O koních a lidech

Drsná krajina, trpkosmiešne príbehy, miestami ohavné zaobchádzanie s koňmi. Strhujúca Paleta pohľadov i farieb stromov zbavenej sopečnej ostrovnej krajiny. Úporná snaha po dôstojnosti, zlyhávajúca v prirodzenom pude, upieranom koňom, no povolenom ich chovateľom. Antropocentrická nadradenosť, umožňujúca kvôli záchrane človeka smrť koňa. Pamäť starostlivosti i krutosti vpečatená do očných odrazov. Koní aj ľudí. Plnokrvný islandský film. (21.11.2020)

Název filmu: první co vidím, jsou koně uvedení před lidi, a hross a oss je také jaksi až moc podobné. Drsné i zábavné; film do nepohody. Spletenec příběhů jako podle Andyho Warhola (každý je zde slavný pět minut - každý tu šanci má a každý ji využije), možný jen na Islandu za německé peníze. A islandští koně (anglicky: koně Vikingů) to je také svět pro sebe (pro koně). Mimochodní klus i cval (tölt a skeid) jsou zřejmě mnohem příjemnější než pracovní klus a cval, který běžně používáme. Hned bych řekl, jak by možná ve filmu řekl Juan Camillo, "hombres, sobre caballos!". (20.10.2014)

Jak si takhle krátký film může vystřílet to nejlepší hned na začátek, je mi skutečnou záhadou. Kdyby byla plavba koňmo na ruskou loď pro vodku samostatným krátkým filmem, vpálím mu pět hvězd a ani neceknu. Testování mého dávicího reflexu aneb co snesu na plátně, aniž by se mi udělalo nevolno, dopadlo na výbornou pravděpodobně jen proto, že jsem snídala pouze kávu. Pro otrlé diváky, pro něž žádný humor není dost černý, pravděpodobně výborná záležitost. Jestli má ale zrovna tenhle film co pohledávat v normální distribuci, to si nejsem úplně jistá. Slabé povahy totiž odcházejí s první koňskou smrtí. (20.08.2014)

Spoilery! Zajímavá výprava na islandský venkov, kde je mnohem více koní než lidí. Lidé tam žijí s koni v dokonalé symbióze a využívají tato krásná zvířátka snad ke všem možným i nemožným účelům. Pod koňskými kopyty připravili tvůrci pro diváky pořádnou nadílku tmavě černého humoru. Islandská geotermální energie zřejmě ohřála chladným Islanďanům krev, a tak se nechodí pro sousedskou rozepři daleko. Málokdo na Islandu zemře stářím. Všichni se mohou těšit velice originálnímu skonání. Ke koníkům chovám velký obdiv. Nejen proto, že má takový hřebec Brúnn o pár centimetrů delší chloubu než já, ale i proto, že je schopen se při erekci plnohodnotně vyčůrat. Dost by mě zajímalo, jakým způsobem probíhalo natáčení. Koníka zřejmě nepřinutíte k souloži tak snadno jako lidskou bytost. Sem tam se dokonce puritánsky laděnému divákovi (mně) dovedl zvednout žaludek. Třeba tehdy, kdy černý koník Brúnn slízal ze země svůj koňský ejakulát, který právě vytekl z ciciny bílé konice Grány. Jsem fascinován tím, že koník je pro tamější obyvatelstvo opravdu multifunkčním zařízením. Na koníkovi se dá jezdit a plavat. Koníka se dá zneužít k práci. Když na to přijde, tak se dá koníka i spapat. V zimě se dá v koníkovi vyspinkat a v nouzi nejvyšší se dá vyspinkat i s koníkem. To je ovšem lepší provádět mimo kamery. Docela by mě zajímalo, jakou měl tento snímeček odezvu u ochránců zvířátek. S koníky se filmový štáb moc nemazlil. Když se plavil islandský pán na islandském koníkovi k japonské lodi pro ruskou vodku, tak mi tuhla v žilách česká krev. Samozřejmě ne kvůli postaršímu alkoholikovi nuzného zevnějšku, který by nikomu nechyběl, nýbrž kvůli koníkovi, který je přeci jenom spíš stavěný pro pohyb na souši. Dále mě docela zhnusilo, jak se jeden nehezky vypadající a sexuálně odpudivý islandský páreček oddával před zraky koní (a dalekohledy Islanďanů) dost odvázanému smilnění, přičemž když se spolu předtím vyspinkaly jejich koně, tak jeden přišel o koule a druhý o život. Filmoví tvůrci v závěru ubezpečují, že žádný koník nebyl při natáčení zraněn. No jo, ale věřte Islanďanům... Lidem, kteří dodnes věří v existenci elfů. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (10.10.2016)

Bejt milovník koní, tak se asi při některejch scénách vysloveně poseru. Jako komedie mně to teda rozhodně nepřišlo. Na smrti ať už lidí nebo zvířat skutečně nevidím nic legračního. Beru to, že Islanďani jsou takový sverázný sebetvůrci a filmy si dělaj po svým a jako ukázka osudů několika koňů a několika lidí, to není úplně špatný. Dlouhý záběry na koně jsou fajn, kdo z nás nechce alespoň jednou v životě sledovat jak jede Islanďan na polokoňovi, že ano. (20.08.2014)