Insidious 3: Počátek

Až do záveru slušné, i keď po pravde ničím prekvapujúce. Rozprávkový happy end mi však k Insidious akosi vôbec nesedel a na uspokojenie mojej hororovej čiernej duše jedna záverečná lakačka s odkazom na prvú časť (zatiaľ) trilógie jednoducho nestačila. Hádam nebude štvorka ešte o triedu horšia, pretože to by som sa už celkom nasrdil. (16.10.2017)

Laik žasne, odborník se diví... (stále se považuju za laika) Toto nemělo mít přízvisko 'Počátek', spíše K-O-N-E-C a hlavně předtím nemělo stát ono slovo, které v nás, wanověrných, budí hrůzu i po letech... Insidious. Jednu hvězdičku dávám za skvělou Lin Shaye, která už z těch hororů taky musí mít pěkný výmaz mozkovny a za těch pár lekaček, které byly pěkné, věru pěkné. (11.07.2015)

Jednotka bola duchárska lahôdka s perfektne vygradovaným finále, dvojka priniesla so sebou sklamanie a trojka je ešte o malý kúsok za ňou. Dvojke sa dalo vyčítať všeličo, ale divák si z nej odniesol aspoň priemernú porciu desu a strachu, tu je však toho ešte trocha menej, pričom všetky nešvary dvojky sú aj v trojke ako cez kopirák. Nemôžem ale uprieť pár vydarených ľakačiek, hlavne v úvode ma sem-tam myklo. Postupom času však celé to strašenie hlavnej hrdinky a boj s démonom začne nudiť a upadať do stereotypu, hlavne keď sa divák poriadne zamyslí nad tým, že čo vlastne tú nešťastnicu straší - vysušený, dýchavičný dedko s kyslíkovou maskou na tvári, no to sa teda tvorcovia opäť raz predviedli. Do toho sa samozrejme priplietli tí dvaja komici alias lovci duchov a bolo po atmosfére. Záver mi už preto vôbec neprišiel hororový, skôr komický a s nádychom ľútosti nad premárneným potenciálom, pretože technická stránka nebola vôbec zlá, páčila sa mi hlavne kamera. Rada na záver: keď vás bude prenasledovať niekto s maskou na tvári stačí, keď mu ju strhnete a poriadne kopnete do rozkroku. 60/100 (14.07.2015)

Takže dorazil tretí Insidious a všetci sme boli zvedaví, ako to dopadne. Pretože ide o prequel. Samozrejme, výlety do temného neznáma mŕtvych entít prinášajú na tento svet nechcených démonov a burcujú neúplnú rodinu Brennerovcov strašidelnými prejavmi. Otec predstavuje tú nechápavú a striktne pragmatickú stránku duchárskeho problému, spolu so synom len tak opodiaľ obletujú okolo tínedžerky a jej nočných môr. Postupné prenikanie do Elisinho súkromia načrtáva jej budúce profesionálne zameranie, hoci paradoxne hruď jej predstaviteľky Lin Shaye vyzerá už viac než úctyhodne. Z pôvodných Insidious sa síce vytratili obľúbení obetaví Lambertovci a promenádujú sa tu pomerne neznáme mená, i tak strašidelný príbeh prebieha v klasickom rodinnom prostredí, no s trochu zdĺhavým úvodom. Aby sa spustila parádnejšia premávka ľakačiek. Pre fanúšikov série a hororu povinná jazda, no a pre tých ostatných veľké doporučenie. (10.06.2019)

O soundtracku: Žádná velká inovace se z Bisharovy strany nekoná; proč by také měla. Insidiouská hudba je jeden z nejlepších hororových soundtracků nového milénia, ne-li všech dob. To právě on nám připomněl, že housle jsou v hororech tím nejtrýznivějším možným nástrojem. Mistr Herrmann před ním v hrobě dozajista smeká klobouk. Bishara nám totiž v dějovém ohlédnutí, jak to vlastně všechno začalo, dokazuje, že společně s Clouserem a Bañosem tvoří v současnosti hororový trojlístek machrů přes nervydrásající hudbu. Je zastáncem názoru, že hororová hudba nemá mít hranice, a dává nám to pořádně sežrat. Připravte se opět na ďábelský tanec smyčce na vykloktaných houslích, drásavé tóny zrezavělého klavíru a další melodie Bisharových experimentálních nápadů. S nástroji se nemazlí a když se do letitého klavíru začne bušit kladivem, odnesou to divákovy nervy. Přestože je Chapter III. subjektivně o chloupek nejslabším článkem trilogie, právě hudba je jedním z aspektů, který i přesto film jako celek drží kvalitativně vysoko nad hladinou současného hororu. Jak krásně jde soundtrack ruku v ruce s obrazem jsme se mohli přesvědčit už v předcházejících dílech. Samotný střih na démona s širokým úsměvem by sám o sobě příliš strach nenahnal. Ale když se vám k tomu do uší zaříznou ohlušující vysoké tóny příšerných houslí, je to pomalu na resuscitaci. Co se týče soundtracku tedy opět není co vytknout a připravte se na okousané nehty, proud potu na zádech a pořádnou masáž srdce. Recept na strach? Samota, tma a pochopitelně - pořádná hlasitost. 70 % (04.06.2015)