Totem vlka

„CHYTIL SI BOHA, ABY SI HO ZOTROČIL. JEDNOHO DNE ZA TO ZAPLATÍŠ…“ /// Když naposledy Annaud točil o Číně (SEDM LET V TIBETU), vyfasoval doživotní zákaz vstupu do země. Proto bylo jeho angažmá velkým překvápkem. Když vono moc lidí točit se skutečnou, živou vlčí smečkou neumí. Takže oprášil vzpomínky na MEDVĚDA a DVA BRATRY, kejvnul na rozpočet 40 mega a (samozřejmě) souhlasil se zrušením zákazu ke vstupu do bolševický Číny. Ví totiž, že se pro tenhle typ příběhů narodil. Stačilo jen dát si bacha, aby politický poselství ustoupili těm ekologickejm a aby zvířata dostali víc prostoru než lidi. Asi proto zvířecím protagonistům nemůže konkurovat žádnej z herců. Zato budu dlouho vzpomínat nejen na dramatickou scénu při setkání Chen Zhena s vlčí smečkou, ale hlavně na předvedenou a poučnou akční podívanou, ve který pomstychtivý šelmy zničí socialistickej majetek. Autentickej lov ve sněhový bouři, je pastvou pro oči (i uši), stejně jako nenapodobitelný prostředí plání středního Mongolska. Díky záběrům jako ze žurnálu, se dá zapomenout na chybějící provokativní politickej podtext. J.J.Annaud předkládá ekologickou, politicky nezávadnou agitku, který bez mrknutí uvěříte, že vlk byl (a možná stále je) víc než člověk. Možná sem sedí i trefná poznámka, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou autobiografii, kterou v roce 2004 napsal Lü Jiamin (pod pseudonymem Jiang Rong), jsem nečetl. 2.) Ve stolku mě straší Rudá knížka. 3.) Thx za titule „eleintron“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.09.2015)

Jsem hrozně zklamaný a kroutím hlavou, jak se pod tohle Číňanům mohl Annaud podepsat. Ponechám teď stranou tradiční protizemanovský argument, že s Číňany kurvil, neb se jedná o autera 7 let v Tibetu. *:)* Je tam několik nádherně přepálených kamerových momentů, ale jinak je to tak moc patetické, instantní a prvoplánové, fuj. 5/10 (07.05.2016)

Film s hezkým příběhem, úžasnou scénografií, místy originálně řešenou kamerou a překrásnou hudbou od Jamese Hornera, který mě v jednu chvíli upoutal natolik, že jsem měl chuť dát plný počet hvězd. Později se ale film stočil trošku jinam, než jsem podle úvodních minut odhadoval, začaly se projevovat mírné nedostatky, například občasné nepříliš zdařilé a kostrbaté pohyby vlků, a nakonec se mu nepovedlo býti tak dojemným, jak to Annaud zamýšlel. (02.06.2016)

Tento Beethoven na čínský způsob má v sobě vše, co by správný rodinný film na nedělní dopoledne měl mít. Dětinská romance z mongolské stepi s neuvěřitelně kýčovitou hudbou je plná emocí, které mne nechaly naprosto chladným, neb způsob jejich prezentace je ve stylu holywoodském. Soulad s přírodou, a s tím spojená filozofie, se lehounce projevuje jen v postavě dědy Bilika, náčelníka pastevců, ovšem samotný způsob vyprávění je zaměřen na pohádkový souboj dobra a zla a v některých chvílích zabředne dokonce do zoufalosti scénářů umělohmotných seriálů. Pro mě osobně zklamání, které nezachránily ani vizuálně pestré záběry na krásnou a nezkrotnou přírodu Asie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (11.05.2016)

Sledovat a poslouchat bělovlasého kudrnáče Annauda, kterak si uvádí svůj nejnovější počin, byl velký zážitek. Tak velký, že předčil samotný film. Ten svou první vlčí scénou vykročil na lákavou stezku, ze které bohužel postupně zabloudil kamsi mezi šutry a mně tak zbyla jen rozvleklá povídka o Číňánkovi, který měl něco, co mít neměl. Krásy přírody a hudby u mě sice dokážou zachránit hodně, ale i tak se ke mně z vedlejší sedačky párkrát ozvalo "Hele, ty taky zíváš?" (Febiofest 2015) (21.03.2015)