24 Hour Party People
Nonstop party
Režie:
Michael WinterbottomScénář:
Frank Cottrell BoyceKamera:
Robby MüllerHrají:
Steve Coogan, Shirley Henderson, John Thomson, Lennie James, Paddy Considine, John Simm, Ralf Little, Andy Serkis, Keith Allen, Sean Harris, Enzo Cilenti (více)Obsahy(1)
Manchester 1976. Na jednom z prvních vystoupení punkové skupiny Sex Pistols se sice schází jen skromné publikum, účinky nového hudebního stylu jsou však ohromující. Nepopsatelný zážitek ovlivní na zbytek života většinu přítomných fanoušků a odstartuje novou kapitolu v dějinách hudby. V čele manchesterské scény se ocitá televizní moderátor Tony Wilson, jenž okamžitě zakládá legendární Factory Records. Vlastní krví sepisuje smlouvu se skupinou Joy Division, která prorazí debutovým albem Unknown Pleasures a hitem Love Will Tear Us Apart. V roce 1980 zpěvák kapely Ian Curtis spáchá sebevraždu, zbytek Joy Divison ovšem pokračuje dál pod názvem New Order. O tři roky později vydávají nahrávku Blue Monday, jejíž obal je tak drahý, že na každé prodané kopii vydavatelství prodělá pět pencí. Přesto se singl stane nejúspěšnějším "dvanáctipalcem" všech dob. Začátkem osmdesátých let otevírá Tony Wilson také jeden z nejslavnějších tanečních klubů Hacienda, dějiště další hudební revoluce, která z pódií smete kapely a nahradí je DJ. Ještě předtím však světu stihne představit Happy Mondays, díky nimž se taneční hudba uvede do světa hitparád. Tuto černou komedii o více než dvaceti letech v zajetí hudby, drog a sexu režisér Michael Winterbottom záměrně vystavěl jako fiktivní celovečerní dokument, v němž hereckou akci kombinuje s archivními záběry. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (94)
Najlepsie zivotopisy su tie, ktore sa neboja vymyslat si, ved skutocny zivot je nezchytitelny a casto inemu ako povodcovi zivotopisu utajeny. Najlepsie zivotopisy vedia, ze dolezite je vytvorit esenciu pravdy, iluziu, atmosferu doby a zivota. A to tato posahana UK komedia o hudobnom a zivotnom style prelomu 80. rokov ma. Bojim sa, ze novy zivotpisny film Kontrol o I.Curtisovy, aj ked pravdepodobne realite presnejsi, nebude tak dobry, ako tento vymysel. ()
Snímek, ve kterém si postupně zabrnkají Sex Pistols, The Clash, Siouxsie and the Banshees, Iggy Pop, Joy Division, Happy Mondays a mnoho dalších legend nemůže být špatný. Samo o sobě to nezaručuje ani skvělý film, ale já mezi podobně nezkrotnými tóny vyrůstal, takže v poklidu nechávám objektivitu hodnocení odpočívat v ústraní. ()
Kua, o Tony Wilsonovi si budu muset hodně přečíst. Mám rád Joy Division, mám taky rád New Order a možná si i něco zjistím o Blue Monday, ale rozhodně za chvíli zapnu wikipedii a přečtu si něco o člověku, kterej stál u proslavení několika kultů. Jinak je fajn, že vedle Tonyho stál často i Bernard Summers z JD nebo New Order - to jsem vůbec netušil, že měl aktivity taky v nahrávací společnosti nebo ve studiu jako producent. Jinak rozhodně pro fandy kapel o kterých sem se zmínil povinnost :-) Nebýt Tonyho, tak třeba nikdy nebudem poslouchat Love will tear us apart a podobně :) Díky! ()
Musím se přiznat, že plným počtem hvězdiček hodnotím spíše kapely a onu hudební scénu a žánry ve filmu zmiňované než samotný postmoderně koncipovaný film, kdybych si sám na vlastní kůži teenagera nezažil éru indies a manchesterské scény (a dozvuky punku, alespoň tedy v té době tady u nás v Čechách), asi bych hvězdičkové absolutorium nedal. Chápu, že pro ctitele jiných žánrů je to sotva průměrný film s ulítlým britským humorem a jako jediný nadčasový element tu ční herectví Steve Coogana - tolikrát pak odkazované a citované v jiných médiích a filmech (viz třeba Jarmuschovo Kafe a cigára) a jeho úžasná stylizace do postavy Tonyho Wilsona, ale mě z nostalgie a hudební piety velí srdce dát ***** ()
Ze "svaté trojice" dotýkající se mých oblíbených Joy Division nahlíží Nonstop párty na problematiku úplně jinak než Control nebo Joy Division a pouze okrajově, což je na jednu stranu trošku škoda, ale na druhou stranu film úplně překrucuje některé skutečnosti, které jsem se dozvěděl v již zmíněných dílech, trošku mě to rozhodilo a byl jsem téměř rozhodnut jít s hodnocením hodně dolů. Druhá půlka však film zvedla, ačkoli mi byla vzdálenější a vše skvěle podtrh Steve Coogan svým výkonem. A archivní záběry, které jsou pouze záznamy koncertů, bych rozhodně vypustil. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (4)
- Film se od skutečnosti v některých detailech liší. Například naznačuje, že se Ian Curtis oběsil v dětském pokoji při sledování televize. Ve skutečnosti se tak však stalo v kuchyni. První epileptický záchvat pak Curtis nedostal na pódiu, jak je tomu ve filmu, ale v autě na cestě domů z koncertu Joy Division. Ve filmu se také Tony Wilson (Steve Coogan) objevil na pohřbu Iana Curtise (Sean Harris), v reálném životě se však pohřbu nemohl zúčastnit, protože dostal za úkol postarat se o Ianovu milenku z Belgie Annik Honoré, aby zajistil, že nepůjde na pohřeb a nezpůsobí rozruch. (Petra46)
- Zpěvák Morrissey odmítl použití hudby své kapely The Smiths ve filmu, protože měl spory s vydavatelstvím Factory Records Tonyho Wilsona. (Dolores Haze)
- Slavný manchesterský klub Hacienda, kde se film částečně odehrává, byl zbořen v roce 2000. Dnes byste na jeho místě našli luxusní byty. (Dolores Haze)
Reklama