Creed

Čím se letos - v rámci nostalgie - stala pro mnohé Epizoda VII Star Wars (tedy ideálním završením letošního filmového roku), to mě osobně splnil sedmý Rock... vlastně Creed. Citlivě a správně dávkované drama v tepajícím městě, které má i po čtyřiceti letech pořád stejně silný pouliční feeling. Sylvester Stallone už zřejmě lepší nebude. Pokud si ho má filmový svět nějak pamatovat, tak určitě takhle. Jako citlivého herce, který vyzrál a umí prodat i ty nejotřepanější fráze. Pro mě radost. 85% (28.12.2015)

„BOJÍM SE VZÍT SI TO JMÉNO A PROHRÁT. ŘÍKALI BY MI PODVODNÍK. FALEŠNEJ CREED…“ /// Sly prožije další nezapomenutelnej zápas, ale tentokrát to voddře mladej černoch. Musí totiž dokázat, že není chybou svýho fotra. Nebejt to pokračování Rockyho, byl by to jen příběh dalšího afroameričana, kterej se chce rvát i když zrovna není emočně rozhozenej. Než začnou trénovat – nuda. Mladej balí šťabajznu – nuda. Mladej klátí šťabajznu – nuda. Rocky mudruje – nuda. Přípravy na zápas – něco mezi. Takže fajn – vlastně taková klasika je až ten zápas. Poslední dobou mě ty kusy, ve kterejch se víc mluví než řeže, neberou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, co musím udělat pro to, aby mě trénoval Rocky. 2.) Nedělám to. (Kvůli nohám.) 3.) Thx za titule „juarezcool“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)

Adonis je inteligentní (ne svalnaté hovado bez mozku jako Tommy Gunn), box vypadá dobře, romantická linka je nenásilná a uvěřitelná. S implementací Rockyho do děje už je to ale podstatně horší, protože přidání nemoci není nic jiného, než zoufalá snaha překonat laťku, kterou v roce 2006 nastavil pochmurný a nostalgický "Rocky Balboa" (*****). Za mě je "Creed" v podstatě zbytečný film a je bohužel vidět, že scénář nepsal Sly... (02.01.2016)

Keby tam nehral Stallone a hlavne keby nehral toho, koho hrá, bola by to typická direct-to-dvd výplň regálov akoby z roku 2000. Ten scenár je jedným slovom utrpenie. Amatérsky polopatisticky okato pozliepané scény, ktoré akože majú tvoriť postavy, no kým herci a réžia by mali prenášať scenár do reality, akurát zdôrazňujú jeho jednorozmernú naivitu. Je tam niekoľko motívov, ktoré by mohli vytvoriť skvelý film, no miesto toho sa dívame na čiernobielu rozprávku, ktorá je ešte naivnejšia než Rocky IV, na ktorého nadväzuje. No kým Rocky IV oplýva dobovou atmosférou a reaganovskou nadsázkou, Creed nie je nič iné, len hlúpy film. A Stalloneov výkon? Akademici ho najprv skoro 40 rokov ignorujú a potom ho nominujú za zásluhy. V hociktorom pokračovaní Rockyho (a v kvante ďalších filmov) podal lepší výkon než tu, čomu sa ani nečudujem, lebo s týmto scenárom tu ani nemá čo hrať. Ďalší klinec do rakvy Akadémie. (19.01.2016)

Anaboliky vytahanou a zkrabatělou kožku už holt nevyžehlíš a svlíkat se v sedmdesáti do trenek by tedy bylo neetické až nemravné. A tak Sláj moudře zchátral a zpapučovatěl a snažil se předat rukavice mladší degeneraci vybouchaných palic. Bohužel už ne tolik moudře pustil z artritických rukou jak režii, tak scénář, a nechal kultovní sérii plně v nezkušených tlapách jakéhosi podivně ambiciózního negerského aktivisty. A je to rázem v prdeli! Ten Rodny King junior se sice všemožně snažil o retro silvestrovskou patinu a patos, nicméně do nich všemi otvory cpal angažovaného Afrorokyho a na legendě tak zprasil, co se dalo. V hlavní roli pózuje necharizmatický a nesympatický jeliman, který by se spíše hodil do nějakého tklivého dramatu se smutnými čokoteplouši než do ringu a jemuž od počátku z celé prdele přejete, ať jej někdo z těch učebnicově zlých bělochů co nejrychleji sundá. Do toho se vám snaží vsugerovat, že k boxu se nejvíc hodí vypatlaná recitace, a tak vám z hudebního podkresu slézají nehty a jen s hrůzou očekáváte, kdy do toho nějaký ten AjsFak zarepuje Ájofdztájgr. Musím připustit, že úvodní polovina je vcelku kulantní, nostalgicky odsejpápá v nejlepších Rokyho tradicích a první zápas dokonce i připomíná box. Pak se ale cosi zle zvrtne, náš kakaový rohovník začne otravně cvrlikat s jakousi árendbí briketou, hledat své přičmoudlé já, trousit přitom odporně cukrkandlová životní moudra ghetového filosofa a naprosto nezáživně trénovat s dědou Silvestrem, až je to téměř k nesnesení. Finální pěstičkovaná s britským tuponěm pak předvede to nejkokotštější a nejhnusněji natočené statické mlácení po tlamách bez krytí, jaké jsem kdy viděl, tudíž Sláj neSláj, výsledný dojem osciluje okolo prdele a máte z toho asi tak stejný zážitek, jako by se vás v boxerské rukavici snažil vyprstit Muhamad Ali a pružíc v kolenou při tom procítěně přednášel Černý muž pod bitchem otrokáře žil. Jestli plánujou dvojku, tak doufám, že se do ní prorve Drago junior a po krátkém strečingu s Brigitou Nýlsen toho afrogeje pošle expresním hákem za taťkou. (30.12.2015)