X+Y

Posledná štvrťhodina je vyslovene nádherná. No predchádza jej veľmi rozporuplná hodina a pol, ktorá je miestami gýčová, miestami nesmierne nudná, potom zas zbytočne komplikovaná, tlačiaca na city. Najviac ma chytila dejová línia chorého učiteľa, no tú mi film akosi neponúkol celú, akurát ma to mrzí. Zvláštny snímok. (25.08.2015)

Krásný citlivý film, který není ušitý podle tradičního klišé (což některým zdejším komentátorům vadi:)) Já naopak jsem za to vděčná, a ačkoli jsem sama spíše nenadaný asperger, uznávám, že pro život je ono explicitně v názvu uvedené X+Y bezkonkurenčně nejzásadnější. Jednotlivým charakterům se povedlo, že mě něčím oslovily, něčím, co jsem sama zažila, ať je to Nathan, jeho matka nebo učitel Humphreys. Zmínky o hudební matematice a o kráse matematiky jsem ocenila a nastíněné příklady hrozily vtáhnout moji mysl do zapovězených rájů, kde je všechno včetně chaosu nádherné srovnané, krystalicky jasné a čisté. Kdyby toho ve filmu bylo víc, kdo ví, kam by se moje mysl zatoulala a zdali by se ještě vrátila:))) Film jsem našla díky Asovi, kterého miluju jako starej pedofil, protože už od jeho dětských let a nutno podotknout, že sice pořádně vyrostl, ale svůj bledě modrej bezelstnej kukuč neztratil. Uvidíme, jak se bude vyvíjet dál, má moje veškeré sympatie. (02.06.2016)

Klobúk dolu pred mladým Asa Butterfieldom, naozaj svoju úlohu geniálneho autistického mladíka zvládol na výbornú. Rozhodne teda v tých polohách, ktoté nám boli ukázané. Otázkou je prečo obchádzali jeho afektívne stavy a záchvaty. Škoda, že boli len slovne popisované, či sa skončili skôr ako začali. Predsa len by to bolo zaujímavé a hlavne by film možno nepôsobil v konečnom výsledku takým rozprávkovým dojmom. Záver bol síce fajn, ale naozaj by to nešlo bez toho klišé? Pokazilo mi to dosť výrazne celkový dojem, ktorý by ale asi napriek tomu hranicu priemeru nepreskočil. (13.01.2017)

„JE V POŘÁDKU BÝT DIVNÝ. POKUĎ JSI NADANÝ…“ /// Nathan je génius, kterýmu svět rozumu a racionality moc neříká. Logicky se tak jednoho dne sejde s vostatníma podobnejma parchantama, aby hloupýmu zbytku obyvatelstva ukázali, jak to chodí na takový matematický olympiádě. Aby to nebylo pro ty, co neuměj počítat nudný, fláknou do toho pár flashbacků, kterak s taťkou… (než natáhl bačkory, samozřejmě). A aby tý srandy nebylo málo, trpí jeho geniální učitel roztroušenou sklérózou. Takže se tlemím od začátku dokonce. Třeba když si pohrávaj s Goldbachovou hypotézou. Naštěstí je tady normální čínská holka, která ukazuje, že bejt chytrej neznamená bejt dement (zase jsou ty kurvy šikmooký vo kus dál!). A tak se spolu sbližujou a to přináší spoustu prostoru k zívání, protože to tempo není nikterak vražedný. Řek bych, že chtěli vytvořit takovej matematickej sportovní film, ale vyklubalo se z toho drama o hledání vzorců pro schopnosti něco cejtit. A když prej něco cejtíte (ponožky se do toho nepočítaj!), tak zjistíte, že život (často) nedává smysl. Hmm, to by si jeden hubu rozerval! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když se slezou chytrý hlavy, patřím k těm průměrným (u vás v ghettu? Tak to si stříkneš do plátna!). 2.) Všechno musí vypadat symetricky (místnost, jídlo, holka…). 3.) Thx za titule „K4rm4d0n“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (13.09.2015)

Po velmi slibném začátku jsem očekával poutavý film plný matematických rébusů zakončený výhrou v mezinárodní soutěží pomocí vyluštění nějakého extra hardcore zadání, po půlce filmu se to však zvrhlo spíše na romantické rodinné drama. Za to dávám jednu hvězdu dolů, druhá hvězda dolů je za ten nepovedený, nedotažený konec, který nebyl podle mých představ. (05.10.2015)