Obsahy(2)
Dokument z legendárního koncertu v Bzenci byl natočen 29. června 1991.
Playlist: 01. Krátký Proces - Na prach
02. Krátký Proces - Slovensko
03. Orlík - Bílá liga
04. Orlík - Teror
05. Orlík - Dudy
06. Orlík - Dvojí metr
07. Hubert Macháně - Koplas mě šeredně pod koleno bejby
08. Hubert Macháně - Plnou nádrž
09. Hubert Macháně - Hoja hoj (Bílej rajón)
10. Tři sestry - Janova Láska
11. Tři sestry - Zelená
12. Tři sestry - Budapešť
13. Tři sestry - Kovárna
14. Braník - Oi na Roi
15. Braník - Praha
16. My - Lai - Mandela
17. Valašská liga - Kurva den
(Joker Punx)
Recenze (29)
Lehkou rukou natočený hudební dokument z období největší svobody co jsme tu kdy měli. Dan s Fanánkem byli ještě obyčejní kluci a my ostatní jsme řádili společně na koncertech po celých Čechách. Holky byly vstřícný, pivo teklo proudem a z pódií se na nás valila drsná směs textů, které si nebraly servítky a otevřeně se trefovaly do černého :) ()
Absolutní nářez perfektně zobrazující začátky 90. let: rozjařenost, pocit svobody, atmosféra subkulturní sounáležitosti. To vše je již dávno pryč a proto je dobré si připomínat dobu, kdy Landu nezažaloval žaden HateFree maniak za použití slova "negr", kdy ještě Fanánek měl rozumné názory (od kterých se posléze odvrátil, avšak písně z té éry hraje dodnes a snaží se působit jako rebel) a na jednom podiu vystoupili nacionalisti i pankáči. Videozáznam je výpověď doby, ve které bych chtěl žít. ()
Krátky proces hajluje. Lou Fanánek Hagen sa vyznáva ku kamarátstvu s touto kapelou. A tiež k láske k Orlíku (vraví akto to na novom albume dali chalani naostro o Cigánoch, "žádný dvojsmysly typu Álíb agil"). Orlík je patrične nudný. Ostatné kapely nezaujali. Návštevníci tvoria jednu masu. Na jednej kope náckovia, skíni, hipíci a metalisti. 90. roky mali svoje zvláštne čaro. Live in Bzenec to zachytáva najmä cez kratučké medzivstupy, kedy jednotliví návštevníci trúsia svoje perly, hojne tu citované v komentároch. Osobitná doba, osobitý koncert. Keby to nebolo liznuté nazi a rasistickým podtónom, bolo by aj hodnotenie vyššie. ()
"moc nechápu proč při tom lidi hajlovali, ale hudbu asi hrajou dobrou".. rozhovory dohramady činí tak deset minut, ale jsou napumpovaný hláškama až k prasknutí a to pestrý spektrum lidí od mániček, skinů, náglů a bigbítáků, který dohromady spojuje to, že jsou všichni naslopaný jako hovada, je geniální. ()
Také já vím přeně, co jsem dělala 29. 6. 1991 . Seděla jsem doma, trucovala a přemýšlela o rodičovraždě, protože mně naši nepustili do Bzence. Těšila jsem se zejména na milované Sestry, na kterých jsem byla rok předtím v českobudějovickém KD Vltava, kde byly předkapelou Visacího zámku. Kdo by byl řekl, že koncerty obou kapel budu navštěvovat dlouhá léta a navštívím ještě v roce 2016! Na dnes již legendární koncert jsem se tedy díky záznamu podívala o pětadvacet let později a nehodnotím nic jiného, než báječnou reminiscenci. ()
Reklama