Křížová cesta

Opravdová událost. Rámec čtrnácti zastavení není použit samoúčelně, naopak, příběh dospívající Marie s křesťanskou symbolikou civilně komunikuje a vrstevnatě polemizuje s náboženským fundamentalismem. Přitom se ale nestává tupou proti-náboženskou agitkou, ale funguje jako zničující a do posledního detailu vypiplané rodinné drama. Některé scény jsou až seidlovsky vypiplané k tvrdé ironii (tělocvična), jiné naprosto unikátně kombinují realismus a ikoničnost "zastavení". Křížová cesta dokáže být jedním dechem emocionálním KO i nesmírně promyšleným estetickým gestem. Propracovanost scénáře je strhující a pokud někde můžeme hovořit o vybroušenosti do posledního detailu, je to v tomto filmu (zpovědní scéna!). Dietrich Brüggemann navazuje na nejlepší tradici rakouské a německé kinematografie s její schopností věcně proniknout do středu patologického jevu a nechat diváka prožít jeho banalitu a destruktivní následky. Film-monstrum, odhalující tenkou hranici mezi láskou, obětavostí a fanatismem. (07.07.2014)

Slovo Bůh nabírá v tomto filmu výrazné podobnosti se slovem Voldemort. Dlouho ho nebudu chtít slyšet. Figuruje zde jako prostředek k vymývání mozku, aplikovaný diktátorskou matkou na dospívající dceru. Ta má ve čtrnácti letech pocit, že dělá bez výjimky všechno špatně a silným vlivem katolického náboženství dochází k zásadnímu rozhodnutí. Ona sama si připadá pro svět nepotřebná, ale proč nepomoci nemocnému bratrovi? Upne se k tomu jako jedinému východisku, jak pomoci bližnímu svému, být potřebná pro svět. Odříkání a maximální skromnost. Sebeobětování se pro dobro celé armády. Její konec je matkou označován jako zázrak, ale doopravdy je největším proviněním proti lidské svobodě. Člověk si uvědomí, jak je důležité, aby mělo dítě volnost. Mnozí konečně dojdou k závěru, že jejich dětství bylo vlastně šťastně, ač dle definice tohoto filmu ovlivněné satanskými rytmy či svody. (07.07.2014)

Čo je veľa to je moc. Rada by som nahliadla aj do ostatných rodín v ich farnosti, ako to u nich chodí. Lebo toto tu nebolo ani tak výsledkom viery, aj keď farárkov pokec s mladými na začiatku tiež bolo niečo, ale výsledkom matky. Franziska ju dala tak dokonale, že ja som len žasla, čo je to za trúbu. Neskoro je plakať medzi truhlami. Toto bol film ako pre mňa stvorený a ja som ho tak dlho obchádzala. Skvelo napísané, natočené a zahraté. (05.05.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $56,000▐ jednoznačne ďalší "svätí" námet na zamyslenie, k tomu zaujímavý štýl poňatia, v podobe minimálneho strihu a veľmi slušného umného hereckého prejavu, chladnosť prevedenia v tomto prípade sadne, len škoda že to v konečnom výsledku citovo neodpáli, či nedorazí ako by si žiadalo, takto len zaujímavý priemer /60%/ (31.12.2014)

„PŘEDSTAVOVALA JSEM SI, ŽE SE STANU SVATOU. ŽE Z VELKÉ LÁSKY K BOHU ... MU OBĚTUJI CELÝ SVŮJ ŽIVOT. A ON PŘIJME MOJI OBĚŤ…" /// Když slova o Bohu nezasáhnou jen srdce, ale vlezou lidem na mozek, přestanou se zabývat věcma povrchníma... Artovej – festivalovej film, kterej ve 14ti zastaveních ukazuje duševní pohnutky mladý holky, který vedou k zázraku. Dozvídám se hodně o Bohu, věcech kolem kostela a víry. Ty zastavení jsou takový pasáže plný dialogů, který neznabohovi přinášej spoustu překvapení. Má mě to něco naučit? Mám bejt udivenej? Tak to se povedlo! Čumím jak blázen na tuhle velkou a šťastnou rodinu ve víru víry. Pravda, moc moudrej z toho nejsu, páč pohled do nebe ve mě vyvolává jinačí představy, než je touha po sebeobětování. Ty 3* nemění nic na tom, že je to fakt síla! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tvrdím, že monotónní zvuky bubnu a kytary, můžou člověka navést k nemravným věcem. 2.) Mám čisté srdce (a hloupou hlavu). 3.) Thx za titule „hygienik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.12.2014)