Le Chat
Le chat - l'implacabile uomo di Saint Germain
The Cat
Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Simone Signoret, Harry-Max, Yves Barsacq, Annie Cordy, Carlo Nell, André Rouyer, Jacques Rispal, Georges Mansart, Nicole Desailly (více)Obsahy(2)
Předměstí Paříže, které neúprosně bourá postupující moderní výstavba. A stejně jako se rozpadají domy, rozpadají se i poslední zbytky lásky a přátelství dvou manželů, bývalých cirkusových artistů. Jejich soužití je plné schválností, krutostí a citového zraňování. Oboustranný unavující „teror“ se stupňuje a nabývá tragických rozměrů. Film Kočka režiséra Pierra Graniera-Deferra, natočený podle Georgese Simenona, je především hereckým koncertem Jeana Gabina a Simone Signoretové. Oba byli za svůj výkon oceněni na filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Recenze (91)
konec jedné éry. rozklad jednoho města. smrt jednoho vztahu... vše končí a nikdy už to nebude stejné jako dřív... nekompromisní... děsivé... film by měli vidět slepě zamilovaní: takhle byste jednou mohli skončit! film by měli vidět zahořklí manželé: takhle zle na tom snad proboha ještě nejste... při scéně házení papírku mi manželka řekla, že to je mnohem horší něž nějaký mexikánci s motorovou pilou... a měla svatou pravdu. ()
Velice plochý, nudný a nenápaditý příběh nesympatických manželů, jejichž vztah zcela vyčpěl, vyhasl, ztratil veškerý svůj význam a hodnotu a nikam nesměřuje. Je to vztah smutný, ale současně - ještě víc než smutný - komický. Stejně prázdný a o ničem je i celý film. 15%. ()
Film Kočka je citlivě pojatý a znějící film. Poetičtější zpracování stáří, hroucení starého světa a života na jeho konci nenajdete. https://www.youtube.com/watch?v=17ANUeGDgWA ()
Le Chat je veľmi čistým a intímnym filmom o dvoch starnúcich manželoch žijúcich v ošarpanom domčeku v rozbúranej štvrti postupne pripravovanej na modernizáciu. Obe postavy sú výborne napísané a navyše aj fantasticky stvárnené Simone Signoretovou a Jeanom Gabinom. Bývalá cirkusová artistka Clémence bola nútená ukončiť svoju sľubnú kariéru po zranení spôsobenom pádom z výšky. Útechu nachádza v alkoholizme a sebaľútosti, čím zraňuje nielen seba, ale aj ľudí okolo. Za rozvrat manželstva viní najmä seba, no postupne sa jej hnev voči sebe samej premení na nenávisť voči manželovi, ktorú si v kritickom momente vybije na jeho kocúrovi z ulice. Julien je zase mužom, ktorý je zmätený z vlastných pocitov. Často sa za pomoci asociácií vracia v spomienkach na začiatok jeho vzťahu s Clémence. Možno z toho dôvodu zbiera noviny – prítomnosť je pre neho príliš bolestná, a preto potrebuje mať neustály kontakt s minulosťou. Fascinujúcim prvkom je aj prostredie, ktoré zodpovedá psychickému rozpoloženiu postáv. Samozrejme, že búranie domov naokolo symbolizuje rozvrat vzťahu Clémence a Juliena, no taktiež vyjadruje ich povahové črty. Rozvaliny budov naznačujú príchod zmeny. Julien si to uvedomuje a zmeny sa obáva, pretože má možno pocit, že do moderného sveta už nepatrí a je si vedomý aj zmeny citov, ktoré prechováva ku svojej žene a má obavy aj z nich, pretože im nerozumie. Ošarpaný dom, v ktorom žijú obaja manželia zase symbolizuje Clémence – jej neochotu akceptovať konflikt a jej túžbu po starých časoch. Ďalším šikovným ťahom v oblasti narácie bol nejednoznačný začiatok filmu. V úvodných scénach vidíme dvoch ľudí, o ktorých vieme, že majú rovnaké priezviská, že spolu nechcú byť v jednej miestnosti, ani spolu kráčať vedľa seba. Konflikt vo vzťahu priniesol množstvo absurdných prvkov, ktoré na začiatku pôsobili komicky a zvádzali diváka k tomu, aby si myslel, že ide o komédiu. Takým prvkom boli napríklad zámky na skrinkách v kuchyni s dvomi oddelenými stolmi a stoličkami postavenými tak, aby si manželia nevideli pri sedení do tváre. Finále je bolestné, no očisťujúce – Julien bol nakoniec predsa len schopný svojim citom porozumieť a chtiac-nechtiac si musel pripustiť, že ku Clémence ešte stále niečo cíti. ()
Původní Simenonovu povídku - zobrazující společný život po sňatku dvou osob zdánlivě stejných, ve skutečnosti nejodlišnějších povah a charakterů - si filmaři mírně upravili na ukázku odcizení se manželů po mnoha letech společného soužití, a proti předloze přidrsnili konec. Psychologické drama par excellence. ()
O skomíraní manželství, žil (Gaben) vedle ní, ne s ní a už vůbec ne pro ni. Ani ona mu nic nedarovala. Dva postarší manželé prožívají pozdní podzim života uprostřed staveniště, vztah dávno vyčpěl.. Symbolem doby je kolem probíhající destrukce okolních domů. Vzájemně si doma překážejí, překážejí všem! Na staveništi životu nebezpečno, proto důchodcům vstup povolen. Spíš než příběh, sociologická studie. 65%. Podrobněji viz. např. Oskar . ()
Skvělé drama, skvělý film. Výborné herecké obsazení a skvělé herecké výkony. Není co dodat. Už dlouho jsem nic tak kvalitního neviděl. Smekám. Výborný, pravdivý a velmi výmluvný film, který dělá sondu do naší společnosti, do našich manželství - do toho, jak je to mnohdy těžké a jen přežíváme vedle sebe. Film je aktuální a poučný pro dnešní hektickou dobu, kdy manželství je jen přežitek. Naprosto jasně z toho vyplývá, že dobré manželství je "doprčic těžká věc a stojí spousty námahy a práce" mít dobré manželství. Nic není v životě zadarmo, ani dobré manželství. Asi nejvíc mě oslovil konec: ...jak se jmenuje... Zemřel... (strohé, jasné oznámení a klapnutí dveří). ()
Novelu jsem četl před pěti lety, ale díky filmu jsem knihu hned oprášil a přečtu znovu. Film moc povedený, krásná hudba jen umocňuje tu neutěšenou atmosféru. 80%. Novela se v mnohém od filmového podání liší, díky Simenonovu stylu, který je hutný a nepíše ani slovo nazmar, je obsažnější a víc prokreslená. Film samozřejmě svými prostředky nemůže kopírovat knihu a zážitek je tak jiný, ale rozhodně ne slabší nebo horší. ()
Člověk si říká, že takhle rozhodně nechce dopadnout. Realisticky a přitom bez ztráty uměleckosti vybarvený přežitý a vyčerpaný vztah, který je odsouzený k zániku stejně jako čtvrť, ve které se film odehrává. Není ale všechno tak černobílé, jak se to na první pohled může zdát a ticho (říká se - léčí) se tu stává tou nejhorší zbraní ale i zoufalým voláním o pomoc. V komentářích správně a velice často zmiňované dusno je tu vyeskalované na úroveň, kdy otrlý divák hltá a čeká na každý další záběr, no ale rozhodně dokážu pochopit, že pro leckoho to může být nuda, kde se nic neděje. Já jsem ale skončil oněmělý a rozhodnutý se na to určitě podívat ještě znovu. Nebudu hodnotit jednotlivosti, nemám co vytknout, od a do zet 5/5. ()
Gabin, Signoretová, jedna mačka a rachot stavebných mechanizmov. Z hľadiska matematiky čistý low cost, ale pri takýchto dvoch esách viac na skvelý film netreba. Bol to herecký koncert. Gabin mohol polovicu filmov mlčať a aj tak sa človek nedokázal odtrhnúť od obrazovky. Jeden z posledných, o ktorých sa dá povedať – každou bunkou tela veľký herec. O nič slabšia nebola ani jeho partnerka. Desivá etapa zo života dvoch ľudí. Núti vás zamyslieť, či takto napokon nemôžete v partnerskom vzťahu dopadnúť aj vy. Resp. kde sa stala chyba... Rachot mechanizmov, búrajúcich Paríž okolo ich starého domčeka film neruší, naopak graduje drvivo dusnú atmosféru. Plná paľba za niečo, čo sa už nikdy lepšie nenatočí... (kam sa hrabe Vojna Roseovcov...) ()
Naprosto nadčasový film! Láska má mnoho podob, jedna z nich je nenávist. ()
Reklama