Knick: Doktoři bez hranic

The Knick rozhodně není seriálovou revolucí, jak mnoho kritiků i diváků hlásá, ale rozhodně je to důkaz o nadřazenosti autorského seriálu, zejména díky tomu nakolik je formálně konstatně znejišťující a uzavřený ve svém nevlídném světě. Sodenbergh výborně maskuje nemnoho lokací (jedna ulice a cca 15-20 místností) tím, že stále mění úhly snímání, využívá často nízké hloubky ostrosti, čímž uzamkne trpící postavy od okolního světa, před kterým každá něco skrývá a v dlouhých nepřerušovaných záběrech proplouvá místnostmi a chodbami, čímž se vysvětluje i celková potemnělost, protože za takových okolností není téměř možné scénu uměle nasvítit. A takový Clive Owen udělá prakticky jakoukoli epizodku jenom tím, že v ní je. Kdyby to nebyl herec s tak nepolevujícími kvalitami prakticky kdekoli se objeví, rozhodně by se dalo mluvit o životní roli. The Knick však strádá tou svou trochu unavenou dikcí "nikdo není takový jaký se zdá a všichni jsou tak trochu protipólem toho, čím se jeví býti". V kombinaci s opětovným (stále a stále) tepáním do současných společenských témat tak trochu zapomíná, že ten vtip je o něm, protože jak si mám pak vysvětlit, že po mně film chce, abych byl šokovaný tím, že jeptiška může být zároveň porodní bábou, renovovaný doktor prvotřídní kedrou či černoch dobrým doktorem? Navíc The Knick nemá cíl, je to jen sled vztahových epizod a personálních dilemat na pozadí problematické doby, kde se za maskou gentlemanství, překrásných oděvů a zdobených štítů domů skrývají potratové kliniky, ilegální operační sály, opiová doupata a kanceláře lichvářů. Jak vtipně nějaký uživatel zde poznamenal "Ordinace v Růžové zahradě pro lepší lidi". Přesto se do onoho temného, zamlženého světa plného trýzně a neštěstí rád ponořím i v druhé sérii. (29.07.2018)

Steven Soderbergh je evidentně velmi moudrý muž, který si moc dobře uvědomuje sílu televizního média, co vše s ním může provádět a jakou tvůrčí svobodu mu dává. Knick je v každém ohledu fascinující projekt, který se s divákem nemazlí, od začátku do něj pere množství ambivalentních postav, silných témat a dějových linií, z nichž některé ze začátku působí trochu uloudaně, ale každá z nich nemilosrdně graduje až do vyhrocených konců. Opravdu Doktoři bez hranic. V zachycení oné odosobněné atmosféry, panoptika zoufalých duší, které nejsou schopné dojít naplnění, pomáhá režisérovi fascinující Martinezův ambient, špičková volná kamera, která se proplétá mezi stěnami nemocnice a rovnoměrně dělí svou pozornost mezi jednotlivé postavy. Clive Owen je samozřejmě ve své roli Gregoryho House roku 1900 fantastický. Celé je to špinavé, nervózní, ve své snaze zachytit fungování nemocnice na začátku 20. století a zrod moderní medicíny poměrně komplexní... a ve výsledku skutečně geniální. Jen tak dál! 95 % (05.02.2016)

Ja tam toho Soderbergha vidím a je to zreteľné od prvej minúty, ale niečo mi tam nesedí. Nesadlo mi to pomalé tempo, ktorým sa The Knick ťahá. Rovnaký problém som mal už pri Scorseseho Boardwalk Empire. Explicitné scény ma bavili a boli super natočené, doprevádzanú elektrickou hudbou Cliffa Martineza... no všetko ostatné sa ťahalo a ťahalo. Skončil som po 5. diely :/ (26.11.2014)

Perfektní projekt, který se na první pohled odlišuje od zbytku součastné seriálové produkce. Mikroskopicky soustředěná režie(a to Soderberga jinak moc nemusím). Smysluplný scénář který nespoléhá na debilní cliffhangery a přesto dokáže být napínavý a vtáhnout diváka dovnitř. Tempo je střízlivé ale nenatahované. Pořád se něco děje a divák nemá pocit, že se ho tu někdo snaží deset dílů vodit příběhem který by vystačil na polovinu. Celé to podtrhuje magický soundrtack, který jen elektronicky jakoby bublal pod povrchem a přestože na první pohled by se mohlo zdát, že do příběhu z roku 1900 tohle nesedí, kupodivu to parádně funguje a nakopává to atmosféru o level výše. Myslím, že to není seriál pro děcka zblblé seriálovým trendem poslední doby, kdy musí být všechno cool a na konci každého dílu a série musí někdo naprosto neočekávaně chcípnout a děj se musí brutálně zvrtnout aby divák zůstal jako opařený ve svém WTF. Tohle je pro lidi kteří jsou ještě schopní cítit tempo, napětí a sílu v příběhu který se nesnaží šokovat ani lézt do prdele mainstreamu. (26.11.2014)

Slova, která mě při sledování tohoto seriálu především napadali byla syrový a sarkastický. Nesentimentální obraz doby, kterou si tak rádi sentimentalizujeme. Sarkatiscké do morku kostí, až do poslední závěrečné scény. Velká část oné ironie plynula ze sledování éry, která se sama považuje (celkem oprávněně) za vrchol pokroku a která nám přesto připadá tak zoufale zastaralá. Jen obraz měnícího se vnímání genderových a rasových rozdílů byl podán maličko tézovitě. Mnohem věrohodněji to na mě působilo třeba v Mad Menech. Ale co už ... i tak geniální počin. (13.03.2015)