Creepshow: Plíživý děs

Náčelník Drevená hlava-to je názov prvej poviedky.Je to o obchodníkovi,ktorý je dost dôverčivý a vlastní sochu dreveného náčelníka.Potom ich vo svojom obchode prepadnú traja drzí primitívi.Potom sú obaja jedným z tých utočnikov zabitý a ten náčelník ožije a pomstí sa.Na mňa to vplývalo ako pokus o vtip,chvíľku to bolo dramatické a malo to aj krvavo-červene sfarbenie ale nič viac.Tak toto bol neskutočne nepodarený pokus o originalitu. World-Dva páriky si idú zaplavat do jazera.Len si nevybrali najšťastnejšie.Lebo ich ohrozuje niečo ako naftový fľak ale toto taky fľak nie je,tento má rád mäsko.Tým hercom som neveril ani hovno,keď bolo najhoršie tak sa mi zdalo,že sa usmievajú.V tieto časti nebola núdza o atmosféru a malo to aj chvílkove napätie.Ale tu sa zas doplácalo na nelogickosť postáv aj príbeh bol dost bizarný.A triky ok. Stopár-Vodička zrazila stopára a ušla z miesta činu a ten mŕtvy stopár ju začal prenasledovať.Malo to dosť silne gore,ale to je tak asi všetko,čo môže tento diel ponuknut.ako celok veľmi slabí poviedkový film,keby nebolo toho atmosferického druhého dielu tak dám aj odpad.Skoro ani napätie či atmosféru to nemalo.A zabaliť to do komixovej nepodarenej animácie tiež nebolo moc dobre riešenie. (11.09.2014)

Největší problém tkví v rozdílné kvalitě jednotlivých povídek. První povídka o pomstě dřevěné indiánské sochy je hodně mdlá, dost se vleče a vše je v ní očekávané. Druhá povídka o jezeru, v němž je, kdoví proč, koupání zakázáno, je nejzdařilejší a třetí povídka o neodbytném pasažérovi, který pronáší stále jednu větu "Dík za svezení, paní", je tak mile pitomá, až má něco do sebe. Film sice netvoří kompaktní celek, ale v jednotlivostech zaujme. 60% (29.10.2009)

Krapet horší než jednička, první dva příběhy celkem průměrné, i když nápad to byl dobrý. Asi jsem tu jediný, komu se líbila, aspoň ze začátku poslední povídka, stopař. Její největší chybou byl závěr, kdy našel manžel ženskou v garáži a měla u sebe ceduli toho stopaře. Do té doby to mohlo působit pouze psychologicky, tj. že ženu nepronásledoval sražený stopař, ale pouze výčitka svědomí. A rozhodně si troufám tvrdit, že se chovala celkem uvěřitelně. Díky této poslední si film polepšil na 50%. (30.05.2008)

Jinak ten nejzajímavější příběh vyšel i u nás pod názvem Prám 2x, ve sbírkách Hodina děsu(1992)a Mlha (2007). Povídka je samozřejmě ještě o něco lepší a s tou skrvrnou si mohli aspoň trochu víc pohrát aby nevypadala jako kus igelitu v rybářský síti. V samotné povídce své oběti dokáže dokonce přitahovat nějakými hypnotickými duhovými barvami.Další dvě povídky jsou ale podprůměrné jak námětem, tak zpracováním.... škoda. (18.06.2006)

Na Plíživém děsu je nejhodnotnější literární nápad Stephena Kinga, tzn. záplatka resp. pointa jednotlivých povídek. Romerův scénář Kingovy povídky více méně mechanicky převádí do filmové podoby a nic podstatného nepřidává, no a tuctová režie Michaela Gornicka je ten prvek, který film znehodnocuje, protože je jednoduše nenápaditá a nabídnutou šanci nedokáže zpracovat. Chybí tady skutečná hororová atmosféra, práce s detailem, se zvukem a kamerou. Tři hvězdičky nakonec zachraňuje nadhled, který je obsažený především v ironicky laděných animovaných pasážích, které spojují jednotlivé povídky a tvoří i jejich apendix. Mohla by to být nakonec kvalitní hororová komedie, kdyby tvůrci jednotlivé povídky odlehčili větším množstvím takových momentů, jako bylo odkrknutí na konci druhé povídky s názvem Prám. Ve srovnání s Kingem je vidět, jak je film ošizený. Tam, kde si King dokáže na celé jedné stránce textu pohrát se smrtí jednoho ze svých hrdinů, tam uspěchaní tvůrci Plíživého děsu jeho konec odbydou třísekundovým záběrem. Celkový dojem: 50 %. (28.05.2009)