Pí

Dost nudný, avšak efektně a umělecky zrežírovaný sci-fi příběh o matematikovi s geniálním, ale vyšinutým mozkem. Snímáno velmi dobře zajímavou kamerou na černobílý kontrastní materiál, rychlé střihy. Jenže příběh samotný je plný numerologických klišé a opakuje známá fakta o Archimédovi a dalších starověkých matematicích, pracuje s "tajemstvím" - se zvláštním číslem, které rozbíjí počítače. Navíc se o to číslo rvou dvě násilnické skupiny - burziáni, toužící dobýt trhy, a pravověrní vyznavači talmudu, jejichž cílem je rozmlouvat s bohem. Závěr je pak zcela mimo mísu. Tohle nemusím. Trailer: http://www.csfd.cz/film/35661-pi-pi/videa/ (24.05.2009)

Hodně ambiciózní prvotina, která podle mě ne náhodou hodně připomíná první snímek Davida Lynche, Mazací hlavu. Osamělý mladý muž žijící v odosobnělém městě plném nástrah, které ho nechápe a které nemůže pochopit on. Aronofsky však svůj psychický horor staví na světě čísel, který je neprohlédnutelný pro obyčejného člověka, ale pro nadaného člověka představuje svůdnou leč smrtelnou past, která nakonec dohání mozek k šílenství. Nejvíc na mě zapůsobila postava Maxova mentora Sola. "Zadrž. Musíš se uklidnit. Přicházíš o rozum. Vydechni si. Poslouchej se. Spojuješ chybu mého počítače s jakýsimi náboženskými bláboly. Když budeš chtít ve světě najít číslo 216, najdeš ho kdekoliv. 216 kroků od rohu ulice k tvému bytu. 216 sekund strávené jízdou výtahem. Když se na něco upneš, přestaneš vnímat všechno ostatní a uvidíš to něco všude." Moc mi neseděla poslední "konspirativní" část filmu, která v mých očích předešlou temnou meditativní atmosféru hodně shodila. Vizuálně skutečně zajímavé. 70% (21.03.2007)

Naprosto mě zachvátila schizofrenie. Darren Aronofsky se dostává mým dalším oblíbeným režisérem. Film v B&W je naprosto dokonalým snímkem, podobný Čisté duši, ale v cela jiném rozměru. U tohoto filmu stačil jedno jediný vzorec, aby vznikl tento film - [Darren Aronofsky (réžie, scénář)+ Sean Gullette (herec)]xMatthew Libatique (kamera)+Christopher Dusendschon a Ariyela Wald-Cohain (speciální a vizuálni efekty)=Pi (10.04.2004)

Hm, tak tohle Darren dost dobře nedal. Z celého filmu je jasně patrná snaha o naprosté získání diváka, což se mu sice daří, ale řekl bych že dost lacině (dlouhé záběry, monotématický - ano je úžasný - hudební doprovod). Samotný příběh je značně kostrbatý, u snímku podobného ražení však zaujme fakt, že je dost ukotven v realitě, alespoň co se týče zobrazovaných faktů. Na druhou stranu je třeba uznat, že si s ním Aronofsky pěkně pohrává, už samotný obraz dává jasně najevo, že tohle nebude snímek pro každého a stejně tak i ukazuje, že nebude jen tak tradiční. Tvůrci pracují se zajímavými motivy a řekl bych, že tohle se jim daří velmi dobře, můžeme tak (někdy) sledovat (nejspíš) mnohem lepší verzi Šifry mistra Leonarda. Díky za krátkou stopáž, v delší míře už by to bylo poměrně nestravitelné... [TOP 19/8 85%] (19.10.2006)

Mé třetí setkání s mistrem Aronofskym dopadlo potřetí stejně. Neustále mi otráveně padala hlava, ačkoli jsem se před počátkem projekce cítil čilý, ale příjemného spánku mi opět nebylo dopřáno. Účelně nasazená nervní hudba mně vždy probudila do pomateného citování stále stejných frází ze stále stejně zrnité obrazovky. Hru s čísly jsem vždy považoval za zábavu, ale po zhlédnutí tohoto snímku na chvíli raději nebudu řešit ani sudoku na záchodě, aby se mi v palici taky něco nepřeházelo. (19.04.2010)