Od pěti do sedmi

Obdivujem tipy žien ala Bérénice Marlohe. Ktorým proste stačí, že sú a kade chodia, rozprašujú okolo seba niečo omamné, čo vás sparalizuje a vy sa len nemo prizeráte a viete, že tieto bytosti si s vami spravia, čo chcú. Takže musíte pristúpiť na ich pravidlá a prispôsobiť sa. Alebo...ich proste nechať ísť, vrátiť sa do svojho obyčajnejšieho, no o to viac reálnejšieho života, do ktorého vám bolo aspoň umožnené preniesť si nezabudnuteľné spomienky s možnosťou kedykoľvek si ich pripomenúť a tak trochu prežiť znova. (06.03.2016)

"V New Yorku nikdy nejste dál než šest metrů od někoho, koho znáte nebo máte poznat." A tak Brian přešel ulici, zakouřil s Arielle a já jsem mu to trošku záviděl. Arielle totiž byla krásná, úžasná a jedinečná, takže by mi nevadilo, kdyby na mě měla čas jen od pěti do čtvrt na šest. Samozřejmě troubovi Brianovi rozumím, že se mu splašily hormony a chtěl všechno, jenže já jsem toužil do sebe vstřebat víc jejich štěstí. Ale oni na můj vkus příliš mrhali svým omezeným časem a rozhodně to neroztočili tak, jak bych to dokázal já s Arielle a penězi jejího manžela. (16.10.2016)

Naneštěstí mě Od pěti do sedmi víc iritovalo než bavilo. Ploché postavy, tuctový příběh, nezáživní herci a prazvláštní styl filmu (roztřesená kamera ve mě navozovala pocit telenovely) dohromady nevěstí nic dobrého. Navíc se ve filmu neobjevilo nic, co by tehle nesourodý mix někam pozvedlo, takže za mě se jedná o čistý podprůměr. (08.10.2016)

Sice hodně předvídatelné, ale kouzelné, jednoduché, smyslné, určitým způsobem volnomyšlenkářské a zamilované...a do toho v NY. Trošku patosu a kýče, oki :) Marlohe má pro mě obrovské charisma - já v ní prostě vidím Bellucci ;) A nemůžu si pomoci - vývoj, jak se tento vztah postupně posouval - ohromně se mi to líbilo, jelikož to bylo tak něžné, tak vášnivé a chtivé a přitom - s určitým, poměrně velikým omezením...Jsem s tím naprosto ok - když to takto mají některé páry nastavené - ale - když přijde láska - tak je to již horší. Závěr se mi líbil a když si sundala tu rukavici (pardon), a ona tam měla ten prstýnek - husinu jsem měla po celém těle. To prostě nešlo. Je mi líto, že s Yelchinem neuvidíme něco dalšího, jelikož jsem ho měla ráda už od Nezapomenutelného dětství a tady byl táááák kouzelný :) (25.04.2020)

Tak trochu jiný romantický film postavený hlavně na zajímavých dialozích. Hlavní ženská postava měla opravdu kouzlo. Sympatický, milý film, u kterého to už už vypadá, že zase směřuje ke klasickému filmovému klišé a happy endu, ale nabere nakonec úplně jiný směr a o to víc je to pak celé uvěřitelnější a realističtější. Trochu sentimentální, trochu smutné, ale zůstane v konečném výsledku dobrý pocit. Bod k dobru i za soundtrack. (20.10.2015)