Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (73)

Vědma 

všechny recenze uživatele

Skvěle obsazený fílm, zpracovávající poněkud zanedbávané téma boje žen za práva, která se nám dnes zdají samozřejmá. Trochu to připomínalo boj disidentů proti komunismu, kdy to vlastně vypadalo, že ti, za které bojují o to vlastně nestojí a vyloženě s tím bojem nesouhlasí a potom vybojovaná práva rádi využívají. Trochu přehnané bylo hození vlastně všech mužů, snad se dvěma výjimkami do jednoho pytle. ()

Streeper 

všechny recenze uživatele

Velký filmový zážitek, který mi přiblížil život žen, když ještě byli podceňované a neexistovala rovnoprávnost. Neměla jsem ani nejmenší zdání, že se za těch dob něco takového dělo. V celé kinematografii nějaký takový snímek chyběl a mrzí mě, že si nevysloužil daleko více pozornosti, protože by si jí zasloužil. Carey Mulligan byla zatraceně dobrá ve své roli, takže marně přemýšlím, kam se poděli nějaké její nominace, protože by si je zasloužila. Trošku mě mrzí, že se ke konci filmu nedozvíme, co se stalo třeba s Emmeline Pankhurst, kterou hrála Meryl Streep a která pro sufražetky měla významnou roli, stejně tak se nedozvíme nic o zbytku postav, což je trošku škoda. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Pre mňa je "Suffragette" film, ktorý absolútne nevie vyťažiť zo svojho potenciálu a výsledne vychádza ako film, ktorý je príliš málo zaujímavý na to, aby sa človek k nemu vrátil. Je to podľa mňa okey film s pár dobrými momentami, ale to nechcete vidieť, keď si prečítate titul a keď sa to dotýka histórie, ktorú môže podať zaujímavo. Takže si najprv povedzme čo je na ňom zlé. V prvom rade marketing. Keď vyšiel trailer a videl som, že tu bude hrať Helena Bonham Carter a Meryl Streep, tak to bol háčik, na ktorý som sa chytil. A hoci sa Helena objaví celkom často a je dôležitou postavou, tak Meryl Streep je tu dokopy v jednej scénke, ktorá trvá asi päť minút. A je mi ľúto, to je maximálne zavádzajúce, najmä ak jej tvár vidíte na väčšine filmových posterov. Carey Mulligan je dobrou herečkou a vidím na nej, že sa snaží pretlačiť svoju postavu von, no žiaľ tak ako všetky ženy v tomto filme nie je veľmi zaujímavou postavou, ktorej osud by som chcel poznať. Jediné čo je na jej postave zaujímavé je vzťah s jej synom. A ako divák som chcel vedieť kam sa to posunie. Inak mi ale boli osudy našich hrdiniek úplne ukradnuté a to je dosť veľký problém, najmä ak sú neustále mlátené políciou a trestané za to, že chcú byť rovnocenné s mužmi. A tiež výrazne nepomáha fakt, že väčšina postáv pochádza z pera scenáristov. Nie je to vyslovene negatívum, nakoľko v týchto časoch bolo určite veľa žien, ktoré bojovalo za svoje práva a nikto ich nepoznal, no väčšina postáv sú fiktívne. Keby mám osobne vybrať postavu, ktorá ma oslovila najviac, tak asi by to bol inšpektor Steed v podaní Brendana Gleesona. Musí bojovať s problémom žien, ktoré sa rozhodujú porušovať zákony a bojujú za svoje práva, a často sú jeho metódy veľmi tvrdé, no na druhú stranu mám pocit, že občas v ňom vidno, že by bol radšej, keby sa toto všetko nemuselo vôbec diať a všetci mohli žiť v pokojnom svete. Lenže ako mu Maud povedala, keď ich odmietali počúvať v mierovejších časoch, tak museli nastúpiť tvrdšie metódy. Scénky, kde sa príbeh sústredí na neho sú zaujímavé a dobre sa sledujú. Ale ako som už povedal, zvyšok filmu je trošku mdlý a nie moc zaujímavý. Myslím si, že je napriek tomu stále hodný toho, aby ste si ho aspoň čekli, ale určite neočakávajte výnimočný filmový zážitok. Hodnotenie: C+ ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak na to, o čom film rozpráva a ako sa vyvíja osud hlavnej hrdinky, sa scenár drží až príliš pri zemi. Čo je pochopiteľne v rozpore s danou tematikou: vzopretiu sa nadradenosti silnejšej sociálnej skupiny silou. Výprava a herci sú našťastie v poriadku, takže iba málokomu môže film spôsobiť výraznejšie sklamanie, tu sa bude skôr hodnotiť samotný fakt, že niekto film o britských sufražetkách nakrútil. Na strane žien je iba jeden muž, manžel Maud sa ukáže ako zbabelec a komisár je možno v jadre správny chlapík, ale výchova a zákon ho proste pred zmenou názoru brzdia. Chcelo to jednoducho podobnú odvahu čo sa týka réžie a scenára, akú prejavovali tieto ženy pred cca 100 rokmi a mohol vzniknúť film skutočne umelecký, nie iba presne akademicky vypočítaný. Dovetok? Saudská Arábia sľúbila v roku 2015, že sa možno bude zaoberať udeleniu volebného práva ženám... a mnohých možno prekvapí, že Švajčiari sa spamätali v roku 1971, čiže takmer 40 rokov po Turkoch... ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Carey Mulligan (Maud Watts) si během natáčení filmu několik týdnů nemyla vlasy a používala minimum make-upu. (jezurka42)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama