Let's Dance All In

Na svůj příští (taneční) šuk chci tanečnici. Ne tu z Lúčnice, nýbrž z Las Vegas. A může nás u toho natáčet Jaro Slávik, ale až po večeři se Shaggym. A pro jistotu si přes prdel dám alobal, když se mně Jaro ztratí z dohledu. Nějaký dobrý dohled potřebovala tahle taneční série, která s příchodem scenáristy Swetnama a debutující režisérky Massieu dostala lasvegaský lesk. Tentokrát je přístup zase trochu jiný než v předchozím případě, který byl z hlediska choreografie nejlépe a nejnápaditěji vyvedený. Divačky jsou ve výhodě, když zaplesají nad Ryanem Guzmanem, který do své crew natahal víc borců než bab. A nezlobte se na mě, jedna prdelatá a mírně neforemně působící Briana Evigan, tolik mozek neojebe. Je jí kus, pohybově zdatná ale jen na oko, choreografie je uzpůsobena tak, aby ji zvládla i průměrnější tanečnice. I přes svižný přístup, kdy se děj nijak výrazně nezadrhává, ani nijak nekodrcá, se divák přece jen těší, co tanečníci a tanečnice předvedou tentokrát. A zde má film své nejsilnější působiště. Ať už je to úvodní taneční battle znepřátelených crew na hitovku N.E.R.D, nebo finálový napínák v taneční soutěži konané v Las Vegas, v níž nemalou roli hrají i zmanipulované výsledky, vždy je, na co se dívat. Scénář samozřejmě je průhledný jako noční košilka rajcovní štětky, ovšem s tím se počítá. Jen těžko ale tenhle film překvapí. Taneční čísla jsou profesionálně odvedena, každé zavlnění na parketu baví. Nedá se nic kritizovat ani po stránce technické, kdy vizuálně laděná kamera umí dostat do varu. Herecká sestava ne úplně herecky nejvýraznější, málo babizen, buzeranti na kramflecích si to užijí víc. Film má svá určitá slabá dějová místa, to ano, ovšem silněji zapůsobí, když divákům předkládá to nejlepší, co má. A tím je radost z tance. A i když jsou vaše taneční schopnosti poněkud "pavláskoidní", nevylučuje se, že s touhle crew budete po tanečním parketu skákat jako srna. 60% (20.04.2016)

Nebojím se dát odpad. Proč bych měl? Když je film sračka, tak je to sračka a hotovo. U pětky si musím postěžovat na totálně nudnou choreografii, zatímco u předchozích dílů jsem tenhle problém řešit nemusel. Taky mi nesedl soundtrack a celkově výběr songů, což je spíše individuální, ale svěřit se s tím můžu. Ani nepomohlo přinést na scénu známou tvář, Brianu Evigan. Nejlepším dílem zůstává čtyřka. Ta měla alespoň hlavu a patu. (28.10.2014)

Jediný důvod, proč se ještě vůbec na filmy z téhle "série" dívám jsou kostýmy a tančení. Takže vlastně dvě věci. Všechno ostatní nemá vůbec smysl řešit už tak od druhého "dílu". Příběh nuda, postavy ohrané a přiznejme si, že i ty taneční scény nemají až takovou šťávu jakou mívaly. Bod k dobru snad jen za ten rozkošný robotí pár. (16.01.2015)

S pátým dílem už se mi ty postavy prostě dostaly do povědomí a docela rád jsem se s nimi znovu setkal. Moose je prostě frajer a Andie mě dostává. Jasně, že ten příběh je blbej, ale ty taneční čísla - a kvůli nim je to točené - jsou prostě geniální. To finále je neskutečné, a i když je jasné, že na to mají hodně zkoušek a pokusů, ta synchronizace je úchvatná. Jestli bude šestý film, tak se i docela těším. (29.10.2014)

Asi tady budu se svým hodnocením svítit jak monokl na oku průměrné arabské ženy, nicméně nemohu jinak. Série Step Up se mi poměrně líbí, byť mě trojka a čtyřka minula, avšak pětku jsem si nemohl odpustit z důvodu návratu talentované Briany Evigan. Street dance mám totiž velmi rád, primárně pak styly locking a popping, ale sám se moc o tanec nepokouším, lidé si mě pak pletou s Halinou Pawlowskou při epileptickém záchvatu. V rámci struktury jednotlivých choreografií si nemůžu prakticky vůbec stěžovat. Jsem choreografií nadšen dokonce tak moc, že jsem schopen Step Upu odpustit i tu naprosto otřesnou, tupou, šablonovitou dějovou výplň. Mohu vám konstrukci oné šablony, která se dnes cpe do čehokoliv, co potřebuje zoufale vyplnit stopáž, elementárně popsat. Na začátku se sejde skupinka ambiciozních lidí s vytyčenými cíli, chutí něco dokázat a někam prorazit. Dají se tedy dohromady, rozjedou svoje ušlechtilé plány a vše šlape krásně jak Isabelle Nováková, hrdá držitelka ocenění Kurva měsíce leden. Uprostřed se samozřejmě všechno kompletně posere tak moc, že smočí kapesníček i nejeden irácký militantní terorista. Všechny postihne obrovská nepřízeň osudu, zklamání se v sobě samých, štěstí odejde vdál, třpyt v očích pohasne, duha bude málo barevná a naděje zemře společně se psem, jejich nejlepším přítelem, kterého museli pod nedostavěným mostem během ukrutné vánice sníst. Zkrátka všechno v piči. No a na konci zase slunce vysvitne, motýlci křídly zatřepotají a osud nešťastné protagonisty zasype dárkovými balíčky s instantním štěstím. Za tohle by se styděli i tvůrci Esmeraldy. Bohužel však každý má pro něco slabost, nechte mě se tedy rozněžnit a nasolit tady hezké čtyři hvězdičky. Guilty pleasure. (29.08.2014)