Creed

Tak kdepak je ten prďola, co přišel vyprávět další boxerskou pohádku. Je tam, kde má být. A po nějaké post-box krizi není ani památky. Ve Philadelphii si spokojeně užívá boxerského důchodu, když jej znenadání vyruší ambiciozní mladík, který sem za ním přijel, aby ho trénoval. Adonis je potomkem slavného boxerského šampiona Apollo Creeda, s nímž se Rocky velmi dobře znal z boxerského ringu. A ve městě je tak trochu inkognito, neboť si chce svoji reputaci vybudovat a především vyboxovat sám. A zatímco je Rockyho svěřenec ve vynikající kondici, Rockyho stihl rak, který nějakým zázrakem doputoval od Gotta přes oceán až k Balboovi. Ano, hádáte správně, jedná se o stejný druh rakoviny lymfatických uzlin. A mladý Creed se s dědkem Rockym neodolatelně spojí (ano, vím, zní to dvojsmyslně), aby natrhli ústa dosud neporaženému boxerovi a úřadujícímu šampionovi Ricky Conlanovi. Dopředu si můžete spočítat, jak se celý film bude vyvíjet a následně probíhat. A moc se, i přes úpornou snahu příležitostně (za)jímavého scénáře, nespletete. Rockymu se zpočátku do trénování nechce, ošívá se, náhle pozná v mladíkovi potenciál, je do tréninku zapálený, s tím přichází v první hodině filmu i první vítězství nad nesnadným soupeřem. Ráz filmu narušovala přítomnost milostného vztahu na obzoru se zpěvačkou žijící v těsném sousedství. Stallone překvapivě neuděloval tolik (boxerských) mouder, jak jsem očekával, hrál velmi spolehlivě. Relativně neznámý Michael B. Jordan v roli Creeda nebude zřejmě takovým miláčkem publika, jakým by měl být, nicméně se své role zhostil dobře, ačkoliv na nějaké to extra charisma si ještě bude muset nějaký ten film ještě počkat. Jeho soupeř v ringu byl vybrán dobře. Docela divně působila letmá zmínka o Rockyho synovi. Proč se s ním nestýká, bylo podáno dost zmateně. Film nijak strhujícím tempem nevládne, z tohoto hlediska je nejvíce zajímavý závěrečný mač, v němž dojde i na překvapení. Co bylo důležité, a podařilo se to, bylo dostat do filmu novátorské prvky. Přece jen se díváme na film ze současné éry kinematografie, tudíž přítomnost vyzrále moderních aspektů, je bezpodmínečně nutná. Já chápu, že diváci budou nostalgicky vzpomínat, zamačkávat slzu nad letitým návratem k osvědčené značce, to jim nikdo nebere, nicméně posun, byť nenápadný, byl učiněn tím akceptovatelným směrem. Jenže film má přes dvě hodiny a závěrečný duel netrvá ani půl hodiny. Takže pokud nejste zrovna holubem skalním, tak se zlehka můžete nudit. On to totiž film nadupaný událostmi a dynamikou není. Ale jo, je to docela schopná boxerská pohádka, spolehlivě zrežírovaná nadějným Ryanem Cooglerem, občas skvěle vyvedená téměř do dokumentární formy působící neotřele. Choreografie boxu se určitě nedrží co nejrealističtějších rozměrů, občas i nějaký ten záběr maličko ujel nad nedobrým úhlem kamery, takže úder vedený na hlavu, šel někam do vzduchoprázdna, ale nijak jsem u toho filmu netrpěl. Je to takový hezký muzejní kousek. A Stallone zkrásni! Ne, mělo tam být zkásni týpka svými moudry, když už boxovat v tvém případě nepřipadá v úvahu. 60% (07.01.2016) (méně) (více)

Podle mého pesimistického očekávání, tento počin opravdu za moc nestál. Až je mi těch dvou hodin skoro líto. Netuším, na základě čeho byl režie svěřena 29letému negrovi, který zatím vytvořil pouze jediný negerský film, který sklidil úspěch snad pouze v tamním ghettu. Celé se to samozřejmě točí kolem M. B. Jordana, který si moje sympatie nezískal. Skoro by se dalo napsat, kdybych chtěl být neslušný, že mě tento herec hrozně sral. Stallone zde ztvárňuje pouze na smrt čekajícího dědulu, kterému čekání na smrt oddálí syn jeho bývalého negerského přítele. Starého dědulu ani moc hrát nemusí, protože už starý zkrátka je. Čas je neúprosná svině a 69 je jednak zajímavé číslo a jednak úctyhodný věk, ve kterém nás nedávno opustily dvě významné osobnosti spojené se světem filmu. Nechť oba odpočívají v pokoji Alan Rickman † 14. 1. 2016 a David Bowie † 10. 1. 2016. Snad je Sly nebude brzy následovat. S rakovinou se v jeho věku nežertuje. Ani ve světě filmu. Naplánováno má do svých 71 let, takže se snad ještě nějaký ten rok na tomto světě zdrží. Tohle mi také připomíná, že si páni akademici uvědomili, že by před odchodem na věčnost zasluhoval nějakou tu sošku. V tomto snímku se to přímo symbolicky hodí, takže to beru za hotovou věc. Nicméně osobně bych mu ji zrovna za výkon v tomto filmu nedal, ačkoli je mým oblíbencem a díru do filmového světa rozhodně udělal obrovskou. V tomto filmu se mi jaksi nepozdával, ale na mém názoru nezáleží a cenu stejně dostane, protože těch příležitostí už tolik nebude. Zpátky k filmu. Myslím, že jsem skončil někde u toho, že se mi nelíbil. Přijde mi, že je vytvořen stylem, že potěší maximálně tak americké příslušníky nějakého tamního negerského ghetta, která evidentně pan režisér moc dobře zná. Nepřipadá mi, že by byl ideální pro nějakou širší veřejnost. V ději se skáče odnikud nikam. Nemá to nějakou jednoznačnou a přímou cestičku. Je tam hromada zbytečné vaty. Například ta Jordanova polohluchá pichna Tessa Thompson je tam skoro zbytečná. Scénky, kterých se účastní jsou vrcholem debilismu a hlasitá pozvánka na nuděnou. V podstatě v momentě, kdy se tahle slečna objeví na place se to celé zvrtne v jakýsi pokus o boxerskou telenovelu, plnou všemožného žvanění a dalších nepopsatelných sraček. Do toho momentu to sice také za moc nestálo, ale alespoň se na to dalo dívat. Ten film mohl mít o více než 30 minut méně a divák by vůbec o nic nepřišel. Zkrátka zbytečná píčovinka následuje další zbytečnou píčovinku a na to zajímavější nezbude čas. Negr párkrát polechtá pytlík a zaskáče si na švihadle, tu stejnou sekvenci záběrů použijí ve filmu snad 3x...Aby se to mírně odlišilo, tak změní prostředí a místo, aby probíhalo cvičení v tělocvičně, tak cvičí v nemocnici, a to hned vedle rakovinou prolezlého Rockyho. WTF! Hlavní záporák stojí za hovno. Film vůbec není o jejich vzájemné rivalitě, protože mezi nimi žádná rivalita pochopitelně neexistuje. Chemie není ve filmu žádná. Vše, co se před vámi odehrává je vám úplně jedno, a to včetně osudu Rockyho. Závěrečná taškařice je jeden velký prostřih. Zkrátka absolutní sračka, které se podařilo podlézt i moje nízká očekávání a s vlastním sebezapřením ze sebe vysypu jednu hrozně hnusnou hvězdu. Nejhorší na tomhle celém počinu je fakt, že se na něj z nostalgických důvodů stejně každý koukne. Netalentovaný negr Ár Cí bude vypadat děsně úspěšně a v roce 2018 dostane příležitost nemilosrdně zprznit film o své rodné hroudě - tedy Černého pantera. (16.01.2016) (méně) (více)