John Doe: Vigilante

Vskutku povedená taškařice z australské provenience ve které se podíváme na sympatického sériového vraha, který zabil pouhých 33 néé náhodných obětí. Koncept tohoto filmu je od počátku obráceně a vlastně začíná tím, jak se hlavní hrdina tedy tím myslím toho sériového vraha, který si říká John Doe dobrovolně vzdává policejním složkám. Pozve si do výslechové místnosti investigativního publicistu a vypráví mu retrospektivním pohledem svůj příběh. Dozvídáme se podrobnosti určitých vražd a co je k němu vedlo. Už během jeho řádění v australských uličkách si své činy natáčí a posléze je zveřejňuje na spřátelených mediálních kanálech a na internetu. Svými činy si získává mnoho obdivovatelů a dokonce i napodobovatelů nejen v Austrálii, ale i po celém světě a dál už psát nebudu, jelikož bych spoileroval. U tohoto snímku hodně záleží, jak máte nastaveny vnitřní hodnoty spravedlnosti a co pro vás znamená zločin a následný spravedlivý trest, jelikož podle toho se přikloníte buďto na stranu pachatele nebo na tu druhou stranu. Já jsem se přiklonil na jednu stranu a nebudu psát na jakou, ale myslím si, že na tu správnou, protože si myslím, že to mám v hlavě ještě trochu v pořádku. Jinak v tomto filmu vidíme velké množství celkem originálních vraždiček, což potěší všechny oči každého milovníka krvavých příběhů o sériových vrazích. Pro mně úplně neznámí většinou lokální herci zahráli tuto šarádu brilantně a tak jsme byli mlčenlivými svědky příběhu plného napětí a atmosféry, která by se dala krájet až k překvapivému závěru o kterém nechci spekulovat, ale kdyby tvůrci natočili pokračování tohoto thrilleru asi bych se vůbec nezlobil a myslím si, že bych nebyl sám. Za mně naprostá spokojenost a proto dávám plné hodnocení a to je 100%. (23.07.2021)

John Doe se snaží být inspirující a výchovný, což je přesně to, co na tom kazí dojem nejvíce. Zajímavá postava to ovšem je, zřejmě dost silně inspirována Dexterem (?). Přestože víme již od začátku s kým máme tu čest, jeho odhalení pro veřejnost (tu filmovou, nikoli pro nás diváky) si mohli tvůrci ponechat až na jeho dopadení. No a ten konec? Co to sakra bylo? A hlavně proč?! No uvidíme, třeba nám to vysvětlí dvojka... (?) (22.04.2015)

První polovina filmu je tak nezajímavá, nezáživná a zmatená, že jsem měl chuť ho vypnout. Pak naštěstí přišly zajímavější scény a hlavně poměrně slušný závěr. Nepovažuji se za filmového znalce, ale měl jsem celou dobu z toho všeho takový poměrně silný amatérský dojem. A nemluvě o tom, že celý film je vlastně vykradený Soudce Dredd. (20.02.2015)

Další ze samozvaných mstitelů, jehož minulost, pohnutky a charakter zpětně rozplétá novinář pomocí rozhovorů jak s policisty, tak s jinými žurnalisty a především se samotným vrahem. Zároveň se ukazuje, jaký vliv mělo ono mstitelství na samotnou společnost, která se pochopitelně rozdělilia na dva tábory. Celkově mi film sedla. Bavila mě forma, bavili mě herci a ačkoliv pohnutka, která vedla Johna Doea k tomu, aby vzal zákon do vlastních rukou, byla ta nejprovařenější z provařených, byla asi tou nejlepší, jakou mohli tvůrci zvolit. Finále mě pak posadilo na zadek a navrch bavili i neokoukaní herci. Bravo klokani! 85% (27.02.2015)

Těžko okomentovat stručně, ale sáhodlouhé úvahy, informační kompiláty nebo mezifilmové komparace tentokrát ponechávám k exhibování povolanějším cvakloňům. Rozbor filosofické stránky díla, především rozmezí zločin až trest, případně popis bestie, která ve mně dříme a neradno ji budit pácháním příkoří mým bližním, zůstane také stranou. Stejně tak historická přirovnání či moudra o revoluci, upozornění, že naše společnost je tím, čím je právě proto, že jsme právo na násilí předali výhradně do rukou státu.... Udělejte si názor sami, prosím. Nebude to snadné, pokud neinklinujete k jednoduchým, až ukvapeným řešením. (15.05.2015)