Drsné jaro

Musim rict, ze tenhle film me hodne prekvapil. Sehnal jsem ho hlavne proto, ze tam hraje Ryuhei Matsuda, ktereho mam hodne rad. Neumim popsat, co me na tom tak vzalo, ale nemuzu si pomoct. Je to to film, u kteryho mi porad tlouklo srdce jak zbesily a cekal jsem, co bude dal. Vsechno dokresluje genialni hudba, ale pochybuju, ze bych nekdy sehnal soundtrack :( . Nasili tam neni samoucelne, vzdy ma sve misto a neni prehnane, jak je obcas v japonskych filmech zvykem. Vrele doporucuju. (05.02.2005)

Nato aby sa Bleu Spring mohol tváriť ako dráma s trpkým koncom a ponaučením sa snaží pôsobiť príliš štýlovo. Herci a ich postavy sú priam utopené v pózach a typickej "atmosferickej cigaretke". Chápem, že v spoločnosti, kde Hikimori a iné zvláštne deviácie doby sú pevnou súčasťou jej štruktúry, nemusí pôsobiť tento kúsok zase až tak prehnane, no pre človeka, ktorý zažil idilické dni v školských laviciach na Slovensku bez akejkoľvek ujmy na zdraví je táto téma vzdialená na míle, a uniká mi i logika súťaženia o vodcovstvo v bande pomocou tvárenia sa ako sopka pred eurpciou, ktorá pri samotnom výbuchu sa pretaví skôr v súťaž krásy o kaderníka s najtuhším gelom. (13.02.2009)

Šikana a občas mord či zmrzačenie spolužiaka. Príčinou je nuda a neustále čumenie do blba. Riskantná hra na streche školy sa realizuje z rovnakého dôvodu. Jej bonusom je, že víťaz hry následne šéfuje spoločenstvu násilníkov, zastrašujúcich všetkých žiakov. A keď škola končí, záchranné koleso všetkým nerozhodnutým či frustrovaným absolventom strednej ochotne podá miestna mafia. Učitelia nemajú záujem nič riešiť. Je v tom kus strachu, rezignácie. Filmovo tu všetko opísané už bolo. Aj poetizácia násilia a snaha pochopiť konanie násilníkov. Celý film je, v súlade so správaním jeho hlavných aktérov, tiež istým východiskom z nudy. Tvorcovia totiž túžili po originalite. Dali sa preto na cestu estetizácie násilníkov v mene autorského konceptu. Pridali k tomu elektricky hlučnú hudbu s pár akordovým chytľavým refrénom: divácky úspech je zaručený. Vykreslenie situácie v lokálnom školstve, kde všetci majú všetko na háku a prekvitá šikana, je trefné. No poetizovanie vodcov bánd a ich poskokov je samoúčelnou relativizáciou. Sympatie ku konaniu aktérov filmu sa nedostavili. Snáď len k ochrancovi sakúr, ktorý svojím premysleným konceptom tak strašne sral Chuja Kuja. (28.01.2015)

Drsná, bezútěšná a neradostná vize dospívajících studentů posledního ročníku střední školy, kteří se baví smrtelně nebezpečnou hrou na kraji římsy školní střechy, kde ten kdo vícekrát tleskne je považován za vůdce školního gangu. Snímek si mě opravdu získal a stejně tak i první představení hereckého umu Ryuhei Matsudy spolu s JPunk - Rockovou hudbou v pozadí. Dějově zajímavé, emočně výborné, po stránce doprovodné hudby nepřekonatelné, už jen díky klipu ♫ Drop ♫ a celému OST od Thee Michelle Gun Elephant, který mluví za vše a skvěle líčí atmosféru i pocity z Drsného Jara a nejen to. Některé záběry byly naprosto dokonalé a stejně tak i výkony herců. Dramatické momenty jsou prokládané krásnými záběry na školní sakury, metafora v podobě květin, které žáci zasadili a čekají až rozkvetou nebo scéna při zrychleném záběru od soumraku do úsvitu na školu. Film ve mě zanechal impozantní zážitek, rozjaření a vysoký srdeční puls. 98% (29.06.2009)

Nejedná se o vyloženě špatný film, pouze se v tomto žánru jedná jasně o slabší kousek. Důvody jsou na snadě : strašně krátká stopáž filmu, kde se během 80 minut nestihnou ani trošičku osvětlit životy ústředních postav. Proto jsem nepochopil jednání herců, vztahy mezi nimi jejich minulost či vyhlídky do budoucna. A konec byl jednoznačně příliš brzy, jakoby film začínal nikde a končil taktéž nikde...Ale za některé akčnější prvky a komediální scény si 2* vysloužil... (23.09.2006)