Země a svoboda

Sklamanie. Španielska občianska vojna bola jednou z najkrvavejších v 20 storočí. Toto je len akýsi ideologický pohľad do zákulisia ľavicových Republikánov kde to nakoniec prevzala NKVD a stúpenci Stalinovej línie. Revolucionári sa viacej hádajú ako bojujú, 5x aj vystrelia. Ak sa mala zobraziť realita chýbajú krutosti spáchané bojujúcimi stranami a tých v horkokrvnom národe bolo nadmieru. Nebyť tohto konfliktu Španieli prežili 20 stroročie v relatívnej pohode. Vyhli sa totiž 1 a 2 sv. vojne na ktorých zarobili. Akurát občianska vojna ich rozdeľuje dodnes. Je to mimo filmu, ale toľko bezdomovcov a žobrajúcich ako v 02/2020 v Malage som mimo USA ešte nevidel. (26.06.2020)

Projekt 100 (1997) (14.01.2007)

Film som si pozrel po prečítaní knihy Romana Cílka - Mraky nad Španělskem. Popravde práve po prečítaní tejto knihy som začal hľadať film o Španielskej občianskej vojne. Pri čítaní knihy, ktorá je písaná tendenčne, bola vydaná ešte za hlbokej totality, som medzi riadkami tušil dôvod neúspechu republikáncov a tento film ma presvedčil, že som sa nemýlil. Film ma vtiahol do príbehu a veľmi rýchlo mi plynul, až mi vadilo, že bol taký "krátky". Najviac mi na ňom však vadilo, že keď sa príbeh rozbehol, tak ho vždy pribrzdili vložkami s vnučkou, ako sa prehrabuje v dokumentoch, čo ma rušilo. Preto som miesto päť hviezdičiek dal len štyri. Ktovie, možno keď si o nejaký ten čas pozriem film znova, tak to prehodnotím a dám plný počet. (30.04.2009)

Další film do pomyslné sbírky zájemce o Španělskou občanskou válku. Nepřekvapí, že opět jde o pohled na republikánskou stranu a současně i o její perspektivu pohledu. Pokud nás film „Libertarias“ zavedl mezi anarchisty, tento představuje anti-stalinistické komunisty. Lze jej brát i jako jakýsi další zfilmovaný příběhový střípek, ukazující mozaiku frakcí, které spoluvytvářely republikánskou koalici. A ukazující, že mj. právě tato „pestrá mozaika“ vyznavačů levičáckých ideologií napomohla jejich porážce. V retrospektivním duchu, spolu s vnučkou hlavního protagonisty Davida, odhalujeme z jeho dopisů a ze starých novinových výstřižků onu kapitolu jeho života, kdy jako mladý idealistický člen britské komunistické strany odjíždí do občanskou válkou zachváceného Španělska, bojovat, jak on věří, za lepší, spravedlivější svět. Davidovýma očima vidíme prvotní zanícení, boje neorganizovaných milicí (žádní důstojníci, všichni jsme si rovni, disciplínu nahradí idealismus), sledujeme průběh debat nad společným vlastnictvím – diskuze (překřikování se) o kolektivizaci v republikány dobyté vesnici. Film si neodpustí několik levých klišé: primárně ono: kněží jsou zrádci a udavači, a jejich zabíjení je ospravedlnitelné. A vidíme i Davidovo rozčarování, to když se jednotlivé frakce republikánské strany obracejí proti sobě, když se má prvotní revoluční živelnost podřídit řádu – tomu pravověrně komunistickému. Podřízení řádu se neobejde bez násilí a mnozí revolucionáři končí tak, jak revolucionáři často končili a končí, zlikvidují je jejich bývalí spolu-revolucionáři. Náš hlavní hrdina střízliví z komunismu (ovšem nikoli z levičáctví jako takového). Dalo by se shrnout, že film hezky (i když to asi nebyl záměr tvůrce) zobrazuje neuskutečnitelnost levicových ideálů, neboť „jednota“ jejich vyznavačů skončila vzájemným bojem a vzájemným násilným vyvražďováním. Frankistická vojska byla naopak sjednocena. (Nepochopím, proč jsou frankisté v mnoha komentářích označováni za fašisty.) (10.06.2020)

Lze doporučit snad jen znalcům španělské občanské války. Pro běžného diváka jde o poměrně složitě uchopitelné téma... (04.07.2017)