Sufražetka

Nepovedala by som, že to bolo len čierno-biele. Nie všetky ženy boli úžasné hrdinky a všetci muži despoti, napríklad manžel Bonham Carter bol skvelý. Proste to tak v tej dobe chodilo, vždy ten "slabší" ťahá za kratší koniec. Možno si to proste muži v dnešnej dobe nedokážu predstaviť, alebo pripustiť, pritom ešte stále netreba ísť ďaleko pre živé príklady. Tiež si myslím, že to bolo trošku nedoladené, ale hlavná myšlienka vynikla dostatočne a o to zrejme tvorcom šlo. (07.03.2016)

Film s tromi mojimi veľmi obľúbenými herečkami a hudba od skvelého skladateľa. Tešila som sa. Nie je to vôbec zlé, ale takáto téma by si zaslúžila oveľa viacej priestoru a hlavne pohľadov, nie len ten čiernobiely. Ženy sú tu veľmi odvážne, film je naopak zvláštne nenápadný, akoby sa bál trochu viac zakričať. Carey Mulligan úplne výborná, Carter tiež a Streep sa objavila skutočne iba na chvíľku... (01.03.2016)

Velký filmový zážitek, který mi přiblížil život žen, když ještě byli podceňované a neexistovala rovnoprávnost. Neměla jsem ani nejmenší zdání, že se za těch dob něco takového dělo. V celé kinematografii nějaký takový snímek chyběl a mrzí mě, že si nevysloužil daleko více pozornosti, protože by si jí zasloužil. Carey Mulligan byla zatraceně dobrá ve své roli, takže marně přemýšlím, kam se poděli nějaké její nominace, protože by si je zasloužila. Trošku mě mrzí, že se ke konci filmu nedozvíme, co se stalo třeba s Emmeline Pankhurst, kterou hrála Meryl Streep a která pro sufražetky měla významnou roli, stejně tak se nedozvíme nic o zbytku postav, což je trošku škoda. (25.03.2016)

Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70% (13.07.2016)

Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10. (22.01.2016)