Pí

Vynikající prvotina Darrena Aronofskyho. Velice zajímavý příběh o matematikovi Maxu Cohenovi, který se snaží pochopit význam čísla Π a jestli s ním jde předpovědět dění na burze. Celým filmem nás provází pro Aronofskyho typická depresivní až klaustrofobická atmosféra, kterou ještě vyzdvihuje černobílá kamera a skvělý OST. Pokud se vám alespoň trochu líbí tvorba Darrena Aronofskyho, tak tohle by vám určitě nemělo uniknout..... (27.01.2008)

U toho filmu jsem těžce rozpolcen. Vlastně chválit se dá skoro všechno od hudby, kamery, s tím související atmosféry, závěru (jo mám na mysli vrtačku, ne nevyřčené pointy) a tak dále, jenže mě tenhle film z nějakého důvodu štval. Je tu takový ten archetyp matematika, taková ta šokantnost, z které ale vůbec nic nakonec nevyplyne, spousta matematických keců, které mají vyvolat dojem silné promyšlenosti (něco jako, když se ve Star Treku řekne, že "nestabilní singularita reaktoru vyvolala fluktuační dilataci v elektromotoru" s následnou explozí jak kráva). Teď jsem si teprve uvědomil, že jak Pí, tak Requiem, tak Fontána na mě působí úplně stejně. Po technické stránce jim nemůžu absolutně nic vyčíst, v tom jsou pravděpodobně dokonalé, jenomže tím obsahem jim nemůžu přijít na chuť, asi jsem někde trochu jinde, než tady Darren a ne že bych jeho filmy snad úplně nechápal a ani ne, že by mi jeho příběhy nic nedávaly, ale cítím z jeho tvorby snahu vytvořit cílenou alternativu, kterou jsou schopny přijmout poněkud širší davy, na čemž sice není asi vůbec nic špatného, ale z nějakého důvodu mi to úplně nesedí a působí to na mě alespoň v případě Darrena nesympaticky a sám nechápu proč...tenhle autor je pro mě zatím docela velkým otazníkem. (23.04.2008)

Takhle nějak by vypadalo Foucaultovo kyvadlo, kdyby ho zadaptoval David Lynch. Halucinogenní podivnost natočená černobílou zrnitou kamerou, okořeněná vynikající hudbou (či spíče zvuky) a symbolický příběh o Božím Jménu a teorii čísel. Aronofskyho tvorbu budu odteď bedlivě sledovat (líbilo se mi to víc než Requiem for a Dream, a to matematika nikdy nebyla moje parketa:) (03.02.2004)

Uff, ťažko hodnotiť ! Po skončení filmu mi manželka ironicky povedala : "No tak to ti teda ďakujem pekne ! Ešte mi povedz, že sa ti ten film páčil !?!" ...... Áno, mne sa ten film páčil, a páčil sa mi veľmi, i napriek absencii farby a zrnitej preexponovanej kamere ... alebo práve preto ?!? Zvláštny prístup a pokus do vnorenia sa do "chorého" mozgu - mozgu ktorý je úplne iný ako všetky okolité mozgy ... A niečo na tom bude ... A musí byť .... Lebo všetko má príčinnú súvislosť a všetko sa dá vyjadriť číslom .... Ale čo sa stane, ak na toto tajomstvo prídeme, aké dimenzie sa pred nami otvoria ? Veľké ..... nekonečné .... doposiaľ nepoznané a .... desivé ..... Preč s nimi !!!!!! (27.12.2004)

"Myslíte, že to číslo v mé hlavě je skutečné Jméno Boží?" Pí=3,141592653589793238462643383279... - tomu rozumím a za každé z čísel za desetinnou čárkou jsem ochoten provrtat si vrtačkou mozek. Tento opěvovaný filmový opus je však pro mne pochopitelný asi tak, jako kdybych chtěl inseminovat žirafu logaritmem jaderné bomby při základu průměrné mzdy v Izraeli. Takže závěrem - nepobral jsem to, nudil jsem se a má vyrovnaná psychika se otřásla v základech. Co chtít od filmu míň? (03.05.2014)