Doktoři z Počátků

Smíchejte cca 50 zoufalých lidí ze zapadákova, pár kuchařů, 2 zpěvačky, 1 vietnamce a okořeňte 3-5 sušenými zestárlými herci, kteří měli jednou soudnost a nemuseli vystupovat v tomhle cirkusovém braku. Podlijte trapností a přiostřete velkou špetkou tuposti a stupidity a podávejte od půl deváté až do noci. Zaručeně vám to pořádně otráví život. (11.11.2015)

Ohrané doktorské téma s českým důvtipem a nadsázkou. Kovář je hned ze začátku protivnej asi jako dr.house.(kterýho mimochodem precizně namluvil.) Martina Písaříka by měli rovnou zavřít do včelína :D. Na český poměry kdy s málo penězi se dá natočit i tohle je to dobrý. 3*** za to že se na to dá koukat víc než na ordinaci (27.06.2013)

Po první části bych dala jednu hvězdičku, za kuriózně, zábavně nezvládnutou roli vesnického blázna. Zoufalý herec Písařík byl totiž důvod díl neopustit před jeho závěrem - ten mrazivý pocit, že něco strašnějšího už Nova ani vyprodukovat nemůže... Jsem se vlastně nedivila, když třeba z Ordinace v zahradě se mi opravdu nepovedlo dokoukat ani jeden celý díl, tak proč by nový seriálek neměl zaujmout právě vystupňovanu hrůzností? Avšak pustila jsem si i další díly a měním názor! Tedy ne na pana Písaříka. Celkově jsem ale překvapená zcela mile. Ono to není trapné (vyjma pana Písaříka), scénář oddechový - jenže vlastně docela chytře vystavěný, a dokonce odvážný v tom, že zvesela bourá zavedená seriálová schémata. Herci dobří (Písařík ne, opakuji se stále úplně dokola), takže tři hvězdy a kouknu se i posedmé. ----------------- Po několika dalších dílech jsem to vzdala, opravuji hodnocení na dvě hvězdičky. Písařík se nezlepšil, zbytek upadl do mdlobné nezajímavosti. (14.07.2013)

[Po dvou viděných dílech] Končím. Klasický "trčák" neboli seriál, který se nikam nehne a trčí na místě jak hovnocuc utopený po kabinu v močůvce. Nikdo nehraje, všichni blábolí, postávají nebo se bimbají, dělají křoví a v příběhu nehrají absolutně žádnou roli. Jediným hybatelem jest Vašut jako absolutní záporná postava. A jak to tak u podobných "trčáků" bývá, absolutní záporná postava je i ta nejzajímavější a nejzábavnější - pokaždé, když Vašut jako prototyp bezskrupulózního kapitalisty někoho týrá nebo okrádá, je to docela p*del. Za to ta jedna hvězdička. (13.08.2013)

Začnu zpovědí, že jsem vážně neviděl ze seriálu víc, než zhruba deset minut. Ne, že bych snad víc nevydržel (divácká perverzita mi není nikterak cizí), ale tohle je podle mého ten typ seriálu, u nějž deset minut na ohodnocení bohatě stačí. Tři scény mě okamžitě informovaly o kvalitách tohoto počinu – tři scény, které bych vám rád ve stručnosti vylíčil, aby byly důvody mého hodnocení zřejmé. Scéna 1 je hádka dvou partnerů: kariéristy, který chce odletět do New Yorku, a rodinomilky, která chce zůstat v naší malebné vesničce. Vypjaté scéně střetu dvou klišoidních světonázorů jaksi ubírá na dramatičnosti fakt, že oba herci se hádají, jako kdyby text četli ze stěny za svým protějškem. Scéna 2 zachycuje nezvaného hosta, který si moc rád prosí o nášup jídla, zřejmě není vůbec tím, za koho se vydává, a domácí za jeho zády velmi teatrálně signalizují jeden druhému, že se ho musí co nejdříve zbavit. Stojatou lžící v příliš husté polévce se nicméně stává scéna 3. V té je mentálně retardovaná postava. Pro Martina Písaříka mám jediný vzkaz: „Zajeď si do Bohnic, a tam se koukni, jak se chová opravdovej mentál.“ Jeho postava je vlastně můj největší problém se seriálem. Už v Tropický bouři prostě řekli to zlatý pravidlo: „Never go full retard.“ Role někoho opožděného je totiž příliš komplexní, a je hrozně těžký zahrát ji s citem a grácií, aby se z ní nestal urážlivej stereotyp. To je ale věc, kterou bych neměl muset zdůrazňovat komukoliv, natož produkčnímu štábu. Přitom elegantní řešení situace, kdy chcete mít ve svém seriálu mermomocí postiženou postavu, je prostě do té role obsadit někoho postiženého. Máte druhořadej seriál, kde stejně většina herců hraje jen natolik, aby měla zejtra na rohlíky s poličanem, vysvětlete mi někdo, proč ten váš lacinej scénář nemůže odřikávat jedličkář. Já se vsadim, že je spousta mentálů, kterym by se splnil sen, kdyby mohli hrát v seriálu. Takže je to jednoduše ten přístup, s kterym seriál vůbec točej, co mi leze na nervy, protože v mnohym odráží přístup většiny lidí – dáme tomu chudákovi lidskou tvář, ukážeme ho jako součást naší společnosti, ale nedej bože abychom ho do tý společnosti aktivně zařadili. (14.10.2015)