Neon Demon

Kdysi dávno, na jedné stanici FashionTV, vždy každý den po 22. hodině najel erotický kanál Private Blue. Proč mi to tenhle film tolik připomněl ? No každopádně celkem zajímavý film, s parádní hudbou a vizuálem (ty barvy !!!). Čtvrtá hvězda za posledních 20 minut. Jena Malone je stále kočka a její líbačka s mrtvolou nezapomenutelná. (15.09.2018)

"Oči plaché laně, tělo mrštné pumy, za kámošky saně, co žárlivě čumí." Lolitkovská Super8čka dospěla, srovnala si to v hlavě - interpretace viz bordel v motelu za $140 cash, spáchaný prý pumou Jess (ve skutečnosti se tam kočkovali verbal s Gilmourem) - a s houževnatostí holky z vidlákova začala makat na své zkáze. Začala dobře, milý a hodný domorodec ji nafotil mrtvou. Vyfakovala ho, smyla krev a začala se prosekávat džunglí L.A., plné superkrásných odkvétajících ramínek na šaty, se třemi prdelemi plastik na ksichtících, anorekticky plnými tvary a úplně prázdnými kokosy, které na její odduševnělou (pfff...) krásu žárlivě valily bulvy [sic!]. Kvízové okénko: Proč nakonec prkenná a téměř jako prkno plochá Jess skončila na prkně, místo v záři reflektorů? A) Protože potkala své (svými slovy) mrtvé rodiče. B) Protože potkala živou, lesbickou a nekrofilní maskérku, co dávala mrtvolám francouzáky na pusu (a bůhví kam ještě). C) Protože potkala manýristické hovado Refna, mučícího diváka prázdnotou atraktivního vizuálu a svými uměleckými ambicemi. D) Protože nějakej blbec ze štábu vypustil bazén, takže když tam žuchla, pořádně to cáklo... krví. SPRÁVNÉ ODPOVĚDI nehledejte, Refnova puma je sežrala. Jen jednu oční bulvu vyzvrátila. (25.10.2022)

NWR natočil těžkotonážní psychedelickou haluz, která se možná navenek prezentuje jako šíleně drahý a přeplácaný drama, přitom si ale po celou dobu zachovává svůj osobitej nezávislej ksicht. Čistě teoreticky mě to mělo štvát a umořit svojí drzou fetišistickou exhibicí, jenže mi to právě naopak hrozně sedlo skrze všechny ty zoufale dravý modelky oblečený v sexy zvířecích hadrech. Make-up jako zbraň, krása jako měna bez kurzu a nejnebezpečnější profesí je modelling. The Neon Demon je vykuchanej, mužství zbavenej Drive, do kterýho někdo zpátky místo vnitřností narval víc než štědrou dávku neonovýho slizu: během pitvy pak mozek tápe, ale oči se často nestačej divit. P.S. Dát tomuhle den po projekci Příchozích o stupeň lepší hodnocení doufám není důkaz divácký ignorance nebo zdenenerovanýho vkusu, nýbrž jasná známka počátku chronickýho voyerismu. Nevím, co je horší. (13.11.2016)

Neon Demon patřil k projektům, jehož výsledek jsem se vůbec neodvažoval odhadnout, což se mi jakožto zdejšímu hororovému expertovi stává opravdu zřídkakdy. Už před mnoha lety jsem se v průběhu snímku Valhalla Rising přesvědčil, že Nicolas Winding Refn nedokáže uspokojivým způsobem pracovat s tempem příběhu, čímž pak trpí i výsledná atmosféra snímku. Říkal jsem si však, že v případě hororového žánru se z jeho slabiny může stát za určitých okolností i přednost. Zmínil bych například film Suffering, který je názorným případem velmi pomalu plynoucího hororu, jemuž se dané tempo podařilo využít k vybudování působivé atmosféry postavené na intenzivní ztísněnosti. Mým tajným přáním, které bohužel Refn nevyslyšel prakticky vůbec, pak bylo, aby se Neon Demon danému hororu co nejvíce přiblížil. Z hlediska obsahu a víceméně i formy se Neon Demon podobá jinému hororu - Starry Eyes, přestože jeho kvalit ani zdaleka nedosahuje. Kdyby se nejednalo o horor, tak bych Neon Demon vychválil alespoň za formu, jelikož zvolený uhraničivý audiovizuál a artový podton mi připomíná tvorbu mého oblíbeného nehororového režiséra Gaspara Noé. Jakožto hororový expert však hodnotím každý horor podle těch nejpřísnějších možných měřítek, jelikož hororový žánr je nutno považovat za krále všech filmových žánrů a od toho také odvozovat nároky na kvalitu hodnoceného snímku. Refnův Neon Demon postrádá známky komplexnosti a zvolená forma tak představuje spíše snahu o zamaskování nedostatků, které jsou při podrobné analýze každému zřejmé. I laický fanoušek hororu si bezpochyby musí povšimnout, že hororová atmosféra zde téměř absentuje. Snímek sice obsahuje spoustu hororových prvků, jenže jim chybí schopný režisér, který by je umným způsobem propojil dohromady. Z pohledu nevyhraněného diváka však bezesporu půjde o více než koukatelný film. Lze vidět, že se Refn v mezidobí na práci s tempem skutečně zaměřil. Samotný příběh ale postrádá jakoukoliv nápaditost. Je zcela předvídatelný, stejně tak jako je tomu u jednotlivých charakterů, které spíše připomínají obyčejné karikatury. Elle Fanning je však veskrze pohledné a sympatické děvče a v roli hlavní postavy se mi více než líbila. Potěšila mě rovněž účast Keanu Reevese, i když jsem tedy původně doufal, že v daném snímku dostane mnohem větší prostor a především nějakou o poznání mysterioznější roli. Přes převažující zápory disponuje Neon Demon jistým kouzlem, kvůli kterému ho ponechám blikat u třech hvězd. (31.08.2016)

Přestože Nicolas Winding Refn okatě plýtvá svým talentem a ani si neuvědomuje, že svou vyšperkovanou a stylizaci extémní satyrou krásyy/modelingu trochu podkopává svoje vlastní nohy (vždyť on svým stylem v podstatě je "modelka" mezi režiséry). Jeho trojúhelníky, důraz na zrcadla, odrazy, barvy, světla, ... je to velice krásné, hudebně skvěle doplněné a Nicolas ví, co chce ukázat (modelky a maskérka). Každý už doufám ví, že krása a nevinnost jsou dvě naprosto rozdílné věci a touha udržet se na vrcholu (nebo se ho dotknout) může být velkou zhoubou pro každého. Stejně v celém tohle průmyslu, ať módním nebo filmovém, je to jen o tom čerstvém mase. (01.01.2017)