Země zaslíbená

Barvitá (někdy až naturalistická v duchu autora leckdy až nepříjemně syrového) adaptace románu W. Reymonta, která nezastírá nic z praktik podnikatelského prostředí 19. století (ani náznak po nějakém idealismu jako ve Sňatcích rozumu, což se pozná i na scéně v divadle - žádná opera či důstojné drama, ale šantánový popěvek a ladné baletky), konkrétně na situaci Lodže. Podobně laděný (včetně silně kritických akcentů) román Bratři Aškenáziové napsal i starší bratr I. B. Singera Israel Jošua. S oběma autory se ztotožňuji v jejich náhledu na odlidštěný kapitalismus. (10.04.2012)

Je to skvost! Film jsem poprve viděl v předpremieře na Letní filmové škole 1976 - tehdá v Písku.Později se mi ho podařilo nesestříhaný půjčit ještě v Polské kultuře. V televizi již šel značně zmrzačen. Nedavno se mi dostal do ruky prý originál, ale řekl bych spíš torzo dávného velkofilmu. Tak byl profesionálně zmrzačen nebo umělecky upraven? Pochopil jsem,že tento film má smůlu, neboť bude vadit ve své původní podobě každému politickému systému. (06.03.2012)

Drásavá pohlednice ze zlatého období průmyslové Lodže. Nezapomenutelné záběry, hutná atmosféra, působivé kamerové kreace, odzbrojující bizarní stylizace. Filmu by se dalo spílat, že je velmi černobílým pohledem na kapitalismus, přesto jeho působivější historickou analýzu jiný film stěží nabídne. A i když mozaika situací nabízí jednu tezi za druhou (naštěstí Wajda pozoruhodně rezignuje na jakýkoli nacionalistický tón), mistrovské a pohlcující filmové zpracování je dokáže přetvořit v ryzí umělecké dílo. (03.08.2011)

Tři kamarádi, Polák, Němec a žid si chtějí splnit sen vlastnit továrnu. Podvody, lži, využívání vlastních rodin i přátel pro svůj prospěch, nebyly cizí ani jednomu z nich. Nikdo z nich nebyl lepší nebo horší. Kontrast mezi životem bohaté buržoazie a bídou zbytku populace, otázka žebříčku hodnot, tudíž vlastně celý Wajdův film je aktuální i v dnešní době. (22.06.2010)

Kapitalizmus je asi vždy rovnaký. Či už je to Vlk z Wall Street alebo Tiger z Łodźe, chamtivosť a neľudskosť vyzerá rovnako, ešte aj ten divoký sex a obžerstvo akoby si nacvičili. A ten Žid požičiavajúci peniaze mal neuveriteľné preslovy, neznášanlivosť Poliakov k Židom má tuhé korene. Textilná fabrika, akú v oveľa modernejšom prevedení dôverne poznám, je ako centrum vykorisťovania dokonalá. Množstvo strojov, neustály hluk a jedna šialená scéna akoby z filmu iného žánru. Bola to fuška, ale u mňa druhý najlepší Wajda, hneď po Mužovi z mramoru. –––– Mal továreň, mal milióny. Bol úplným grófom a je mŕtvy. A ja nemám nič, a naviac mám na zajtra splatnosť dvoch zmeniek, ale ja žijem. Pán Boh je dobrý. Pán Boh je veľmi dobrý. –––– A kto to videl stavať továreň za vlastné peniaze? –––– Ty, Karol, dobre vieš, že niet takého darebáka, ktorý by sa nechcel premeniť na anjela. (25.02.2016)