavá až žádná, minimum postav a dialogů, za to je důraz kladen na vizuální stránku, atmosféru, působivost.. A to je to, v čem Tenshi no Tamago překonává skoro vše, co jsem kdy viděl... Zarylo se mi pod kůži a pořádně tam mrazilo, je to velmi temný a depresivní přízračný svět. A když dojde k tomu jednomu delšímu dialogu, mrazilo mě ještě víc... Jen jsem to ne úplně pochopil. (17.05.2004)

Tento skromný příspěvek k andělskému tématu mě trochu zklamal svým výrazem, ale ocenil jsem ochotu nemonumentalizovat a nevyprávět. Tiché pozorování mi vyhovovalo, ale sama kresba mu trochu odporovala. Přílišná zřetelnost, konkrétnost vychylovala symbolické podobenství v jakousi nadutou alegorii, vyzývavě předloženou k interpretaci. Cítil jsem, že všechno zachycené, spíše teče, než utíká, ale prudkost obrazů převážila nad fluidností, která jediná umožňuje ponor pod hladinou. Podvědomí zůstalo nezasaženo. Sen někoho, kdo nedovede snít. (13.02.2015)