Fried Green Tomatoes
Vyprážané zelené paradajky
Režie:
Jon AvnetScénář:
Carol SobieskiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kathy Bates, Mary Stuart Masterson, Mary-Louise Parker, Jessica Tandy, Gailard Sartain, Stan Shaw, Cicely Tyson, Gary Basaraba, Lois Smith, Richard Riehle (více)Obsahy(1)
Laskavý příběh o těžkostech i radostech ženy ve středním věku. Evelyn je žena v domácnosti nespokojená se svým manželstvím. Když jde do domova důchodců navštíviť senilní tetu, seznámi se se starší dámou Ninny. Ninny jí vypráví příběh o mladé ženě žijící v Alabamě dvacátých let 20. století. Prostřednictvím jejího osudu sa Evelyn postaví na nohy, vezme svůj život do vlastních rukou a v Ninny najde nejlepší přítelkyni. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (153)
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. O síle přátelství, síle ženy a v neposlední řadě o tom, že věci či lidé s námi žijí tak dlouho, dokud na ně vzpomínáme a vyprávíme o nich. Nádherně hřejivý a konejšivý film s excelujícími představitelkami všech čtyř hlavních rolí a skvělou hudbou Thomase Newmana. Kombinace Kathy Bates a Jessica Tandy byl šťastný tah režiséra Avneta, který tenhle svůj snímek dosud nepřekonal. ()
Praví se, že v nouzi poznáš přítele. A je to tak! Přítelkyně se srdcem na pravém místě, potřebné přítelkyni nehledě na okolnosti (ať už má smrt na jazyku; ať už překračuje meze zákona, ...) vždy pomocnou ruku podá. Tak energická stařešina vzpomínáním na staré, relativně dobré časy bolavou dušičku zhojí. Naše pacientka nezapomene a dvířka svého domova otevře. Krotitelka včel zas tyrana zažene a s obsluhou jí patřící restaurace pro neodbytného detektiva chutnou omáčku přichystá. Co se tím chce asi říct? Zkrátka a jednoduše, i život, který častěji bere než dává, život, který vám hází klacky pod nohy, si můžete užít, když si máte, s kým pochutnávat na smažených zelených rajčatech. ()
Dvouúrovňový příběh, v němž těžko soudit, která z těch dvou linií je lepší. Jestli ta ze součastnosti, nepříliš podstatná, kde se z puťky stává Tuwanda, bojovnice, nebo snad ta z minulosti o lásce, o člověku o rovnoprávnosti... ? V přítomnosti se sice nic podstatného neděje, ale naprosto v ní válí úžasná Jessica Tandy (jak mohla být neobjevena tak dlouho?). Přiznávám se, že jsem nevěděl, co si mám myslet o filmu s takovým komickým názvem, šel jsem do něho právě jen kvůli Tandy, ale teď po shlédnutí vím, že Smažená zelená rajčata mají svoje opodstatnění - jsou pojítkem minulého se současným, určitým sentimentem nad dávno ztraceným, ale v srdci uchovaným. Vím, stejně tak by se film mohl jmenovat Med divokých včel nebo Bitka v baru, ale jmenují se po oblíbeném jídle na americkém jihozápadě, a tak již název filmu v divákovi budí příjemné pocity, stejně jak se to daří jeho obsahu. Pohoda, klídek, rajčátko, Jessica Tandy... ()
oproti svému názvu paradoxně velmi zralý a zdravý pokrm pro oko i duši... vše ostatní o přátelskosti, milosti a hladivém sentimentu zde již bylo napsáno, tak nebudu vykrádat ostatní komenty. prostě se na to podívejte a třeba druhý den po filmu nadšením taky začnete gůglit recept na smažená zelená rajčata jako já :-) 80% ()
Příjemný film. Jednou bych tomu možná napálil plnou palbu, ale to musím nejprve porozumět čtyřicátnicím, které prochází přechodem, protože to je přesně ta část příběhu, kterou úplně nepobírám. Kriminální zápletka z minulosti je ovšem velmi, velmi, velmi milá a postavy emancipovaných žen ve 20. letech jsou neméně milé. Hodně oceňuji také černý humor, který se tam objevil a možná i trochu čněl. Co by ale byla smažená zelená rajčata bez trochy pepře? ()
Reklama