Jako ty

Hm.. Asi by to bylo o hvězdičku míň, kdybych se na film podívala jinak naladěná, ale i přes celkově pomalé tempo filmu a zdánlivou absenci děje se nedá říct, že by byl film obsahově prázdný nebo chudý. I když asi záleží hlavně na tom, co v tom chce člověk hledat. Nicméně po herecké a celkově audiovizuální stránce to mnou prostě nějak hnulo. (06.08.2016)

Lidstvo postihla jistá Velká válka, oni žijí v chladných komunitách, pracují v podivných týmech, fyzický kontakt a emoce jsou naprosto zakázané a potlačované, jsou vyjevení z čmeláka, žijí po jednom, před spaním řeší hlavolamy, ctí tvrdá pravidla, jsou mírumilovní a klidní. A mezi nimi je jistý Silas, který právě „chytl“ oslabující nemoc, kdy jeho problémové geny znovu ožívají. „Čistá“ podle všeho není ani Nio, dívka, která odmítla jít k doktorovi, ale Silas to na ní poznal. Zakázaná láska, šnečí tempo a futuristické aranžmá. Režisér Drake Doremus, autor pro mě dvou velmi slušných vztahových kousků Zamilovaní a Breathe In, tentokrát docela zklamal. Rozhodl se pro ambiciózní látku, využívá japonskou architekturu, nerozvíjí striktní pravidla téhle společnosti, sází na příběh. Jenže ten nemá pevné švy. Chemie mezi těma dvěma navrch není nějak zvlášť silná, oba se sice snaží, ale na slušné herce a atmosféru to tentokrát neuhrajeme. Chybí spád, chybí vyloženě dramatické momenty. Ale něco do sebe to přeci jenom má. Uvidíme, s čím mladý tvůrce přijde příště. Možná méně ambicí. (22.07.2016)

Skutečně zvláštní a ojedinělé komorní sci-fi drama, které určitě není pro masové publikum. Celý film je postaven prakticky jen na emocích, o kterých to vlastně i celé je a myslím, že tento snímek tak mohou docenit právě jen skutečně též emočně „vyspělí“ diváci. Zápletka je tedy poměrně jednoduchá, zároveň by se ovšem dalo konstatovat, že i docela originální, především tedy co se zpracování týče. Na mě to každopádně zafungovalo opravdu hodně, s ústřední dvojicí jsem soucítil na maximum a upřímně jsem jim držel palce, okamžiky jejich postupného sbližování byly opravdu silné a přesvědčivé, tvůrci navíc nikdy nesklouzli k nějakému emočnímu vydírání, či kýčovitosti, zároveň ale i přes chladnou, až depresivní atmosféru nesklouzli ani k nějaké odtažitosti, či nezájmu, prostě se jim podařilo najít zlatou střední cestu, která byla působivá přesně tak, jak měla a to musím vážně ocenit. Hodně mě oslovil i styl snímku, který se dá považovat, i přes svou též jednoduchost, za velice výrazný a to především díky své vizuálně kontrastní působivosti. Velkým trumfem této podívané je pak i ústřední herecké duo, sympatický Nicholas Hoult a přenádherná Kristen Stewart zde totiž tvoří dokonalý pár, který si snad ani nelze neoblíbit. Equals je zkrátka podívaná, na kterou musí mít divák každopádně náladu a klid, ovšem pak si z něj může odnést i opravdu působivý a emočně velice silný filmový zážitek. (17.11.2017)

Až nebezpečně připomínající levná verze Dárce z roku 2014, ale i přesto velmi atmosférická romantika. Vůbec, ale vůbec, nečekejte sci-fi typu Star Wars nebo Pátý Element. Dokonce i Ex Machina mi přišla oproti tomuto jako epické výpravné sci-fi. A to ještě v Equals nejsou žádné triky. Tímto způsobem se režisérové většinou snaží upozornit na příběh. Ten je tady sice prostě jednoduchý, ale o to více okouzlující. Herecké výkony jsou skvělé. Nicholas Hoult přesvědčil, že nenechá svojí hereckou kariéru ve svojí nejznámější roli bezduchého a humorného jezdce v Mad Maxovi. Doufejme, že i nadále bude brát tyto charakterní role, protože mu jdou obdobně skvěle. Ať už si o Stewartové říkáte co chcete, už to není Bella z Twilightu. Ani zdaleka ne. Za každou svoji novou roli dostává lepší a lepší ohlasy a jestli v tomto trendu bude nadále pokračovat, možná se dostaneme ještě k prestižnějšímu ocenění, než její César za Sils Maria. Z vedlejších rolí bych vypíchnul Jacki Weaver v roli staré a zkušené ženy, která ji velmi sluší. Mimo herecké výkony ale zaujme i audio-vizuální stránka tohoto filmu. Kamera je přitažlivá a hudba je, hlavně v druhé polovině filmu, naprosto úžasná. Režie je taková... zajímavá. V kladném i záporném slova smyslu. Do té doby, než to mezi Nicholasem a Kristen propukne, tak je ta režie taková "meh", ale hned potom to díky jeho zkušenostem s romantickým žánrem (Like Crazy) skvěle funguje. Nicméně, nenechte se zmást označením sci-fi a pokud hledáte romantiku na pozdní večer, tak je tohle ideální. Když se vám totiž nebude líbit, tak u něj, dle mého, bez problémů usnete ;-) (09.07.2016)

Pro mě to nejsou 3 hvězdičky, ale spíš dvě...je to takové ponuré, zvláštní a depresivní...takové bez citů :) Nedokážu si představit necítit a neprojevovat nějaké city...a hlavně - když už to umět, tak to v sobě potlačovat...Přišlo mi to hodně strnulé...což je vlastně dobře, jelikož to takové být mělo...Ale nějak mi to nesedlo...Budoucnost - zajímavá, dobře vyladěná a vymyšlená - to jejich jídlo bych chtěla...a nebyl tam vlastně vůbec žádný zásah jako do té lokality mimo Kolektiv...takže to bylo čiště v tomto prostředí a žádná "budoucnost" či ukázka toho, co se stalo s ostatními lidmi, kteří nejsou ovládání žít bez citů...Překvapil mě Guy Pearce - to bylo příjemné :) (19.03.2017)