Všichni říkají: Miluji tě

“Take my mustache off.” Veľmi milé, komické dielo zachytávajúce prežívanie lásky mladých aj dospelých. Woodyho Allena žeriem a jeho humor mi je čím ďalej, tým viac bližší k srdcu. Príbeh je jednoduchý, no predsa vyrozprávaný istým satirickým podtónom, prirodzené dialógy a rozhovory... no doslova a do písmena rozkošný film. :) V niektorých momentoch si možno viem predstaviť inú kameru (predsa len - používať skoro stále celky nie je vždy úspešné, hlavne keď sa snažíme niečo vypovedať o citoch postáv). Príjemný muzikál, ktorý síce nie je výpravou ako napríklad Mamma Mia! (a sem-tam to aj ucítime), ale ani sa to na žiadne veľkolepé dielo nehrá. Woody odomňa získava veľký bod za úprimnosť, otvorenosť a skromnosť - pretože práve tieto vlastnosti z tejto snímky vytvorili pekný romantický filmík na sobotňajšie večery. :) (04.11.2017)

Prvních asi deset minut u mě panovaly obavy, jestli to nedokoukám jen z lásky k Woodymu, ale nakonec nezklamal. Velice vydařená parodie, která ale není výsměchem, nýbrž poctou (víc než muzikály zde Woody paroduje sám sebe). Pokud na to budeme nahlížet opravdu jako na muzikál, není hudební stránka celkově nic moc, ale já v tom muzikál opravdu nevidím a bez všudypřítomného jazzu by to prostě nebylo ono. Kýčovitá Chiquita Banana a závěrečný tanec na nábřeží stojí za to. (09.08.2011)

Z Allenových filmov jeden z tých z najväčšou koncentráciou slávnych hercov. Poteší hlavne rozkošná (vtedy 21-ročná) Drew Barrymore a výborný Tim Roth. Muzikál Woodymu až tak nesadol, ale má to pár skvelých miest. Najviac sa mi páčilo, ako “nevtieravo” dokáže Allen ľuďom vnucovať svoje politické názory. Republikáni sú mozgová príhoda americkej spoločnosti. :) (15.03.2012)

Everyone Says I Love You pro mě symbolizuje určitý přechod mezi filmy W.A., ve kterých hlavně hrál a jen jakoby mimochodem je režíroval (příkladem Banáni), a jeho současnou tvorbou, u které už se "necpe" před kameru, ale hlavně mistrně režíruje (Vicky Cristina Barcelona , Cassandra's Dream nebo nejnovější Whatever Works). Jeho první éru moc nemusím (najdou se ovšem výjimky), jeho současnou nevynechám. Postupně se rodicí přechod mezi oběma zatím moc "zmapovaný" nemám, a tahle část mapy dopadla více než dobře (viděno v originále). (08.05.2010)

To bolelo... Ani po spásném nápadu - přeskakovat zpívané výstupy, čímž se utrpení zkrátilo a bolest zmírnila, nenacházím, krom několika vtipných replik a bezkonkurenčního Woodyho, trčícího z dvacetihlavého davu, nic, co by mě přimělo udělit víc, jak jednu hvězdu. Zřejmě pochopil i autor, jelikož další takovou hloupost už neudělal. (02.09.2013)