Malá smrt

Jako už je psáno v obsahu. Kolem sexuality se točí celá mozaika příběhů pěti párů. Nějaký erotický orgie ale nečekejte. Jde spíš o hořkosladkou komedii kde je vše podáno vtipně a s nadhledem. Film si bere na paškál ať už známější úchylky jako Sexuální masochismus-příběh PAUL a MAEVE či Fetišismus-DAN a EVIE. Pak tu jsou ale i méně známější úchylky(alespoň pro mě) jako třeba Telefonní Skatologie(sexuální uspokojení z obtěžování cizích lidí po telefonu)-příběh MONICA a SAM. Volání na sexuální linku zprostředkovaně třetí osobou(jelikož volající je hluchoněmý) tak to mě fakt pobavilo. Další úchylkou je Somnofilie(sexuální vzrušení z pozorování spících lidí) v příběhu PHIL a MAUREEN. Velice vtipně byla podaná i Dakryfilie(sexuální uspokojení z pláče druhých) v příběhu RICHARD a ROWENA. Dakryfilie mi přijde jako celkem záludná úchylka, protože častokrát se může projevovat v poněkud nevhodnou chvíli. Do toho všeho se v ulici objevuje novej soused STEVE, kterej sousedům jako uvítací dar dává upečený černoušky(kdo viděl chápe, kdo neviděl pochopí až uvidí) a při té příležitosti všem na rovinu sděluje(prý ze zákona musí), že je usvědčený sexuální násilník. Sousedi tenhle fakt ale jakoby pod vlivem jakési nostalgie z obdržených černoušků nevnímají nebo to jednoduše nevnímají, protože mají svých starostí dost. Já jsem se u tohohle kousku neskutečně bavil. Po dokoukání jsem měl přitroublej úsměv na tváři. Fakt příjemnej film. Za sebe můžu jen DOPORUČIT. (11.01.2023)

What a creepy street! Existenci některých dysfunkcí se vážně ani nechce věřit, ale o to zajímavější celá tahleta Little Death je. Lecčemu pomáhá i chytrý vrstvení a prolínání příběhů, absurditky typu "If you are satisfied with your message, press 1", precizní výběr písniček vysloveně na objednávku (viz "Please do it again" nebo "May these words be the first to find your ears" ♥)... no a pak samozřejmě ten vrchol v podobě brilantní 15minutový romance z call centra pro neslyšící. To bych si moh pouštět 24/7, fakt že jo. Erin James boduje, a na tohohle toho Joshe Lawsona si dám v budoucnu pořádnýho majzla! (25.01.2015)

Naprostá paráda. Takovou australskou bombu jsem tedy nečekal. Viděl jsem jen velmi málo filmů čistě australského původu a tento byl zcela jistě zatím tím nejlepším. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděl tak komplexní film. Krásně jsem si u něj odpočinul, pobavil se a celkově si pozvedl náladu. Velmi milou a nesmírně vtipnou formou je divákům představena celá škála, řekněme, ne zcela obvyklých sexuálních fetišů, z nichž o většině, jsem se, jakožto puritánský hoch z křesťanské rodiny, doslechl zcela poprvé, tak jsem se opravdu výborně bavil. Trošku mě dráždilo nevyřčené tajemství pana perníkáře - sexuálního devianta, které [spoiler: si s sebou vzal pod drn.] Tohle není obyčejný film, ale spíše manuál na kvalitní film. Atraktivní, dá se říct i originální téma, které osloví, buďme optimisté, každého. Nesmírně příjemná forma s kupou režisérských hříček. Příjemní herci a herečky, kteří skvěle seděli ve svých výborně napsaných rolích. Dost mě zaskočilo, že vzhledem k vysokému počtu jednotlivých volně propojených mini příběhů nebyl jediný z nich slabší. Všechny se mi nesmírně líbily. Každý měl opravdu něco do sebe a troufl bych si je rozdělit v nejnegativnějším případě na pěkné a krásné. Nejméně pěkným shledávám tu příhodu o pánovi uspávajícím svoji manželku, nejvtipnější si netroufám označit a nejmilejší byla ta poslední, odehrávající se převážně ve znakové řeči. Na vrchol toho všeho přistála rozumná míra černého humoru, která tomu dodala ten správný šmrnc. Já si celou stopáž předl blahem a nabízí se mi jediné možné hodnocení. (13.03.2015)

Trochu divočina, ale dobrá divočina. Jen mi trochu chybělo vypointování nebo vybroušení jednotlivých linek. Závěr přišel z ničeho nic a najednou titulky. Nevim, asi to bylo tak jiné a dobré, že jsem chtěl víc. Asi mi to mělo nebo mohlo stačit, ale nestačilo. Každopádně to mělo neotřelý a skvělý nápad a jednu geniální scénu na konci. (02.03.2023)

Australské Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat) pro 21. století, když na rozdíl od roku 1972 vlastně už úplně všechno víme, ale přesto je nám to málo platné, neboť tady platí Murphyho zákon, co se může pokazit, to se pokazí...stereotyp je totiž vysoce účinné hnojivo manželské/partnerské krize. Ale zpátky k filmu - 21. století si žádá postmoderní formu, tak Josh Lawson rozvíjí naraci postavového propletence, mozaikovitě skládaných příběhů několika svými osudy se proplétajících postav, v poslední době v západní artově laděné kinematografii tak populární tvar (který v 90. letech odstartoval PTA se svou Magnolií). Jen ve zkratce největší klady Lawsonova postmoderně-povídkového filmu: skvěle odpozorované momenty ze života, chytře napsaný scénář, potutelné, ale i osvobozující, silou humoru ventilující negativní a potlačené, skvěle zahrané, vtipně vypointované. A ve své odvážnosti je to v podstatě velmi decentní. Možná jen náhodná je pak další podobnost s Allenovským kultovním filmem - nad všechny ostatní ční závěrečná kapitola, v tomto případě ne o neurotické spermii, ale o bizarní sexuální úchylce s názvem telefonní skatologie (sexuálním vzrušení z obscénních telefonátů s cizinci) - jednak je to to nejvtipnější, co jsem za dlouhou dobu viděl (a že jsme toho viděl), druhak je to ta nejkrásnější romantická linka, nádherná, čistá, dojemná, odzbrojující... Josh Lawson je scenáristický i režijní génius... A právě v éře všudypřítomného boomu tuctových 50 odstínů šedi je dobré tohle vidět! (23.02.2015)