Osmý smysl

První série Sense8 byla zjevením. Originální zápletka, postavy na kterých vám záleželo, velmi různorodá směsice národností a extrémně LGBTQ+ friendly. Byla to emoční jízda, kterou jsem si od té doby dopřála ještě jednou před premiérou druhé sezóny. Využití hudby, zastoupení clusteru, společné scény, to vše vytvořilo jedinečný mix, na který byla absolutní radost se koukat. Druhá série o něco rozšířila příběh, ale jestli jeden dojem zůstal pak ten, že tam mnohdy byla extrémně zbytečná výplň (např. hromada sex scén = nuda). Netflix Sense8 bohužel zařízl, ale naštěstí se fanouškům povedlo vyurgovat 2,5 hodinové finále. A to trpí klasickou cyklovitostí Sense8 - hudební montáž, oslava, orgie. Ugh. Mohlo být více času pro postavy, z nichž na zrychlené rozuzlení nejvíce dojíždí Capheus, Riley a Lito, kteří by tam vlastně ani nemuseli být. Je hrozná škoda, že se nikdy nedočkáme těch plánovaných sezon, docela by mě zajímalo, jak by se ti jinak rozuzlilo. Takhle sice máme alespoň důstojné ukončení (s jedním nebo dvěma WTF momenty - nejsem fanouškem RajaKalaGangu), které ale působí dojmem sestříhání celé sezony na minimum. Přesto je ale Sense8 doteď seriálovým zjevením, za které sestrám Wachovským a Straszynskimu moc a moc děkuji. (11.06.2018)

Po tom obrovskom hype, ze sa jedna o vizionarske dielo som cakal ovela viac ako dalsi klon serialu Lost. Takze tu mame jednu velku zahadu, ktora sa tiahne celym serialom a 8 hlavnych postav. Bohuzial rovnako ako v Loste sa ustrednej zahade serial venuje v kazdej epizode maximalne 5 minut a zvysok stopaze musime sledovat sukromny zivot hlavnych postav. A tie prilis zaujimave nie su. Teda pokial vas nesokuje, ze tu je kopec lezbiciek, gayov, transexualov a podobnej hávede. Ked uz tu je niekto nahodou hetero, tak musi mat multikulti pôvod. Lenze okrem tychto povrchnych vlastnosti postav sa prilis na nejaku hlbku nehra a ani samotni herci nie su natolko charizmaticki, aby ma bavilo sledovat ich sukromne peripetie jak z nejakej telenovely. Zaujala ma len Korejska linia nadhernej Doo-na Bae a este kopec odkazov na filmy so svalovcami. Hlavne Van Damme musi mat z tohto serialu obrovsku radost. Dalej musim pochvalit slusnu vypravu a par peknych akcnych scen. Takze vysledkom je napriek malemu poctu dielov neskutocne natahovany serial s mnozstvom zbytocnej vaty, ktory originalnu zapletku prilis intenzivne nerozvija, ale radsej sa utapa v romantickych plkoch vhodnych pre intelektualov, ktori v tom najdu myslienky, ktore by ani samotnych tvorcov nenapadli. A pokial ste nahodou inak orientovany transexual s multikulti pôvodom, tak sa do tohto primitivneho serialu zamilujete na prvy pohlad. 5/10. (30.06.2015)

„BĚHEM ŽIVOTA ZAŽIJEME SPOUSTU ZROZENÍ A ÚMRTÍ, ALE POUZE HRSTKA VÍ, JAKÉ JE TO SE ZNOVUZRODIT A ZAČÍT VNÍMAT…“ /// Všude samý vidění. Není to jen výsledek zobání prášků? (Wachowských!) Ještě že se týhle seance neúčastní víc lidí. Ale vono stejně, než properou těch vosum, mám vousatý dcery. Přesto furt držím, páč to přece nemůže bejt bezduchá fantasmagorie!? Až se začnou propojovat… nebo ne? 8míst, 8postav, 8životů, hafo bukvic, takže vlhkej sen pana Lany W. Doufám, že finále nebude v sauně, kde si to všichni rozdaj… (Teda holky s holkama a kluci s klukama. Láska je láska, ale jsem v tohle trochu staromódní, takže vo žádný mečování nejevím zájem.) Ještě že tady je ta Korejka. Díky ní nechcípám nudou. Každej díl čekám, že se to rozjede. Místo toho kecy, jak si ho vzal do huby. Na jeden normální okamžik připadá 100 minut okamžiků nenormálních. Do konce chybí jeden díl a voni konečně začnou cejtit (pořádně). Celý to pak končí jako týmovka. Dlouhá a nezáživná cesta za pochopením sebe a dalších sedmi „JÁ“. Inu což. Aspoň jsem voprášil korejštinu, španělštinu, portugalštinu… (možná, kdyby to byl 90ti minutovej film…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat lidskej genom. 2.) Sháním někoho, kdo by mě dokázal neustále tahat z průserů. 3.) Kvůli velkýmu nádobíčku jsem ochotná zrušit svatbu. 4.) Thx za titule „edna.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)

Očekávání byla v případě nového projektu Wachowských takřka na stejné úrovni, jako obavy. I když totiž žádnému jejich projektu nelze upřít neotřelé pojetí, co do koukatelnosti jejich reputaci většina výsledných filmů nijak nelichotí. A nejen samotný námět, ale i trailery k Sense8 naznačovaly, že ve své seriálové premiéře můžou dopadnout jakkoliv. Hned první díly pak vzbuzují opatrné nadšení. Téma a hlavně jeho citlivé pojetí hrající si s hranicemi možnosti filmového vyobrazení niterních pochodů je fascinující, jenže se těžko dá ubránit dojmu, že prostor dvanácti dílů je až příliš, když už úvod zavání natahováním. Často působivým natahováním, ale nic to nemění na tom, že samotný děj se neskutečným způsobem vleče. Opatrné oslavy tohoto pokusu o seriálovou revoluci pak pokračují až do samotného finále. Obrovský prostor věnovaný postavám umožňuje se s nimi nevídaným způsobem sžít, a audiovizuální spektákl prostupuje každou epizodou, jenže autoři si nejednou příliš podkopávají nohy nemotornými pokusy o odlehčení (mezi kterými kraluje král mezi klišé - imaginární polibek - který navíc nabourává i logiku celé centrální myšlenky), bídnou dramaturgií, na které je dějová vyprahlost většiny seriálu až příliš patrná, a především pro ně bohužel typicky přehnanou politickou angažovaností, kvůli níž Sense8 působí víc jako agitka, nikoliv jako svébytné umělecké dílo, které mělo potenciál posunout seriálovou produkci o krok dál. (21.06.2015)

1. SÉRIE (60 %): Ach jo. Tohle šlo fakt úplně ukázkově z kopce - od 100 % snad až skoro k odpadu. Jako celek mi to vyšlo tak na 60 %, ale snad poprvé mě mrzí, že jsem nehodnotil každý díl zvlášť. Ze začátku jsem byl naprosto, ale naprosto nadšenej. Zhruba první půlka řady je fakt vysoce nadprůměrná. Absolutně jsem si zamiloval tu zvláštní atmosféru a krásně divnej pocit po skončení dílu. Líbilo se mi i celkem reálné chování postav a v příběhu jsem také viděl obrovský potenciál. Jenže jak šel seriál dál a dál, už jsem trochu cítil, že se to nikam neposouvá. Vaty a nudy okolo začalo přibývat - prostě pořád odnikud nikam. A co víc... když už se začalo něco dít, scénář šel doslova do ho.en. Pardón, ale směr seriálu začal být natolik debilní, že mě to jako celek naštvalo jako dlouho nic. Já osobně teda nejsem fanda akčního sci-fi. Ani přílišné kontroverze. Ale v Sense8 mi to do určitě míry dlouho nevadilo. Chápal jsem, že si prostě tvůrci hrají, chtějí být jiní a originální. Jenže oni tlačili na pilu pořád víc a víc až je pro mě první řada prostě jedna velká nezajímavá splácanina nesmyslů. Finále bylo vyloženě trapné a byla to naprosto krásná ukázka, proč jsem na ten seriál začal mít postupně averzi. Akční trapnosti alá všechno vychází po másle (Pane bože, kde je to reálné chování postav v prvních dílech?), směšná kontroverze v podobě porodu... Strašně se mi líbilo, jak si asi tvůrci mysleli, že je to brutálně napínavé epické finále, kde divák ani nebude dýchat a ještě snad bude obdivovat, jak je to cool. No, tak děkuju pěkně... Já nevím, ale prostě takhle zmařený potenciál jsem dlouho neviděl. Filmařsky samozřejmě skvostné a mohla to být fakt pecka roku, ovšem takhle ani nevím, jestli mám náladu zkusit druhou řadu, nějak už totiž ani nevěřím, že by se to mohlo vzpamatovat... (03.08.2017)