Rande na dvě noci

Jedna z nejmilejších romantických komedií, co jsem za poslední dobu viděl. Nenucená, upřímná, vtipná a propojuje můj dětský sen o uváznutí někde kvůli sněhové bouři s naivními romantickými představami (a taky s tím, že ta holka je zajímavá a fakt kočka). Navíc dávám plusové body za vskutku originální vyřešení problému, jak kontaktovat někoho, jehož znáte jen křestní jméno. (12.02.2015)

"Cítím dost odsuzující vibrace z tvé strany postele." Pokud by mi v posteli přistála sympatická slečna, tak bych si asi taky dokázal nevzpomenout na jakýkoli nápad, jak otevřít zasněžené dveře. I pohoďák Alec je dokázal neotevřít a tak mě mohl s Megan pobavit trénováním kvalitního sexu, hraním zhuleného ping-pongu nebo dlabáním tříletého banánu s hořčicí. A taky mi připomněl nespravedlnost, že v době, kdy mi ještě neměl kdo zakazovat sex na jednu noc, existovalo internetové připojení jen ve snu. Ono je to asi jedno, protože v mém světě platí rovnice: prsa + internet = sex, kdežto penis + internet = sebeuspokojování u porna. Takže jsem vlastně o nic nepřišel a tohle mě prostě bavilo. (06.09.2016)

Hned jak jsem zjistila, že v tomhle filmu hraje Miles Teller jsem věděla, že to bude kvalita. A taky byla. Toho kluka mám vážně ráda. Umí film pozvednout na vyšší úroveň. Už to dokázal několikrát (The Spectacular now). Mezi hlavníma postavama to jiskřilo pěkně už od začátku. Film se mi líbil, i když mi bylo jasný, jak to celý dopadne. Roli Analeigh bych si měla zapamatovat. Byla hodně dobrá. 80%. (02.11.2014)

Taková ta oddychovka pro všechny, co mají rádi netradiční teen komedie (ono hrdinové už teen nejsou, ale sorry, chovají se tak). Především konverzačka, která nenudí, je to v podstatě two man/woman show a stopáž nějaká hodina a 20 minut je strašně fajn. Jen ten konec byl trochu hodně WTF (nechat holku zabásnout, protože chcete zjistit její příjmení je trochu moc a když mu ona během minuty odpustí, to je taky trochu moc). (14.09.2016)

Taková milá, vtipná a nevtíravá jednohubka. Bavila jsem se, Miles Teller se narodil pro role obrovských sympaťáků, se kterýma byste šli rádi na pivo. Škoda akorát té klišoidní a násilné závěrečné půlhodinky, která už je jakoby úplně z jiného filmu, přitom tvůrcům se nabízelo tolik variant, kam film nasměřovat a oni si vybrali tu nejjednodušší. (02.11.2014)