Le Comte de Monte-Cristo
Il tesoro di Montecristo
The Count of Monte Cristo
Režie:
Robert VernayScénář:
Georges NeveuxKamera:
Robert JuillardHudba:
Jean WienerHrají:
Jean Marais, Lia Amanda, Daniel Ivernel, Folco Lulli, Louis Seigner, Claude Génia, Julien Bertheau, Gualtiero Tumiati, France Asselin, Roger Pigaut (více)Obsahy(1)
V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mercedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na Dantesovu lásku s Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou, a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřísáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbém Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou hraběti Monte Christovi vtiskl Jean Marais. (Česká televize)
(více)Recenze (120)
Ačkoliv mám velmi rád hlavního představitele, tak musím hodnotit pouze třemi bodíky. Ne však kvůli Jeanu Marais, ale kvůli velmi povrchně zpracovanému námětu, neboť vzhledem k poměrně dlouhé délce byla spousta důležitých pasáží ošizena na úkor někdy přespříliš dlouhých dialogů, které místy až nudily. Očekával jsem dle zdejšího vysokého hodnocení mnohem více, avšak jak vězeňský pobyt, tak dostání se z vaku ven apod. bylo velmi nedodělané a napůl. A takových pasáží, které zasloužily větší rozpracování, je zde hned několik. Jako jeden příklad za všechny uvedu, že Marais jako Dantes i jako Monte Cristo vypadal úplně stejně a přesto ho nikdo nepoznal - úsměvné, že. Shrnuto, verze s Chamberlainem z roku 1975 je mnohem propracovanější, akčnější a věrohodnější. ()
Sice je to poměrně dlouhé, ale divákovu pozornost si to udrží bez problémů. Hlavní zásluhu na tom má (samozřejmě kromě parádní předlohy) Marais, který jako idealistický floutek moc neoslní, ale jako zapšklý, tajemný, prachatý hrabě doslova válí. Knihu jsem četl před staletími, takže si nic nepamatuju, stejně jako neznám jiné verze příběhu, ale myslím, že touhle verzí divák nic nezkazí. A řekl bych, že moc nestárne. ()
Podle mě nejlepší zpracování knihy... Především kvůli nesprasenému závěru (sláva hurá), kdy konečně někdo nebyl přehnaně invenční, nevymýšlel žádné koko..., totiž koniny, ale přidržel se předlohy. Dantès konečně vypadal, jak jsem si ho kdysi v šerém dávnověku při čtení knihy představovala, což ani Caviezel ani Depardieu, při vší uctě k nim, nesplnili. A ačkoliv byly oproti předloze vypuštěny nějaké osoby (Valentina, druhá paní de Villefort, paní Danglarsová, Maxmilian Morrel) a tím samozřejmě i jejich osudy a tudíž některé linie knihy a některé postavy byly pro změnu sloučené do jedné (Danglars a Caderousse), stejně se někteří v záplavě osob nevyznali ani tak (viz diskuse), takže zřejmě udělali tvůrci dobře. A když už jsem projevila shovívavost při úpravách, které provedli v MGM s mým oblíbeným Quo vadis, při natáčení velkofilmu podle nepochybně kvalitnější předlohy Henryka Sienkiewicze, projevím ji i zde, protože také francouzským filmařům se adaptace přeslavného románu A. Dumase st. velmi povedla. ()
Nemôžem si pomôcť... váhal som medzi 4 či 3 hoci, akoby na tom záležalo... Napriek pozitívnym hodnoteniam, musím zvoliť spodnú hranicu. Možno som ovplyvnený patetickým dabingom Maraisa ( nová verzia ), myslím však, že najväčší problém je v spracovaní. Knihu som čítal nespočetnekrát ( milujem ju ), a preto si myslím, že táto adaptácia ( vzhľadom k roku vzniku azda klasická ) je nevýstižná ! ()
Tohle bude hodně osobní : když se řekne hrabě Monte Christo, nevybaví se mi nikdo jiný než Jean Marais... Jako většina filmů z padesátých let je dnes tahle verze je dost pomalá, ale pro mne je to prostě klasika a návrat do dětství, kdy v sedmdesátých letech nám občas nějaký dobrodružný film s Maraisem v československé televizi pustili a to byl svátek. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Jedná se o první adaptaci slavného románu v barevné podobě. (Terva)
- Pevnost na ostrově If, ležící od města Marseille 13 kilometrů, vznikla na obranu v polovině 16. století, záhy se stala i vězením, průměrné dožití vězňů ve strašných podmínkách bylo 9 měsíců. Takže 14 let káznice Edmonda Dantèse (Jean Marais), pokud bychom brali v úvahu reálnost příběhu, není pravděpodobná. (sator)
Reklama