Deník venkovského faráře

"Důstojný pán asi nemá lidi, když vás poslal jako faráře." Film bolestný, tvrdý, silně psychologický a celkově hodně náročný. Ve srovnání s literaturou spíš poezie než oddechový románek... Přesto a právě proto stojí za to. Ty nejlepší věci přece "chutnaj hořkosladce", jak zpívá jedna naše písničkářka. Zde se při sledování filmu projevuje spíše hořkost, určitý druh dobře pochopené "sladkosti" snad až při následné reflexi. Film o kráse kněžského povolání (i přes mnohé těžkosti), tolik potřebného i v dnešní době. Také mám chuť (i přes celkový nedostatek času) si přečíst knihu i vidět film podruhé - takže díky za tento film. Inspirativní komentáře: Hedka, Aidan, vypravěč, Mariin, Radko, Vitex. (25.07.2014)

Brilantní studie lidské duše a úskalí duchovního stavu. (28.07.2014)

Mé první setkání s Bressonem mi velice zpříjemnilo večer. Civilní a citlivý snímek o útrapách a vnitřní nejistotě na smrt nemocného mladého venkovského faráře prostoupil mou duši jako málokterý film. (19.01.2006)

Zvláštní půvab a poesie. Na druhé straně, vyjadřování pomocí symbolů vyžaduje odstup od konkrétního místa a času a nepoužívat prostředky, které jsou tak přímočaré. Farář nemůže jíst nic jiného než tvrdý chléb a víno. Jeho postava je poměrně neživotná, a to ne kvůli jeho nemoci. Ježíš měl lidskou tvář a sdílel s lidmi jejich starosti a radosti. Hodoval s nimi. Mladý farář se s lidmi neví rady a ani příliš se sebou. Trpí, ale proč vlastně. Dvě hodiny zmítání ve vlastních pochybách je delší čas, než je nutné pro skutečně intenzívní vyjádření. (04.08.2013)

Ehm... Někdo si tady plete literaturu a film? Smysl různých druhů umění je přece v tom, že komunikují odlišnými prostředky. "Deník" je odvyprávěn prostřednictvím monologu a dlouhých spletených dialogů. Střih vypadá asi takto: rozetmívačka - pětisekundové znázornění nějaké části děje (Drazí diváci, tady musíte pochopit, že hlavní protagonista se trápí osamělostí. Nicméně, není času nazbyt - jedeme dál, čeká nás ještě dlouhatánský monolog a čtení z papíru.) - setmívačka. Tento způsob střihu se mi zdá poněkud nešťastným, zejména pokud někdo z diváků je epileptik. Obrazové prostředky a herectví hrají až poslední housle, pokud vůbec v tomto filmu jsou. (08.02.2020)

Ingmar Bergman ke snímku řekl : "Je to film, který mám nesmírně rád, patří pro mne k nejpozoruhodnějším filmům vůbec. Byl jsem jím dost silně ovlivněn při natáčení Hostů Večeře Páně." Za sebe pak dodávám, že i když snímek může chvílemi trochu nudit a proud slov se snad nikdy nezastaví, nelze nevidět, že je to velké filmové dílo a že zde Bresson konečně nalezl sám sebe a svůj jedinečný styl. (07.05.2021)

To, čo presahuje film, je čistá pravda. A tá pravda je ukrytá v denníku vidieckeho farára. (06.07.2008)

Po dlouhé době mohu s klidným svědomím dát 5 hvězd. Je zajímavé, že nemohu to samé říci o nově natočených filmech, co jsem viděl. Dojemné psychologické, duchovní, komorní drama a jako bonus vynikající výkon hlavního představitele. Film který stačí vidět jen jednou a zanechá ve Vás stopu. (03.05.2016)

Jedna z nejzdařilejších adaptací všech dob! Ač kniha má možná silnější závěr, řešení "vypravěče" pomocí píšící ruky je geniální možá víc než fyzický "vypravěč" například v Aarcordu. (09.12.2007)

Mladičký (katolický) farář (na venkově severní Francie), "který má krásné oči". Prostotou (v kladném slova smyslu) a naivitou oplývající dítě. Bez zkušeností, 'zasvěcení' a porozumění svému okolí (i sám sobě, víře a Bohu.) Jakoby život (včetně toho nejdůležitějšího) šel mimo něj. Ať už z jakési nábožné 'svaté' horlivosti či ze slabosti své nemoci. "Vše je jen milost." ~~~ 95% (10.08.2013)

#222 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/452-diary-of-a-country-priest (23.10.2013)

Film, kterým si Bresson získal mezinárodní pověst významného režiséra, patří dodnes mezi velmi silné emoční filmové dílo. V rámci filmového prostředí minimalisticky vedené, přesto veškerá hlubší podstata všudypřítomně, stále a vytrvale rezonuje. Existence mladého faráře v souboji o milost víry ve zdánlivě beznadějném světě. Poeticky, skoro až zhutňující se obraz, který se za pomocí směsici vnitřního dialogu, omezení výrazů a intonací, jednoznačně odlišuje od konvenčního dramatu. Depresivní, realistické, pomalu plynoucí, náročné, přesto pečlivé filmařské dílo plné neutuchající hořkosti. Intenzivní studie melancholického kněze, jeho oddanosti Bohu a zcela nekontrolovatelného odcizení vůči okolí. Hluboce náboženský a křesťanský film, který zároveň zkoumá chování lidské bytosti, která vzpurně bojuje proti ustálené konstantní myšlence. Bresson se čistě zaměřuje na dostačující obrazové vyprávění a záměrně se vyhýbá jakémukoliv psychologickému prostoru, možná proto se jedná o tak tajemné a pronikavé dílo, které jednoduše vyžaduje pozornost a pronikavost diváka. (09.09.2021)

Pre mňa jedno z najsilnejších diel Roberta Bressona. Film o očiach ktoré sú uprené k večnosti, o pokáni a o tom že je lepšie Bohu jeho konanie nevyčítať ako je v súčasnosti zvykom, ale radšej ostať pokorným služobníkom ktorý sa nevzdáva aj napriek jobovsky zobrazenému záveru diela. Vo filme vidím jemnu paralelu s Dostojevského postavou Aljošou z Bratov Karamazovovcov. (05.02.2013)

Pokaždé když sleduji nějakého toho Bressona, vždy žasnu nad tím jak dokonale svoji roli zvládají "jeho" ne herci. Prostě paráda. Obzvláště hrdinovo váhání, pochyby či neschopnost čelit problémům přímo si ke mně díky neuvěřitelnému pocitu opravdovosti našlo cestu. (13.10.2015)

Mám v tom jasno - naprosto a nepřekonatelně nejlepší Bressonův film s vykreslením hlavní postavy, kterou už v žádném svém jiném filmu neopakoval. (10.11.2010)

Mé první setkání s Bressonem mě nadchlo. Mám rád příběhy, kde hlavní hrdina hledí smrti do očí. Je to vždy zajímavá příležitost jak se podívat na život jiným způsobem. V kombinaci s postavou faráře a Bressonovi asketické formy je "pohled na smrt/život" opravdu vyjímečný. (02.01.2013)