Režie:
Armand MastroianniScénář:
Michael BravermanKamera:
Henry M. LeboHudba:
Louis FebreHrají:
Robert Urich, Patricia Kalember, John de Lancie, Cathy Lee Crosby, Udo Kier, Robert Wisden, Ingrid Kavelaars, Eric Keenleyside, Catherine Lough Haggquist (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ani supermoderní technika není neomylná. Stačí jedna nevinná nehoda a rozjetý, stále zrychlující, mnohaset tunový stroj se nedá zastavit. Vysoce technicky vybavenému osobnímu vlaku s počítačově ovládaným motorem nastanou náhlé technické problémy, když strojník omylem vylije vodu na elektrický obvod řídící jednotky. V tu ránu nad ním ztratí veškerou kontrolu a vlak díky elektrickému zkratu zrychluje každou minutu o dvě míle. Jestliže se nepodaří snížit jeho nebezpečnou rychlost, hrozí vykolejení v blízkosti nemocnice a tudíž budou ohroženy životy cestujících. Jediný, kdo se ukáže, že by mohl tyto lidi zachránit je Lucky Singer. (HBO Europe)
(více)Recenze (90)
Nerad dávám odpad, často si i u Pilcherky nebo uhozených kanadských akčáků najdu něco pěkného - například přírodní prostředí, nějakou hereckou sympaťačku nebo sympaťáka apod. A dávám aspoň 1*. Ale toto je opravdu moc. Mrknete na začátek, kdy decka vody stačí na fatální poruchu superluxusního a supermoderního vlaku a hned víte, v jakém dementním duchu se bude odehrávat zbytek tohoto veledíla a zázraku akční kinematografie...A kdo má pochybnosti o odpadu, toho přesvědčí běh poměrně sádelnatého hlavního hrdiny "zkratkou" - divokým horským terénem, aby skočil na rozjetý vlak z viaduktu. Jen je záhadou, co zde dělá áčkový herec Udo Kier... ()
Po delším výzkumu jsem objevil, že se jedná o poměrně zdařilou adaptaci apokryfního spisu Franze Kafky Das Zughalten von der nordwestlichen Bahn (Zastavení vlaku severozápadní linky, vyd. nakl. Růže v ecobalu, Praha, 2003). Jedná se o pokračování zeměměřičových dobrodružství - tentokrát v Americe (předznamenává známý román Nezvěstný/Amerika, který Kafka napsal posléze, byv ještě okouzlen vlastními popisy americké krajiny z okna vlaku). Zeměměřič se však tentokrát nechce dostat do zámku, jelikož pochopil absurdnost svého marného úsilí, ale snaží se tentokrát zastavit jedoucí vlak a opět nikdo nemůže pochopit proč se mu to stále nedaří. Kafka zde rozehrává známý kolotoč bláznivých náhod a absurdních situací, které onou precizní drobnokresbou, jež je pro něj tak typická, vytváří neuvěřitelnou mozaiku nepochopitelné a bezútěšné lidské činnosti a nechává čtenáře okusit notnou dávku existenciální tísně. Lze s jistotou prohlásit, že výborný Mastroianniho film - i když se od knižní předlohy často výrazně odchyluje - dokázal hlavní myšlenku knihy převést s naprostou jistotou a jedině velice citlivý divák dokáže plně vychutnat onu subtilní symboliku nezastavitelné a věčné "jízdy vlaku" jako archetypu "života spějícího ke smrti". Zastavit vlak totiž - stejně jako zastavit život - prostě nelze. Film is a great art of life... ()
Opravdu humorný film, kterak tlustší čtyřicátník přeběhne kopec a skočí na střechu vlaku jedoucího hodně přes 100 km/h. Film spíše připomínající sci-fi si zaslouží stěží tak jednu hvězdičku za hezkou přírodu a taky za smích, který mě při sledování této americké slaboty provázel. Pokud vás však (jako mě) zajímají vlaky a líbí se vám severoamerická příroda, tak to zkuste a třeba tu jednu, dvě hvězdy taky nadělíte... 24 % ()
Neuvěřitelně pitomý a hloupý film. Provedení pro tento druh televizních filmů bylo typické. Zápletka plná klišé, která už tu byla (a nejen ve vlaku) snad tisíckrát. Protivné postavy, kterým nemůžete fandit. I kdybyste nevěděli, jaký je to druh filmu, díky několika hereckým tvářím jistě poznáte, že je to televizní film. Ano, ve vlaku se nám sešlo mnoho herců, kteří se v 90. letech objevovali v každém druhém seriálu jako epizodní postavy (zejména Akta X jsou tu dosti zastoupena). Robert Urich a jeho ženuška jsou vykresleni jako ti nejhodnější lidé na světě. Jak se někdo zraní, hned k němu přiběhnou, ačkoliv o nějaké první pomoci nemají ani ponětí. Rodinka zde překvapivě nemá žádného otravného psa (který je typický pro většinu televizních akčních/katastrofických filmů), tak nám to tvůrci vynahradili alespoň hloupým křestním jménem hlavní postavy - "Lucky", což je jméno tak akorát pro psa (promiň Lucky Luku). Jiné postavy se chovají také velmi "chytře". Zaměstnanec drah v podání Roberta Wisdena nejprve hlavního hrdinu nabádá, aby nešířil paniku, a pak sám před cestujícími klidně telefonuje s nějakým řídícím centrem vlaku, takže každému normálnímu by došlo, že se něco děje. Dialogy jsou samozřejmě také neuvěřitelně pitomé a směšné. Režie je pro tento typ filmu standardní - laciná. Třeba záběry na krajinu a v ní jedoucí vlak se opakují (ano, lesy a koleje vypadají všechny stejně, ale minimálně jeden stejný záběr na jedoucí vlak se ve filmu objeví aspoň 3x). Jsou špatné filmy, u kterých se aspoň bavíte tím, že se té stupidnosti můžete smát. Zde ne, zde se mračíte a jen si říkáte, jak moc je to debilní. 1 hvězdičku dávám za to, že se na to dá aspoň v nudné odpoledne koukat, aniž by se člověk pozvracel. ()
V dětství jsem tenhle film viděl několikrát. A i po pozdějším shlédnutí to není vůbec tak tragické, jak to z pohledu hodnocení tady na ČSFD může vypadat. Je to klasický televizní film z 90. let, solidně zahraný, navíc s pěknou krajinou. Scénář je sice plný děr, ale ruku na srdce - který film ty díry nemá? ()
Reklama