PornoStar

S tými yakuzáckými pobudami by už mal niekto niečo urobiť. Mladý muž v zelenej bunde - Arano, psychicky nie tak úplne v poriadku, ich k smrti nenávidí. Bez mrknutia oka je schopný akéhokoľvek bezdôvodne zabiť. Preto nie je divu, že ho do partie zoberie skupinka gangsterov, ktorí majú previesť záťah na nepriateľského yakuzáckeho bossa. Arano je ale veľmi nepredvídateľný a čoskoro začne byť nebezpečný aj pre svojich spolugangsterov... Nie nebojte sa, Pornostar nemá so svojim názvom nič spoločného. Je to pomalý, surový, takmer až undergroundovo natočený yakuza film. Režisér Toshiaki Toyoda má svoj štýl, jeho hrdinovia sú väčšinou vyvrheli spoločnosti, ktorí bezcieľne blúdia odosobnenými ulicami industriálneho Tokya. Jeho filmy sú kritikou sociálneho a spoločenského života, v ktorom sa hlavnou zbraňou stáva násilie. Pornostar síce nedosahuje kvalít výborného Blue Spring, alebo ešte lepšieho 9 Souls, hlavne svojou pomalosťou by mohol veľa ľudí odradiť, svoje miesto ale v skupine kvalitných gangster movies určite má. (28.04.2005)

Stejné neduhy a klady jako Blue spring, ale o něco méně zabavné. Ve filmu není nikdo normální, o nikom se téměř nic nedozvíme a scénář asi těžko někoho uchvátí, takže nezbývá než si užít těch několik úžasných scén, ať už těch videoklipových (na které by si Toyoda mohl dát patent) a nebo těch, ve kterých vystupují v hlavních rolích nože. (26.01.2007)

Toyodov debut, ktorý svojou nekompromisnou „raw“ atmosférou ukazuje život hlavného hrdinu, ktorý je ako vystrihnutý z obdobia stratenej generácie. „V špinavom meste stratený, unavený a zničený, ulicou šlapem a na nič nečakám.“ Aj tento refrén od Slobodnej Európy dokáže viac než výstižne opísať tento skvelý film. Pre mnohých to zrejme nebude prvý film, ktorý mali od Toyodu možnosť vidieť, ale aj retrospektívne sa dá vidieť ako sa jeho filmy postupne vyvíjali. Skvelý hudobný podklad a časté „videoklipové“ melancholické scény sa zrodili zrovna tu a ja nemôžem nič iné než toto zaujímavé dielo odporúčiť. (05.02.2014)

Tenhle film má v sobě tu zvláštní temnou/násilnou japonskou poetik, která se mi na jejich filmech líbí. Jako kdyby to byl jen chaos, ale on je zde přitom příběh. Hlavní postava, jako kdyby se jen vláčela jednotlivými scénami, ale přitom je nesmírně charismatická a zajímavá. Není to dechberoucí, jako jiné, podobně laděné japonské filmy, ale i tak mě to zaujalo. (23.01.2017)

Stejně jako byly na konci milénia pro mnohé nepochopitelné kontrasty mezi násilnými činy a jemnou psychikou reálné mládeže, střetává se mnohdy i Tojodovo přepínání z (anti)žánrového filmu do emotivní vizuální koláže s nepochopením a zmatením. Jako způsob přenesení nálady doby a postav na diváka je to pozoruhodná metoda, ale nedostatečná dramaturgie nedává konceptu vyznít. Pornostar se většinu času tváří jako žánrový film a tak i mnohým divákům utkví v paměti. Tojoda přitom chtěl v prvé řadě natočit výpověď o době svého dospívání. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)