Cizí oběd

Príjemná romantika, ktorá sa vyvíja skoro po celý čas predvídateľným smerom. Podstatné však je, že skoro. Výsledok: Už nikdy sa nebudem sťažovať na preplnené bratislavské autobusy a naše vnútromestské vzdialenosti. Zoznamovanie na Slovensku je oproti Indii med lízať. Pre Saajana je nádej na vzťah takmer stratená, povedzme že šanca je rovnaká, ako pri mýlke s doručovaním. Využije ju? Bude Cudzí obed tuctovou romantikou? 70% (07.08.2015)

Jak slyším o evropské koprodukci s indickou kinematografií, cítím ve vzduchu odér Bollywoodu, kdy za evropské peníze vznikne další rozjuchaná hloupůstka v exotických kulisách. Naštěstí má tenhle kousek mnohem víc společného s francouzskou a německou festivalovou tvorbou než s produkcí indické továrny na sny. Na to, že v případě Riteshe Batry jde o jeho hraný debut, říkám kloubouk dolů. Tenhle druh posmutnělé romantiky mě oslovil, jakkoliv střízlivý závěr snímku asi nebude stravitelný pro každého. Tady se od bezstarostného optimismu režisér nešetrně vrátil do reálného světa, kde zkrátka některá poznání a rozhodnutí bolí. Odhaduju, že snímek má šanci oslovit spíš diváky ve věku filmových hrdinů, kteří už ví, jak to v životě chodí. Celkový dojem: 90 %. Mimochodem, na půvabnou Nimrat Kaur se opravdu moc hezky dívá. (14.03.2016)

Indické filmy, co jsem viděl, jsou svým způsobem zajímavé, ale málokdy opravdu dobré. Tento však splňuje obojí. Hezký odpočinkový film, kde se dozvíte něco o dabbawala - systému distribuce obědů v Bombaji. Vlastně moc nechápu, proč si manželé neberou oběd sami když jdou do práce, ale asi to nějaký smysl mít bude. (23.12.2018)

Ani vědci z Harvardu zatím (naštěstí) nedokáží vypočítat všechny cesty, kterými se život ubírá. Konečně bez prosluněných tanců a trapných písní. Konečně s civilním citem o tom, jak i v přelidněné zemi dokáže člověka potrápit samota. Tichá a přitom tak laskavá a upřímná romantika. Příběh, jehož vývoj si užívate tak, jako když postupně otevíráte jednotlivé "kastrůlky" a čekáte, jakou dobrotu v tom dalším naleznete. A navíc je jen na vás, zda si dáte sladký, nebo kyselý zákusek. Já volím ten sladký, jelikož si to tahle "cizí" restaurace zaslouží... (07.02.2014)

Mně se moc líbila ta linie čtení vzkazů a vyprávění, která dala celému příběhu tu příjemnou auru, bez které by to nebylo to pravé ořechové. Moc hezký příběh, který není vůbec prázdný, je v něm spoustu hlubokých lidských citů a já jsem se tam sama v pár momentech také našla, o tom to přece je a vůbec nezáleží na tom, v které zemi žijeme. Je to o nás, o obyčejných lidech, kteří máme podobné bolístky na srdci a mnohdy se i přes tu bolest umíme usmívat nad štěstím těch druhých tak jako Saajan a že to není vůbec lehké, to mně asi každý potvrdí. Ano takový okamžik tam skutečně byl i když to byl jen krátký, téměř nepostřehnutelný moment. Dabba řadím mezi ty malé, ale přitom velké, citlivé, mírně úsměvné a dojemné filmy, které ráda doporučím dál. (03.06.2014)