Cizí oběd

Špatně doručený oběd aneb jak se musíte cítit, když vám místo květáku na stole přistane diverzifikované portfolio krabiček plných chilli, jehněčího a karí! Jak je již uvedeno v popisku, tak harvardovci vypočetli, že právě jeden z milionu obědů nenatrefí na svého právoplatného příjemce (když to říkají ti, co produkují nejvíce laureátů Nobelovy ceny, tak je to axiom). A právě tato jedna soustava kastrůlků vzbudí na straně jedné žádostivost po teplu ženy a na straně druhé naději, že konečně mohu někomu sděliti, že mám tetku a její muž je primárně závislí na tempomatu na větráku (snad nevypadne elekřina!). Krásná Indka u dopolední vaření konzervuje s tetkou ze shora, což diváky spolu s podivně to vlezlým to účetním z Emirátů bude přivádět k explozím smíchu. Největším problémem filmu je skutečnost, že se celých sto minut musíte dívat na ty dobroty s myšlenkou, že k večeři na vás čekají zapečené housky, jež jsou sic teplé, avšak oproti umu indických žen tak prachbídné, že frustrací škoda mluvit. Každopádně, jestli se někdy budete stěhovat do Indie, tak si pořiďte následující položky: Bílý skútr, krásnou ženu s kuchařkou po babičce (případně muže, jež nepracuje v call centru), roční permici na vlak na trase New Delhi - Bahadurgarh a jednu tu soustavu kastrůlků na oběd! 86% (06.02.2014)

ako vie len obed (hoc aj cudzí) zrazu zblížiť ľudí a vytvoriť čosi ako "priateľstvo s nádychom niečoho krajšieho". Film popretkávaný vôňami indického korenia a jedla s ustavičnou kopou ľudí všade v uliciach, vlaku autobuse v kancelárii ... brrrr ... hold ale taka je india. Príjemný film vhodný na pozeranie a tak aj troška na premýšľanie. Veď niekedy aj ten nesprávny vlak vás dovezie do stanice kam chcete. (16.09.2015)

Distributorům prý řekli, že je to vážně milý film. Je to vážně milý film. Hlavně začátek je příjemným výletem do exotického prostředí zejména kouzelného systému obědů, s milým humorem, ale zároveň postupně čím dál víc i hlubším pohledem na život, který si postavy přímo vyměňují v dopisech. Na filmu je patrný západní vliv, žádný barevný Bollywood se neukáže ani náznakem, ale zároveň je film naštěstí stále přímý. I konec bez konce je vymyšlený dobře, ačkoli k předchozí přímosti se mi moc nehodí a víc by se mi tu hodil konec…konečnější. P.S.: Slavnostní premiéra v Aeru nabídla po filmu občerstvení, které kromě příslušností k indické kuchyni výborně dokreslilo atmosféru skvěle nezorganizovanou tlačenicí. (28.01.2014)

Indové neposílají vzkazy v láhvi, ale v obědníku, neumí jezdit civilizovaně vlakem, mluvit se sousedy jinak než řvaním z okna a nepoznají jednoduchost závodních jídelen...Místo romantiky nebo čehokoliv dalšího jsem vnímal pouze sociální a kulturní rozdíly...Když už Indii, která prochází žaludkem i sdcem, tak opravdu pohodový English Vinglish... (25.05.2014)

Je s podivem, jak v indickém organizovaném zmatku věci dorazí, kam mají a chybička se vloudí jen jednou za milionkrát... a to je právě na životě skvělé, jak už s oblibou pravíval Forrest Gump - nikdy nevíte, co si rozbalíte - třeba i cizí oběd s psaníčkem, které může být začátkem krásného přátelství (minimálně :-)) Pěkný výlet, daleký, ale stál za to - voněl cizokrajným kořením a člověčinou, se všemi svými smutky, nadějemi i zklamáním a moc příjemně, zejména díky hercům, ubíhal... a i když obrazovka stále neumí přenášet vůně, stejně je dobré mít v sousedství indickou restauraci, maloměšťáci alespoň indickou kuchařku :-) A jak takový neoblíbený (mnohdy i nenáviděný), obyčejný předmět, jako je přepravka na jídlo, dostává úplně jiný smysl, že? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (09.04.2015)