Popelka

Pokud jde o vnější stránku, pak můžu říct: nazdobené jako dort, místy možná až příliš přezlacené a přeslazené, až se v tom skoro ztrácí nevkus dvou zlých (nebo spíš hloupých) nevlastních sester. Ovšem pro nás, dlouhovlasá copatá děvčátka, co obýváme asi takovéhle pokojíčky, je to naprosto ideální, růžová je ještě růžovější, sny ještě snovější, dýně ještě dýňovější. Pro lásku se dějí velké věci a my holky víme, že princ nedá na zištnost a vezme si z lásky tu úplně chudou holku bez titulů. Muselo to být strašně těžké rozhodování, na jedné straně nic, na druhé ten útlý pas, naditý dekolt, plné rtíky... No, dosti cynismu, než se to zvrhne. Zcela upřímně musím říct, že se mi to velmi líbilo. Na jednu stranu se sice až příliš film spoléhá na propriety zanesené do představ (amerických) diváků animovanou verzí z roku 1950, na druhou ovšem i toto velmi tradiční pojetí v duchu Perraulta má něco do sebe, žádné pokusy o zlehčovací hlášky, popkulturní odkazy či naopak pokusy pohádky ztemňovat ala osudové fantasy. Navíc i to tradiční pojetí je vylepšené tím, že postavám je vdechnuta nějaká osobnost, takže macecha je něco víc než jen jednorozměrná zlácká mrcha, princ má více prostoru než je obvyklé a dostává do vínku celkem dost sympatické vlastnosti (nepůsobí jen jako krasavec bez osobnosti) a samotná Popelka oplývá dobrotou v uvěřitelném a sympatickém smyslu slova. Nevlastní sestry jsou jak už jsem napsal spíš hloupé než vysloveně zlé, dokonce když na konci Popelce gratulují, ani to nevypadá falešně, ale vlastně docela upřímně. A hlavní pár má mezi sebou velmi slušnou chemii, jak se říká, takže jim to spolu opravdu sluší a vypadají, že jeden druhého skutečně milují. I když mám radši opravdovost a živost Tří oříšků (a preceptora s Droběnou), tak tady jsem se občas přistihl, že se docela uculuji a i to okoralé srdíčko přijalo tu a tam trochu toho hřejivého poznání, že láska všechno překonává. Update: Po úvaze musím zvednout hodnocení na maximum, protože i s odstupem zahrabaný v práci do hromad pitomých lejster, které kdyby někdo všechny spálil, lidstvo by žádnou škodu neutrpělo, si říkám, že aspoň na chvíli každý den bych se do takového světa vydal pročistit si hlavu. (19.06.2015)

Kenneth Branagh sa po nevýraznom Jack Ryanovi zas vrátil k tomu čo mu ide. Ani už nespočítam koľko bolo filmov na tento motív, každopádne som ten prvý, nefalšovaný, klasický, Disneyovský, animovaný originál videl, pamätám si ho a bavil ma. Keď som sa zapozeral do tohto, tak som bol milo prekvapený ako sa film verne drží originálu. Bolo to fajn vidiet v hranej verzii, ale miestami mi to neprišlo tak dobre. Je to milé, pekne, hravé, dojímavé, pôsobivé vizuálom, hercami a ešte viac hudbou Patricka Doylea, ale prišlo mi to až prišlo klasické a priamočiare. Obľúbený soundtrack: A Golden Childhood, The Great Secret, The Stag, Who Is She. 80% - 4* (21.09.2015)

Nikde žádnej perníček, co říká vyliž mi polevu, ani oslík, co vyřvává, že tohle křoví vypadá jak Halina Pawlowská? Žádná závěrečná mega CGI bitva s obživlýma stromama, kterým by velela zlá macecha Cate Blanchett? Žádnej popkulturní odkaz na Kate Middleton, dokonce ani na Kim Kardashian? Hrozný, co se to dneska s těma pohádkama děje! Ten Disney se v tom hrobě musí fakt neotáčet... Pokud se říká, že se pohádky věčným převyprávěním mění a aktualizují, tak Branaghovo "bylo, nebylo" to úplně popírá. Je především stoprocentním návratem k disneyovským kořenům a bezelstně romantickým a naivně prosluněným opakem všech těch potemnělých či sebeironických pohádkových dekonstrukcí. V Into the Woods macecha svým dcerám usekne palce a paty, aby se vešly do ztraceného střevíčku, tady se jim ty nohy do skleněné manolky prostě jen nevejdou. Nová Popelka je taková pohádková konzerva, nezkažená ve všech smyslech slova a nutící díváka se furt připitoměle usmívat. Ale pozor - přes to všechno včerejší není hlavní postava včerejší: rozhodně pasivně nečeká na záchranu princem a dokáže si i pořádně dupnout. Tak díky, Branaghu, na chvíli jsem na tu Droběnu zapomněl. 70% (13.03.2015)

Novodobá, zámořská verze Popelky nesází na překvapení, přeformulovávání ani na přidávání vlastních verzí či nápadů. Vše se drží klasické, staromódní verze s velice líbivou výpravou a princeznovským nádechem. Hlavní hrdinka není nijak přehnaná a poměrně dobře na svou roli pasuje. Vše je doplněno krásnými efekty nebo také skvělou, ale bohužel nevyužitou Helen Bonham Carter. Celkové hodnocení snižuje nevýrazná režie a nezajímavá hudba. /70%/ (Kino - Prom.) (23.06.2015)

Když čtu zdejší nadšené komentáře, tak si říkám, jestli jsem vůbec viděla správnou verzi. Branaghova "Popelka" na mě působí po všech stránkách lacině a mám problém v ní vidět film pro kina. Navíc se mi vůbec nelíbila práce herců (Elčiným otcem počínaje a zlou macechou konče) a nějak nechápu, proč maskéři nechali hlavní představitelce tmavé obočí, protože k těm blond vlasům to působí jako pěst na oko. (13.09.2021)