Režie:
Joachim TrierKamera:
Jakob IhreHudba:
Ola FløttumHrají:
Gabriel Byrne, Isabelle Huppert, Jesse Eisenberg, Devin Druid, Rachel Brosnahan, Amy Ryan, Ruby Jerins, David Strathairn, Suzanne Savoy, Leslie Lyles (více)Obsahy(2)
V předvečer výstavy na počest známé válečné fotografky Isabelle Reedové, jejíž kariéra byla ukončena předčasnou smrtí, jsou otec a dva synové zmítáni různými pocity a vzpomínkami na Isabellin profesní i rodinný život... Blížící se výstava na počest fotografky Isabelle Reedové (Isabelle Huppertová) přivádí tři roky po její předčasné smrti Isabellina nejstaršího syna Jonaha (Jesse Eisenberg) zpátky do rodného domu - a nutí ho strávit s otcem Genem (Gabriel Byrne) a odtažitým mladším bratrem Conradem (Devin Druid) víc času, než za celá dlouhá léta. Když má teď Gene oba syny pod jednou střechou, zoufale se s nimi snaží sblížit. Nedaří se jim však vzájemně sladit své rozdílné pocity týkající se ženy, kterou si všichni pamatují zcela odlišně. (Cinemax)
(více)Videa (8)
Recenze (22)
Rodinná tragédie a následné flashbacky, sny a fantazie. Tenhle film nejspíš chtěl zůstat takový, jaký byl, intimní a tichý, ale dost možná neměl ponětí, kam dál. Zrovna jako všechny tři mužské role, které nepřekročily emoční hranice. Jaká škoda, chut´měl film i já obrovskou, ale zůstalo u krčení ramen. ()
Festivalový film-produkt, který sice není úplné naleštěné lejno, ale nemá k němu daleko. Trier a spol. pochopil, co je potřeba k tomu, aby se jeho dílo dostalo do hlavní soutěže Cannes, tzn. natočil takzvaný europuding, který odškrtává snad všechna povinná políčka pro přijetí. 1. Mezinárodní casting včetně festivalového miláčka Isabelle Huppert - check. 2. "Reflexe" současných médií (videohry, skype) a jejich vlivu na odcizenost mládeže ála Slon, vítěz Zlaté palmy - check. 3. Obrázky z třetího světa, abychom ukázali, že si uvědomujeme relativní banalitu problémů, které tady ty privilegované postavy řeší - check. 4. Dialogy plné jakoby ambivalence a nejednoznačnosti, které ale ambivalenci jen umně předstírají a ve finále se k ničemu skutečně podnětnému nedoberou - check. 5. Eklektické přepínání mezi ich formou, efektními představami, abychom setřeli hranici mezi záznamem a skutečností, minulostí a přítomností, "realitou" a snem, ale ve skutečnosti nic z toho pořádne nerozvinuli - check. Jakkoli normálně považuju cinefily z Cahiers du Cinema za zastydlé provokatéry a pošuky, tady s nimi v podstatě souhlasím. Tohle není autorský film, který by měl co dělat v hlavní soutěži Cannes, ale spíš jeho falešná, dokonale dutá nápodoba, která připomíná dlouhou reklamu na New York Times a Skyrim. ()
Filmy s retrospektivou mně většinou problémy nedělají, ale tady jsem v tom měla chvílemi zmatek. Ztráta, smutek, spoustu otázek, spoustu z nich nezodpověděných. Takový tápající film a já nevím, co tím Joachim sledoval? Jistě, že když nám někdo odejde takovým drsným způsobem, tak má každý tendenci přemýšlet proč? Bylo to nutné a mnoho jiných vzpomínek. Případně i nepochopitelnými zkraty po takové ztrátě. Za mě je to něco mezi trojkou a čtyřkou s případným repete. ()
Smutný príbeh s nejasným scenárom a ešte ťažšou réžiou. Veľmi ťažko sa na to pozerá kvôli spomínanej réžii a kvôli tomu, že jednotlivé scény z minulosti a súčasnosti nie sú v harmónií. Herecké výkony nie sú zlé, ale trošku sa stratia v tej nejednoznačnosti. Osobné hodnotenie: 60% (**) ()
Divné... Námet síce veľmi zaujímavý, v podstate aj zápletka, ale ten poeticko-retrospektívny formát mi absolútne neimponoval. A to mám retrospektívne drámy celkom rád, lenže keď to má aspoň nejaký ucelenejší koncept a nie takáto miešanina - jedna spomienka sem, do toho prítomnosť, potom zas nejaká spomienka z úplne iného časového spektra - a napokon je z toho jeden obrovský bordel. Ale inak to mohol byť veľmi dobrý film, stačilo sa len trochu krotiť s tým poetizmom a časovo nekonzistentnou retrospektívou. ()
Reklama