Penny Dreadful

Ještě se mi snad nestalo, že bych měl takto rozporuplné pocity z něčeho, co tak perfektně dostává svému jménu. Penny Dreadful je totiž na mě až příliš dokonalým zfilmováním premisy stejnojmenného literárního žánru: prvním a posledním je tu efekt na diváka, a aby ho autoři dosáhli, nebojí se využívat těch nejprovařenějších a nejlevnějších strategií. Základem je akce, horor, romantika a rodinné drama, vše okořeněné nadpřirozenem, mystikou a krví, a celé to zdobí nevídaný all-star tým nejzajímavějších literárních postav viktoriánské Anglie. Na papíře prostě až neuvěřitelně skvostně vypadající recept. Jenže jak už pes s kočičkou vědí, méně je někdy více, a ve výsledku je celá velkolepá série přes dokonalou dobovou a temnou atmosféru i postavy z dvou mých nejoblíbenějších dobových knih (do příští série bych uvítal ještě pány Jekylla a Hyda) nemastná, neslaná a ani těch pouhých osm dílů mě nedokázala udržet na špičkách. Chvílemi přirozeně dokáže pobavit, ale to mi u tak slibného projektu nestačí. V druhé sérii pak premisa trochu povoluje, využití krve i nahoty se zdá být střízlivější a hororové prvky skoro vymizely. To, i fakt, že se příběh konečně přesunul k Vanessině vzdoru vůči osudu by dalo tušit, že pokračování konečně dostává příslibům lákavého tématu, ale opak je pravdou. Celá sezóna se vleče, příběh přešlapuje na místě, a nijaký výsledek jakž takž zachraňuje jen povedená atmosféra. O jedinou zábavu se tak nakonec stará jen Frankensteinovo obludárium a stále výtečný Dorian Gray, zbytek už bohužel nezdravě nudí. Času u seriálu však rozhodně nelituju a každopádně se vyplatí sledovat, s čím přijde dál. Těžko mu přece lze mít za zlé, že naplňuje obsah svého názvu. (18.07.2014)

Takhle by vypadala Liga Výjimečných, kdyby nebyla debilní. V první sérii máme grupu složenou ze staršího gentlemana-dobrodruha sira Malcolma, posedlého média Vannesy Ives, mladého Dr. Frankensteina a drsnýho pistolníka z Ameriky Ethana Hunta. Doprovází je vždy ještě sluha, Afričan s kudlama. Hlavní dějová linie je dost slabá a je o tom, že egyptskej megaupír unesl dceru sira Malcolma, Minu Harkerovou a oni se jí snaží najít. Spočívá to v tom, že vždycky jdou na tajemné místo, tam profackujou a zabijou desítky upírů a odejdou s nepořízenou. Mezitím mají vždy dlouhé porady, kde se hádají a každá postava navíc řeší svoje soukromé trable. Nejvíc mě asi bavily potíže emo frankensteinova monstra. Bylo mi ho fakt líto. A vůbec ty interakce mezi jednotlivými postavami jsou fajn. Nemají se zrovna v lásce a scénář se někdy nebojí jít až na dřeň. Takže - bacha spoiler - můžeme vidět, jak Evu Green mrdá neviditelnej ďábel (ano je tam na to sama, ale zahrála to hezky :D ) nebo vyprsknout smíchy, když vám dojde, že Josh Hartnett je vlastně teplej vlkodlak. I když kvalita dílů trochu kolísá, tak to vynahrazuje bombastické zpracování. Londýn vypadá lépe, než v hodně filmech. Opravdu z něj čiší, špína a ponurost a to se seriál nebojí servírovat i docela davové scény. Prachy jsou rozhodně vidět. A věc druhá je megasilná herecká sestava. Všichni zůčastnění hrají skvěle. Eva Green má samozřejmě nejvděčnější roli a může se tam ksichtit do aleluja. Hartnett hraje na kvalitní jistotu, ale třeba takový Dalton toho tvrdého britského lorda, bez soucitu hraje fakt parádně. A, pro mě neznámý, Rory Kinnear mi utkvěl možná nejvíc. Měl jsem díky němu Dr. Frankensteina rád, a žral jsem i ty jeho morální dilemata. Za první sérii dávám pěknejch 70% a druhou si rád pustím. (12.10.2014)

1. sezona - 4/5, 2. sezona - 2/5. Důkaz, že skvělí herci a drahá výprava nejsou ještě automaticky zárukou úspěchu. Atmosférická show se rozjíždí hodně pomalu, a kupodivu nikoliv proto, aby postupně gradovala, ale naopak zpomaluje, chvílemi až stojí, a druhá řada je už skoro nekoukatelná. Všichni jsou depresivně v prdeli, a tráví čas především tím, že se ve svém stavu nimrají v dlouhých monolozích. Pro emo gotičky, uvažující o sebevraždě, je to pravděpodobně dokonalá show, ale my ostatní to máme tak maximálně na bobříka neusnutí. (01.05.2016)

Vlastně jsem celou dobu přemýšlel, jestli je chyba u mě nebo jestli jsem prostě a logicky měl čekat něco jiného. Penny Dreadful je totiž naprosto luxusně obsazená, výpravná a vizuálně podmanivá podívaná, která se navíc opírá o výbornou režii a jednu z nejvíc božích znělek, jaké jsem u televizního seriálu kdy viděl. Bohužel tam byly i okamžiky, kdy mi některé dějové linky přišly zbytečně natahované, párkrát jsem si u toho i zívnul, ale hlavně jsem si celou dobu říkal, že takto monumentální projekt s tak obrovským potenciálem prostě nakonec vyčaruje něco, z čeho si sednu na prdel. To se ovšem nestalo a tak mi po konci první série zůstala jen ta boží znělka a posedlá Eva Green, která je v druhém díle na té snobské akci naprosto ďábelsky dokonalá. Čekal jsem asi holt více napětí či nějaké rafinovanější rozuzlení. Ochotně rád kritizuji ostatní, když vyzdvihují formu nad obsah (protože to opravdu říká dnes už skoro každý „moderní kritik“), ale v případě Penny Dreadful to nicméně až bolestně sedí… Tenhle seriál měl obrovský potenciál, obrovské ambice a ty nejlepší předpoklady, aby se stal kultem – ve výsledku ale doplácí na to, že jeho příběh vás za to srdce prostě nečapne a pár odvážně úchylných scén (jako highlight by mohl být Dorian Gray šoustající ženskou, která umírá na tuberkulózu a ještě si ji u toho fotí) to jednoduše nezachrání. Škoda toho promarněného potenciálu. 3,5* (12.07.2015)

Špička. Ať čekáte cokoliv, tak asi dostanete něco jiného. Především ale vynikajicí postavy, které mě emocionálně zaháčkovaly a postupně a hodně pomalu odhalují svoje tajemství. Eva Green jde do své role naplno a jsem zvědavý zda ji uvidíme i ve druhé sérii. Povedená dobová atmosféra a fantastická hudba, chytlavost úvodní znělky se může směle rovnat třeba True Detective (Z Korzeniowskiho hudby jsem byl nadšený už v Escape From Tomorrow). Před posledním dílem za 9/10. (26.06.2014)