Mr. Turner

Přiznám se, že jsem Turnera ani na druhý pokus nedokázal dorazit do konce, proto se zdržím hodnocení. V první řadě mě neskutečně iritoval Spallův herecký přednes (možná kdyby se Timothy soustředil spíš na vnitřní projev než na doslovné pitvoření se a chroptění, tak by Turnerovi prokázal větší službu), v druhé řadě celé to komorní, neduživé lehce senilní pojetí mi nedělalo vůbec dobře, zvlášť při představě, že film by měl být občas i zábava a hlavně, že jde o životopisné drama pravděpodobně nejznámnějšího britského malíře, který byl počat v romantické době pohádkových frigat a bílých napnutých plachet, zatímco svět opouštěl v časech parních strojů. Fascinace novými objevy a vynálezy, stejně tak jako konfrontace přírodních živlů a pokroku byly aspekty celkem zásadní v celém jeho životě i tvorbě. To, že se jich film prakticky vůbec nedotýká si lze asi nejjednodušeji vysvětlit nedostatkem finančních prostředků. Tím nechci říct, že bych nutně vyžadoval výpravné monstrum typu Amadea (ačkoli by to bylo příjemné). Jen něco odvážnějšího, myšlenkou i provedením více Turnerovského pro publikum co nebaví sledovat 2 a půl hodinovou vypalichanou artovou konverzačku. (15.02.2015)

Rozhodně to není film, po kterém byste nadšením skákaly do vzduchu. Timothy Spall má v podstatě celý film jeden výraz, což je ale součástí jeho výkonu, který je obdivuhodný. Celému filmu pak trochu chybí vypjaté okamžiky, protože ono je to všechno podáno v jednom tempu, ale přesto je život malíře Turnera zajímavý. (02.06.2015)

Stařecky nabručený biják s roztomile sentimentálním podtextem umělce, který pomalu opouští milovaný a nepochopený svět. Postavit dvě a půl hodiny biografie na postavě malíře, který bořil formy, ale jinak většinu času jenom naštvaně mručel a občas pohejtoval snaživé kolegy, je brilantní a Leigh se ho drží až do konce důsledně. Navíc je Mr. Turner film nesmírně vtipný a nakažlivě žlučovitý k figurám, které Turner nenávidí. To ale neznamená, že všechny scény jsou tak jiskřivé jako třeba kroužení kamery a Turnera po galerii. Film občas trochu příliš upadá do své uzavřené letory. Jenže Timothy se postará o to, aby člověk nikdy nezaSpall. Jeho podivín, který k bouření emocí používá výhradně plátno, na něž fluše jako kůň a nanáší zbytky od oběda, je jednoduše dojemný. Nemohu si pomoct, ale vidím v tom i kus autobiografie Leigha. Vizuál je svým důrazem na protisvětlo a červánky krásný, ale ne manýristický. Slunce je bůh a světlo mystérium. Humph. (25.03.2015)

Turnerove maliarske diela mám rád, a tak som bol celkom zvedavý čo so sebou prinesie tento film. S poľutovaním však musím povedať, že to bolo nudné, fádne, bez zápletky - proste 150-minútový kolotoč Turnerovej ľudskej podivnosti a jeho netypických manierov. Čakal som však niečo epickejšie a zaujímavejšie, keď už sa to rozhodli podať ako životopisný film. To už by mal akýkoľvek dokument oveľa väčší prínos ako tento film. Aj keď treba pochváliť kostýmy, kulisy a tú atmosféru, kde sa to celé odohrávalo. No ale aj tak, sklamanie... (30.06.2015)

Z čistě objektivního hlediska asi Mr Turner mnoho lidí bavit nebude. Mike Leigh vsadil na historickou přesnost, přičemž Turner rozhodně nebyl osobností, jejíž život by byl nějak ojedinělý nebo výjimečný. Narozdíl od lorda Byrona nebojoval v Řecku, narozdíl od Vincenta Van Gogha netrpěl psychologickými problémy a narozdíl od Salvadora Dalího nebyl excentrický. Jediná zajímavost, kterou tak divák o Turnerovi může zjistit, je, že často místo běžného jazyka odpovídal ostatním jakýmsi podivným vrčením a chrčením, což z něj upřímně řečeno nedělá postavu, kterou byste si snadno zamilovali. Subjektivně mě nicméně i tak Mr Turner bavil. Snad proto, že J. M. W. Turnera považuji za sympatický přechod mezi mým oblíbeným Claudem a impresionisty. Nebo proto, že v něm hlavní role hráli Timothy Spall a Paul Jesson, dva herci, kteří zatím před kamerou moc prostoru nedostali (Spall jakožto herec vedlejších rolí, Jesson proto, že se jeho kariéra doposud točila především kolem divadla). Nebo snad kvůli obrazové stránce, která místy připomíná Turnerovy malby. Anebo snad pro tu krásnou scénu, kdy mladý John Ruskin kritizuje Clauda pro jeho neschopnost zachytit okamžik, aby se o několik let později začal kritizovat Turnera přesně v momentu, kdy Turner této kvality dosáhl. (30.12.2014)