Maturita

Jestli se při vyřčení slova "maturita" orosíte, nejste v tom sami. Nyní už se orosíte, když někde náhodou narazíte na tenhle film, který v jistém ohledu připomíná následovníka filmu Gympl. Až na malý, ale dost podstatný rozdíl. Tenhle film je jako z jiné galaxie. Ne náhodou je v něm vidět UFO a nic na tom nemění fakt, že Tomáš Houška je autorem knižní předlohy Gympl. Sám by ale nutně potřeboval složit maturitu ze scenáristiky a režie. Sympaticky anarchistický přístup k dané látce je asi tím největším pozitivem. Téma ukradených maturitních otázek, snaha nabourání se do serveru ministerstva školství, ještě dává relativní smysl. Zbytek filmu smysl nedává. Nejsem si jistý, jestli tvůrce chtěl být takhle špatný úmyslně, ale dochází mně, že v tom šoku, jaký mně přivodil svým odstrašujícím dílem, je to tvůrce, který se na bizarní tvůrčí přístup jen vymlouvá, aby zakryl svoji totální neschopnost. Jeho výsledné dílo nemá žádný smysluplný tvar, přeskakuje z jedné wtf scény do druhé a nedrží pohromadě. Humor, jaký nám někdejší pedagog předkládá, jsem nazval "Houškův humor". Ano Troška má svůj humor, co by ho neměl Houška. Tenhle humor postrádá cokoliv humorného, a tedy cokoliv spojitelného s písmenem H. Např. sofistikované Horníčkovy hovory H, rovnou můžete vyloučit. Výjimku tvoří pouze slova Hovno a Hovadina. Nejvíce se těchto "Háček" nahromadilo v závěru, kdy jdou gymnazisté ke zkoušce z dospělosti, která probíhá naprosto unikátně a nikdy nic podobného už nikde, v žádném jiném filmu neuvidíte. Decentně vymaštěná a totálně promiskuitní studující barbína kupí jeden Hovadský Hlod za druhým, jiný student si vytahuje maturitní otázku s číslem dvě, načež se zaraduje, že odmaturoval s dvojkou, další student žádá mobilem o nápovědu svého geniálního kamaráda a šeptá při tom tak, že by i Smetana slyšel svoji Hubičku atd. Jak jsem zmínil výše, to, co se dělo při zkouškách, to hraničilo se šaškecem (slangový výraz pro blázinec). Tomu všemu přihlížel ministr školství, který působil zfetovaným dojmem. Zřejmě snaha o autenticitu zachytit politika poněkud z jiného úhlu osobnosti. Potvrdit záměr nedokážu. Opět mám dojem, že to tak tvůrce ani nezamýšlel. Apropó, scény z ministerstva byly to nejhorší, co jsem viděl. Tři vrcholně obludné ženy v kanceláři, z toho dvě měly slovenský přízvuk, každá scéna byla jak kopnutí koněm. Sice jsem jím nikdy nebyl kopnut, dovedu si představit, jak to bolí. Našly se i světlé body. Obsazení studentů bylo v pohodě. V popředí hvězdička Michaela Doubravová, barbína Karin Krausová, génius přes vynálezy Tomáš Polák, co sestrojil domácího robota a další neznámá omladina, která si určitě zasloužila lepší film. Jenže jim nebylo přáno. Erotika žádná, i když ji film sliboval, jediná šukací scéna je zrežírována tak, jak už ji nikdy neuvidíte. Opakovaný záběr na podprsenku létající vzduchem a třesoucí se nábytek. Další scény neměly o nic lepší pojetí, včetně bizarních i zvrácených představ, které napadají studenty i kantory. Filmu to samozřejmě nijak neprospělo a jen ho to tlačilo stále níž. Film ani nelahodí oku. Produkčně v něm má své otylé prstíky Magnusek. Jestli jste viděli jakýkoliv jeho film, tenhle z něj převzal řadu prvků, jako třeba obyčejný vizuál, nesnesitelně amatérské výkony dospělých herců, nebo třeba ryzím amatérstvím zapáchající režii. Režie to nebyla, ale jak jinak to nazvat, že. Nedovedu si představit, že Houška má odvahu někoho na svých filmových kempech poučovat o režii. Dám mu jednu radu. Přestaň režírovat a psát scénáře, za katedrou jsi méně nebezpečný. Možná... 20% (22.09.2015) (méně) (více)