Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér slavné Gomorry (2008) tentokrát opustil současnou realitu a vydal se do světa pohádek, jak je na počátku 17. století zapsal neapolský básník Giambattista Basile, z jehož díla Lo cunto de li cunti později čerpali všichni slavní pohádkáři. V jeho filmu, natočeném v angličtině, panují ve třech sousedících říších v nádherných hradech a zámcích králové a královny, kteří mají různé slabosti, touhy a trápení. Vedle princů a princezen se tu vyskytují divní živočichové a obludy, obři a draci, ale také kejklíři a pradleny, protože všední si tu podává ruku s nadpřirozeným, vznešené s vulgárním, surovost s něhou, dramatické s komickým. Imaginace režiséra a jeho spolupracovníků vytvořila až barokně opulentní dílo s výraznými odkazy na dějiny umění a hudby, ale také s potutelnými postřehy o neměnných vlastnostech a chování lidí... (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (23)

Trailer 1

Recenze (233)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Pohádka pohádek má nepřehlédnutelný (a díky Desplatovi i nepřeslechnutelný) potenciál stát se další každoroční stálicí vánočního kolovrátkového programu našich obrazovek. Výhradně však na ČT art, protože zdejší pozvolným tempem vedená výprava je nade vše věrná duchu původních předobrazů dodnes dobře známých pohádek, které s laskavostí a přístupností rozhodně nijak nekoketovaly. A právě tato jejich (od/z)vrácená nepřikrášlená a do horroru laděná bizarní tvář je stejně tak fascinující (zvlášť s přihlédnutím k čarukrásným vizuálním kvalitám) jako to není nic, k čemu by usedla celá svátečně naladěná rodina a přežila to bez úhony. ()

HoneyBunny 

všechny recenze uživatele

Tři pro našince zvláštní pohádky zabalené v překrásném vizuálu a doprovázené magickou hudbou Alexandre Desplata. Pohádky spojuje bizarní atmosféra světa s podivnými tvory, jižanskými lokacemi a jednorozměrnými a zvláštně nesympatickými postavami. To spojení je ale magické a právě to, co je na těhle pohádkách jiné, pro mě bylo hrozně lákavé. Příběh příběhů je v mnohém drsný - ke svým hrdinům je neúprosný, ale přesto ne temný. Tak trochu Andersen na italský způsob. Jedna věc mi ale chyběla - po slibném rozjezdu a kopě nápadů se jaksi nedostavila katarze, ani jeden z příběhů nemá nijak epický nebo silný konec (nejblíž k tomu má asi princezna Violet). PS: Pokud vás také oslnily překrásné lokace, pak vězte, že se točilo v Castel del Monte (král Toby Jones a jeho přerostlá bleška), v sicilské Donnafugatě (Salma Hayek a její albínský princ) a v Roccascalegně (vilný Vincent Cassel). PSS: Cassel je sice za vilného krále, ale panečku, ten chlap má takový sex-appeal, že si to uvěřitelně rozdá i s dámským malíčkem... ()

Reklama

eLeR 

všechny recenze uživatele

Toto veru nie je moja šálka kávy ... ale ako výborne mi chutila. Prívlastok bizarná vo mne síce vzbudila zvedavosť, ale aj tak som prvých 15 minút bola presvedčená, že to pretrpím. Nestalo sa. Zaujímavé a nevšedné príbehy, naozaj nádherné kostýmy a skvelá hudba. U mňa to jednoznačne vyhral príbeh dvoch sestier. A u vás? ()

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Těžko hledám slova, první z nich rozhodně bude bizarní, druhé naturalistické a třetí... bizarní. Ne že bych byla proti, vidět jednou trochu (hodně) jinou pohádku není na škodu, ale cítím to stejně jako Bloody13, na konci jsem ještě něco čekala. A Godot to nebyl. Nejvíc mě asi dostal příběh té chuděry princezny, přející si romantiku, a zlobříka, který teda nevím, co jiného čekal. Možná jsou moje pocity na chlup stejné, jako ty jeho ("coto... to si snad vážně dělá... dglgeuznžiščéfjksjfirjkgkblflv___"). Ze stejných důvodů dávám za 4*. Ve výčtů tagů chybí krev, gerontofilie a chtíč. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Scénář podivně fantasmagorický a roztříštěný, nejasné principy dobra a zla, Fantasy v duchu New age, údajně však pý podle Pentameronu G. Basila z 1. půle 17. stol..., nevím.. Zato vizuálně, výtvarně i herecky výborná úroveň. Pohádka určitě není pro děti, řada scén naturalistických. Něco mezi 3-4... ()

Galerie (81)

Zajímavosti (13)

  • Film měl premiéru na Filmovém festivalu v Cannes 2015. (Terva)
  • V titulcích je jméno italského skladatele Girolamo Frescobaldi (1584-1643) chybně  napsané. V titulcích je napsán jako Frescobladi. (Terva)

Reklama

Reklama