Pí

Tak a je tu další pětihvězda pro Darrena (Requiem for a Dream, Black Swan) a já se můžu jen sám sebe zeptat, proč sem tento film tak dlouho odkládal? Černobílý obraz a výborná práce s kamerou vytváří značně depresivní atmosféru, díky které trpíte záchvaty spolu s Maxem a veřtě, že to nejsou zrovna příjemně chvilky. Zvolena hudba a zvuky do filmu pasují naprosto přesně, jiné provedení si jen težko dokážu k tomuto vizuálu představit. Celkově jsem spokojen. (09.03.2014)

Darrena Aronofskyho mám rád a zde je jeho rukopis velice znát. Opět dokázal, že zvládá na výbornou převést na filmové plátno náladu a pocity hlavního hrdiny a opět s psycho hudbou Clinta Mansella podtrhnul zajímavost tohoto filmu, který pro mě nebyl nudným. Sean Gullette hraje přesvědčivě a černobílí obraz s vysokým kontrastem nabírá na atmosféře. Tento depresivní film plný zajímavých rozhovorů hodnotím 4 hvězdičky... (05.04.2008)

::::::::::::::::::::: Ufffff, tak to byla síla ! Opravdu psycho, teda hlavně ty jeho halucinace ( píchání do mozku, zpívající si chlap v metru atd ....... ). Skvělý film, myslím, že pokud ho viděl Lynch, tak se mu určitě líbil. Jen mi tam trochu vadili ti židi ( nic proti nim ,-) ), ale tady mohl Aronofsky zrochu ubrat, ale na to, že je to režiséruv debut, je to BOMBA ! Doporučuji ! Každopádně se na to musím podívat ještě jednou. :::::::::::::::::::::: (01.04.2009)

,,MOJE NOVÁ HYPOTÉZA: JESTLIŽE SESTÁVÁME ZE SPIRÁL A ŽIJEME UVNITŘ OBROVSKÉ SPIRÁLY, POTOM VŠE, ČEHO SE DOTKNE LIDSKÁ RUKA, JE TOU SPIRÁLOU PROSYCENO...“ /// ¾ hodiny trvá, než to začne mít lidskou podobu. Vlastně hovno, tu to nechytne nikdy… Šílenej matematik – šílený je tu vlastně naprosto všechno a pár minut před koncem i já hledám číslo na dr. Chocholouška. Né ani tak kvůli myšlenkám, či zanášení křivek do obdélníku zlatého řezu, ale asi kvůli tomu, že jsem nikdy nebyl moc velkej matematik, a tak kumulováním více jak 5ti čísel do malýho prostoru, se vám ve mně něco probudí… Snad i proto chápu, že pro mnohé (matematiky) nemůže bejt tenhle film špatnej. Ovšem za sebe přiznávám, že je to mimo moje numerologický chápání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trápí mě pravá podstata ,,3,14“. 2.) Miluju tu depresivní atmosféru, když 10 minut vyzvání telefon... 3.) Thx za titule ,,depressya“. /// PŘÍBĚH * (nebo *****) HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.05.2014)

Filozoficky hluboké a Lynchovsky laděné depresárium, které je však o trochu (ale opravdu jen o trochu) více "dějovější" a stravitelnější než kusy pana Lynche. Je jen málo filmů, které mě svou myšlenkou tolik mluví z duše jako právě Aronofského PI. Naše odvěká touha hledat ve věcech, které nás tolik přesahují, řád a smysl + meze lidského poznání + kopa dalších věcí = to jsou jen některé z témat, jichž se tento zdařilý opus dotýká. Nemohu taky nezmínit geniální soundtrack - vždyť na kolika OST se sejdou takové perly electra jako Massive Attack, Aphex Twin, Orbital, Gus Gus, David Holmes a další? Shrnuto a podtrženo: Pokud máte rádi schizoidnější část tvorby Davida Lynche a vůbec filmy "těžšího kalibru", pak si PI nenechejte ujít. (10.06.2004)