O rybáři a jeho ženě

... a pak jsem se probudila. Příběh? Kdeže! Je to snová iniciace (těhotné) ženy. Ve snu proběhne splnění jejích snů tak, aby pochopila, že to, jak a kde žije, je to nejlepší a byla si jistá sebou, svým myšlením a svým místem na světě. Kdyby takovýto reailistický sen potkal každého když dospívá, bylo by méně frustrátů a ambiciozních blbců a na světě by bylo přijemněji. Ztvárnění bylo ryze německé, opravdu hororově surrealistický byl ten halibut (kua proč to měl být zakletý princ a když už, proč nebyl vysvobozen? - aha byl to prostě sen, nojo) a jeho zjevování a děj natahovaný neustálými pochody rybáře k moři a jeho stupid rýmovačkou, které jsem přeskakovala. Nicméně jako příloha k jídlu na třikrát to bylo celkem stravitelné. (01.11.2019)

Zatímco původně to byla pohádka o pýše a jejím potrestání, v tomto filmovém zpracování se mění na téma - co napadá těhotnou ženu ve vleku hormonů. Ukázkou opravdu nezvykle černého humoru je pak ta část, kdy je rybářka papežem. Bydliště v obráceném hrnci, těhotná žena hlavou církve, rybář vnucující sousedům ryby vytahané z hnijící mořské vody. Podtitulem tohoto skvostu by mohlo být - žít dada. (27.09.2015)

Pohádka, prostě ne taková, romantická, na jakou jsme zvyklí z naší české produkce, byť jest původem slovanským z pera Alexandra Sergejeviče Puškina, O rybářovi a rybce z roku 1833. My Češi jsme prostě takoví romantici a snílkové ve skrytu své duše a germáni (potažmo i anglosaské či severské oblasti) jsou poněkud drsnější a to se musí jistě zobrazovat i na jejich filmové či knižní produkci (mimo jiné). Takže pohádka to ano, ale taková poněkud chladnější. A není důvod jí přidělovat extrémně nízký počet hodnotících hvězdiček či dokonce odpad. (03.02.2014)

Nechápu tak nízké hodnocení. Proti úchylným českým sračkopohádkám, které vypadají jak z produkce teletubies pro divizi Chánov, je tohle docela pěkná záležitost. Musím říct, že už dlouho se mi nestalo, že bych se na nějakou pohádku zadíval a že by mě opravdu zaujala. Hlavně musím vyzdvihnout práci s atmosférou, kterou už jsem zahlédl u pár dalších německých pohádek. V téhle eskaluje ta tísnivá a zvláštní nálada odloučenosti, samoty a úpadku. Kdyby to trochu nezabili jalovým závěrem, mohlo to být hodně dobré. Navíc je třeba ocenit velmi užitečné sdělení, které se v tomto kabátku dostane pod kůži. (11.10.2020)

Za ty německé pokusy o natočení pohádek by měli střílet. To nemám sílu ani hodnotit. Tu není sympatické snad nic. Kdyby aspoň ty herečky uměly vybrat, které by byly sympatické a na které se dá koukat, když už za nic. To je snad poprvé a doufám, že naposled, kdy se tu vyjadřuju ke všem těmto pokusům o pohádky. (03.01.2014)